Artróza kloubů – jak ji poznáte a jak se léčí?

Artróza je chronické, degenerativní onemocnění kloubů, které není výsledkem zánětu, jako to bývá u většiny typů artritidy. Je to nejběžnější typ artritidy a hlavní příčina bolesti a omezení u dospělých, zejména ve starším věku.

Jaké jsou druhy a příčiny artrózy? Jak probíhá její diagnostika a léčba? Co všechno můžete udělat pro to, aby vaše klouby zůstaly silné a zdravé? To a mnoho dalšího se dočtete v tomto článku.

Co je to artróza?

Artróza je chronické degenerativní onemocnění kloubů, které postihuje zejména starší populaci. Je to nejčastější forma artritidy a může významně ovlivnit kvalitu života. Artróza postihuje především chrupavku, což je tkáň, která pokrývá konce kostí v kloubech a umožňuje jim hladký pohyb.

Artróza a artritida jsou dva trochu odlišné pojmy, i když se jejich názvy mohou zdát podobné. Artróza je konkrétní degenerativní onemocnění způsobené opotřebením kloubní chrupavky, zatímco artritida je obecné označení pro celou skupinu kloubních onemocnění a zpravidla označuje zánětlivé onemocnění kloubů, které může mít různé příčiny, včetně autoimunitních procesů. Artróza tedy není zánětlivé onemocnění, vyvíjí se pomalu a postihuje klouby mechanicky zatížené, zatímco artritida může postihnout různé klouby v těle a je spojena s aktivním zánětem.

Pokud vás zajímá více o artritidě, doporučujeme vám náš článek na toto téma.

Zdravá vs. poškozená chrupavka u artrózy

Kloubní chrupavka hraje klíčovou roli v bezbolestném a hladkém pohybu kloubů. Rozdíl mezi zdravou a poškozenou kloubní chrupavkou v souvislosti s artrózou je zásadní pro pochopení tohoto degenerativního onemocnění.

Zdravá kloubní chrupavka je hladká, pevná a zároveň pružná tkáň, která pokrývá konce kostí v kloubech. Hlavní funkcí zdravé chrupavky je snižovat tření mezi kostmi při pohybu kloubů a tlumit nárazy.

Při artróze dochází k postupnému opotřebení chrupavky. Chrupavka se ztenčuje, praská a ztrácí svou hladkost. V pokročilých stadiích může chrupavka zcela zmizet, což vede k tomu, že se kosti v kloubu začnou přímo dotýkat a třít o sebe. Poškozená chrupavka nedokáže dostatečně tlumit nárazy a snižovat tření, což způsobuje bolest při pohybu. Tření kostí o sebe může také vést ke vzniku kostních ostruh (osteofytů), které dále zhoršují bolest a omezují pohyblivost. Poškozená chrupavka ztrácí svou pružnost, což vede ke ztuhlosti kloubů a omezení rozsahu pohybu.

Příčiny vzniku artrózy – proč vzniká, co ji způsobuje?

Artróza je výsledkem složité interakce mezi mechanickými, genetickými, metabolickými a hormonálními faktory. Je to onemocnění, které může vzniknout z různých příčin, často v kombinaci několika příčin současně. I když některé rizikové faktory, jako je stárnutí nebo genetika, nelze ovlivnit, jiné, jako je obezita, zranění kloubů nebo opakované nadměrné zatěžování kloubů, mohou být částečně pod kontrolou, což může pomoci snížit riziko vzniku artrózy nebo zpomalit její postup.

Příčiny vzniku artrózy můžeme rozdělit do několika hlavních kategorií:

Mechanické opotřebení a zatížení kloubů

Dlouhodobé nadměrné zatěžování kloubů, například u sportovců, manuálních pracovníků nebo lidí s nadváhou, může urychlit opotřebení chrupavky. Čím častěji a intenzivněji jsou klouby vystaveny mechanickému stresu, tím vyšší je riziko vzniku artrózy. Zlomeniny, vykloubení, operace nebo zranění kloubů mohou poškodit chrupavku a změnit biomechaniku kloubu, což může vést k rozvoji artrózy.

Stárnutí

S přibývajícím věkem dochází k přirozenému opotřebení chrupavky. Chrupavka ztrácí svou pružnost a schopnost regenerace, což vede k postupnému úbytku chrupavkové tkáně. Tento proces je přirozenou součástí stárnutí, ale u některých lidí se může vyvinout v artrózu.

Genetika a dědičné faktory

Některé formy artrózy mohou být dědičné. Pokud mají vaši rodiče nebo prarodiče artrózu, zvyšuje to pravděpodobnost, že se artróza s věkem vyvine i u vás. Genetické faktory mohou ovlivnit strukturu a kvalitu chrupavky, stejně jako způsob, jakým tělo reaguje na zranění nebo opotřebení.

Metabolické a biochemické faktory

Nadměrná tělesná hmotnost zvyšuje tlak na nosné klouby, jako jsou kolena a kyčle. Tento zvýšený tlak urychluje opotřebení chrupavky. Obezita je jedním z nejsilnějších rizikových faktorů pro rozvoj artrózy, zejména v dolních končetinách. Některé metabolické stavy, jako je cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu, mohou zvyšovat riziko rozvoje artrózy.

Zánětlivé a autoimunitní procesy

Revmatoidní artritida a další zánětlivé onemocnění kloubů mohou vést k poškození chrupavky a následnému rozvoji artrózy. I když zánět není hlavním rysem artrózy, může přispět k jejímu rozvoji.

Anatomické a biomechanické abnormality

Některé vrozené nebo v průběhu života získané deformace, jako je dysplazie kyčle nebo vrozená vada kolenního kloubu, mohou vést k nerovnoměrnému zatížení kloubů a předčasnému opotřebení chrupavky.

Hormonální vlivy

Ženy po menopauze mají vyšší riziko rozvoje artrózy, což může být způsobeno poklesem hladiny estrogenů. Estrogeny hrají roli v udržování zdraví kloubní chrupavky, a jejich nedostatek může vést k urychlení procesu opotřebení.

Druhy artrózy

Artróza může postihovat různé klouby v těle, a podle toho, které klouby jsou zasaženy, se rozlišuje několik typů artrózy. Každý typ artrózy má své specifické příčiny a projevy. Pojďme se blíže podívat na jednotlivé typy artrózy:

Gonartróza (artróza kolenního kloubu)

Gonartróza je nejčastější formou artrózy a postihuje kolenní klouby. Koleno je kloub, který nese velkou váhu těla, a proto je náchylný k opotřebení. Projevuje se bolestí při pohybu, ztuhlostí, otokem a pocitem „lupání“ v kolenou.

Koxartróza (artróza kyčelního kloubu)

Koxartróza postihuje kyčelní klouby a je druhou nejčastější formou artrózy. Kyčelní klouby jsou klíčové pro chůzi, takže koxartróza může významně omezit mobilitu. Projevuje se bolestí v kyčlích, která může vystřelovat do třísel, stehen nebo dokonce až do kolena.

Rizartróza (artróza palcového kloubu na ruce)

Rizartróza postihuje kořenový kloub palce ruky (karpometakarpální kloub). Tento typ artrózy je běžný zejména u lidí, kteří často používají ruce při stejných a opakujících se pohybech, tedy řemeslníci nebo hudebníci. Projevuje se bolestí v palci, ztuhlostí, otokem a ztrátou síly v ruce.

Artróza páteře (spondylartróza)

Spondylartróza postihuje klouby v páteři, zejména meziobratlové klouby. Tento typ artrózy je běžný u starších lidí a může způsobit degenerativní změny v páteři. Mezi příznaky patří bolest v oblasti postižené části páteře (například krční nebo bederní páteře), ztuhlost a omezená pohyblivost.

Artróza rukou (polyartikulární artróza rukou)

Tato forma artrózy postihuje více kloubů na rukou, včetně kloubů prstů a zápěstí. Může vést k deformitám a ztrátě funkčnosti rukou. Mezi hlavní příznaky patří bolest, ztuhlost a otok kloubů prstů.

Artróza ramenního kloubu (omarthróza)

Omarthróza postihuje ramenní kloub a je méně častá, než jiné formy artrózy. Může být způsobena opakovaným přetěžováním ramene nebo předchozími zraněními. Projevuje se bolestí v rameni, ztuhlostí a omezeným rozsahem pohybu.

Artróza hlezenního kloubu (artróza kotníku)

Tento typ artrózy postihuje kotníkový (hlezenní) kloub a je často způsoben předchozími zraněními, například výrony nebo zlomeninami kotníku. Hlavním příznakem tohoto typu artrózy je bolest, otok a ztuhlost v kotníku, zejména při chůzi nebo stání.

Sekundární artróza

Sekundární artróza je artróza, která vzniká jako důsledek jiného onemocnění nebo stavu, například po zranění, zánětlivých onemocněních kloubů, při metabolických poruchách nebo vrozených vadách kloubů. Projevy záleží na primárním onemocnění, ale doprovází ji často typické příznaky artrózy (bolest, ztuhlost, omezená pohyblivost).

Generalizovaná (polyartikulární) artróza

Tento typ artrózy postihuje více kloubů najednou, často symetricky, a může zahrnovat kombinace různých výše uvedených typů. Projevuje se kombinací příznaků podle postižených kloubů, což může vést k výraznějšímu omezení pohyblivosti a bolesti.

Kdo je náchylný na vznik artrózy?

Riziko pro vznik artrózy představují genetické a fyzické faktory, plus životní styl. Některé z těchto faktorů jsou ovlivnitelné, jiné ne. Zde jsou hlavní rizikové faktory:

Věk –riziko vzniku artrózy výrazně stoupá s věkem. S přibývajícími roky se snižuje schopnost chrupavky regenerovat a klouby se opotřebovávají, což zvyšuje pravděpodobnost rozvoje artrózy.
Pohlaví – u žen je vyšší riziko vzniku artrózy, zejména po menopauze. Hormonální změny, konkrétně pokles hladiny estrogenů, mohou ovlivnit zdraví kloubů a přispět k rozvoji artrózy.
Genetika – genetické faktory také hrají roli ve vývoji artrózy. Pokud mají rodiče nebo prarodiče artrózu, zvyšuje to riziko, že i jejich potomci se budou potýkat s tímto onemocněním.
Nadváha či obezita – obezita je jedním z nejsilnějších rizikových faktorů pro rozvoj artrózy, zejména v nosných kloubech – kolenou a kyčlích. Nadváha zvyšuje mechanické zatížení kloubů, což urychluje opotřebení chrupavky.
Předchozí zranění kloubů – zranění kloubů, jako jsou zlomeniny, vykloubení nebo operace, mohou zvýšit riziko vzniku artrózy v postiženém kloubu. Také opakovaná drobná zranění nebo mikrotraumata, například při sportu nebo těžké fyzické práci, mohou přispět k rozvoji artrózy.
Opakované namáhání kloubů – lidé, kteří vykonávají práce nebo sporty vyžadující opakované zatěžování určitých kloubů, mají zvýšené riziko vzniku artrózy. Sem můžeme zahrnout například manuální pracovníky, atlety, tanečníky nebo lidi pracující s vibracemi (například práce se sbíječkou).
Onemocnění a specifické zdravotní stavy – metabolické a biochemické faktory, včetně diabetu a jiných metabolických poruch, mohou přispět k zánětu a zhoršení zdraví kloubů. Zánětlivá onemocnění, jako je revmatoidní artritida, mohou vést k poškození chrupavky a k následnému rozvoji sekundární artrózy.
Nedostatek pohybu – málo pohybu vede k oslabení svalů, které podporují klouby, což může zvýšit riziko poškození kloubů a rozvoje artrózy. Pravidelný pohyb pomáhá udržovat klouby zdravé a pružné.
Nutriční faktory – nutričně chudá strava, zejména nedostatek živin důležitých pro zdraví kloubů, jako jsou vitamíny D a K, vápník nebo omega-3 mastné kyseliny, může přispět k rozvoji artrózy.

Projevy a příznaky artrózy – jak ji poznáme?

Artróza se vyvíjí postupně a její příznaky mohou být zpočátku mírné, ale s časem se zhoršují. Projevy a příznaky artrózy závisí na postiženém kloubu a závažnosti onemocnění, ale existuje několik typických příznaků, které se objevují často u většiny typů. Patří mezi ně bolest, ztuhlost, omezená pohyblivost, otoky a křupání v kloubech. Pojďme se na ně podívat podrobněji:

Bolest – je nejčastějším a nejvýraznějším projevem artrózy. Zpočátku se bolest objevuje pouze při fyzické aktivitě nebo po ní, například při chůzi, stoupání po schodech nebo zvedání těžkých předmětů. S postupem onemocnění se bolest může objevit i v klidu nebo během noci.

Ztuhlost kloubů – je dalším běžným příznakem artrózy. Ztuhlost se často projevuje po období nečinnosti, například ráno po probuzení nebo po delším sezení. Ztuhlost obvykle trvá několik minut i hodinu, než se klouby „rozhýbou“.

Omezená pohyblivost – postižené klouby ztrácejí svou pružnost a rozsah pohybu se postupně zmenšuje. To může ztěžovat běžné činnosti, jako je chůze, ohýbání kloubu, zvedání předmětů nebo otáčení hlavy.

Otoky a zánět – artróza může vyvolávat mírné zánětlivé reakce v postiženém kloubu, což může způsobit otok, zejména po fyzické aktivitě nebo během období zhoršení příznaků. Někdy může být kloub na dotek teplejší, což je indikátorem přítomnosti zánětu.

Křupání a praskání v kloubech (krepitace) – lidé s artrózou často popisují pocit křupání, praskání nebo vrzání v kloubech při pohybu. Tento jev se nazývá krepitace a je způsoben nerovným povrchem kloubů v místech tření.

Deformace kloubů – v pokročilých stádiích artrózy může dojít k viditelným změnám tvaru kloubů, což je způsobeno růstem kostních výrůstků (osteofytů) a opotřebením chrupavky. Deformace jsou často patrné na rukou (například uzly na prstech), kolenou nebo nohou.

Ztráta stability a oslabení svalů – postižený kloub může být nestabilní, což zvyšuje riziko podvrtnutí nebo pádu. Zároveň může dojít k oslabení svalů kolem kloubu, což ještě více ztěžuje pohyb. Svalová slabost a nestabilita mohou výrazně ovlivnit schopnost provádět běžné denní činnosti a zvyšují riziko úrazů.

Zhoršení funkce kloubů – postupem času může artróza vést k výraznému zhoršení funkce postiženého kloubu. Může se projevit neschopností úplně ohnout nebo narovnat kloub, což výrazně omezuje pohyb.

Jak se artróza diagnostikuje?

Diagnóza artrózy je založena na pečlivém vyhodnocení příznaků, anamnézy, fyzikálního vyšetření a výsledků zobrazovacích a laboratorních testů. Lékař se snaží nejen potvrdit přítomnost artrózy, ale také zjistit rozsah poškození kloubů a vyloučit jiné možné příčiny potíží. Zde jsou hlavní kroky, které lékař obvykle podnikne k diagnostice artrózy:

Anamnéza – lékař zpravidla začne tím, že se zeptá na příznaky pacienta, kdy začaly, jak se vyvíjely, a jaký mají vliv na každodenní život. Zjišťuje také, zda pacient trpí jinými onemocněními, která by mohla ovlivnit klouby, a zda existují v rodině případy artrózy. Lékař se zaměří na rizikové faktory, jako je věk, pohlaví, pracovní zátěž, předchozí zranění kloubů nebo obezita, které mohou zvyšovat riziko artrózy.
Fyzikální vyšetření – lékař provede důkladné vyšetření postižených kloubů, aby zjistil přítomnost otoků, ztuhlosti, bolestivosti nebo deformací. Kontroluje také rozsah pohybu a funkčnost kloubů.
Zobrazovací metody – rentgen je nejběžnějším zobrazovacím vyšetřením při diagnostice artrózy. Ukazuje zúžení kloubního prostoru, přítomnost kostních výrůstků (osteofytů), změny v kostní tkáni a případné deformace kloubů. Magnetická rezonance (MRI) poskytuje detailnější obraz měkkých tkání, včetně chrupavky, vazů a svalů.
Laboratorní testy – krevní testy nejsou pro diagnostiku artrózy nutné, ale mohou pomoci vyloučit jiné typy artritid, jako je revmatoidní artritida nebo infekční artritida.
Vyloučení jiných onemocnění – při diagnostice artrózy je důležité vyloučit jiná onemocnění, která mohou mít podobné příznaky, jako je revmatoidní artritida.

Prevence artrózy

Pro prevenci artrózy je dobré se zaměřit na snižování rizikových faktorů, které mohou přispět k rozvoji onemocnění. I když některé faktory, jako je genetická predispozice nebo věk, nelze ovlivnit, existuje mnoho opatření, která mohou pomoci udržet klouby zdravé a minimalizovat riziko vzniku artrózy. Mezi hlavní metody prevence patří::

Udržování zdravé tělesné hmotnosti – obezita je jedním z hlavních rizikových faktorů pro artrózu, zejména v nosných kloubech, jako jsou kolena a kyčle.
Pravidelná fyzická aktivita – pravidelný pohyb pomáhá udržovat klouby pružné a svaly kolem nich silné, což zvyšuje jejich stabilitu a snižuje riziko zranění. Cvičení také podporuje prokrvení kloubů a zlepšuje výživu chrupavky. Doporučuje se provádět nízkozátěžové aktivity, jako je chůze, plavání, jízda na kole nebo jóga.

Ochrana kloubů před zraněním – opakovaná zranění nebo mikrotraumata kloubů mohou vést k rozvoji artrózy. Je důležité chránit klouby před nadměrným zatížením a předcházet úrazům. Používejte správnou techniku při cvičení nebo práci, noste vhodnou obuv, vyhýbejte se náhlým změnám směru při sportu, a pokud možno používejte ochranné pomůcky, jako jsou chrániče nebo ortézy.
Udržování dobré tělesné mechaniky – špatné držení těla nebo nesprávné zatěžování kloubů může vést k jejich opotřebení a rozvoji artrózy. Snažte se udržovat správné držení těla při chůzi, sezení i stání.Pravidelné lékařské prohlídky – pravidelné návštěvy lékaře mohou pomoci včas identifikovat problémy s klouby a předejít jejich zhoršení. Zvláště pokud máte rizikové faktory pro artrózu (rodinná anamnéza nebo nadváha) je důležité podstupovat pravidelné prohlídky a konzultovat s lékařem případné potíže s klouby.
Prevence a léčba chronických onemocnění – některá chronická onemocnění, jako je cukrovka nebo dna, mohou zvyšovat riziko rozvoje artrózy.
Zvládání zátěže a stresu – nadměrný stres a fyzická zátěž mohou přispět k opotřebení kloubů. Naučte se zvládat stres prostřednictvím relaxačních technik, jako je meditace nebo hluboké dýchání.
Správná volba obuvi – nevhodná obuv může zvýšit zátěž na klouby, zejména na kolena a kyčle. Noste pohodlnou, dobře padnoucí obuv s dostatečným tlumením a podporou klenby, pokud je to potřeba.
Výživa a doplňky stravy – správná výživa hraje důležitou roli ve zdraví kloubů. Některé živiny jsou nezbytné pro udržení zdravé chrupavky a kostí. Zahrňte do své stravy potraviny bohaté na vitamín C a D, vápník, omega-3 mastné kyseliny a antioxidanty. Pokud je potřeba, můžete také zvážit užívání doplňků stravy na podporu kloubů, jako jsou glukosamin a chondroitin (fytodroitin – rostlinná alternativa chondroitinu).

Pro prevenci artrózy a udržení zdraví kostí a kloubů je důležité zajistit dostatečný příjem vápníku. Doporučená denní dávka vápníku se liší podle věku, pohlaví a specifických potřeb jednotlivce. Obecně platí následující doporučení:

Dospívající (9–18 let): 1300 mg denně.
Dospělí (19–50 let): 1000 mg denně.
Ženy nad 50 let a muži nad 70 let: 1200 mg denně.

Vápník je důležitý pro udržení pevnosti kostí, což je klíčové pro prevenci osteoartrózy a dalších kostních onemocnění. Kromě vápníku je také důležitý dostatečný příjem vitamínu D (nejlépe i v kombinaci s vitamínem K2), který pomáhá tělu vstřebávat vápník.

Doporučená denní dávka vitamínu D se může lišit podle věku, pohlaví, geografické polohy a dalších faktorů, ale obecně platí následující doporučení:

Děti a dospívající (1–18 let): 600 IU (15 µg) denně.
Dospělí (19–70 let): 600–800 IU (15–20 µg) denně.
Dospělí nad 70 let: 800 IU (20 µg) denně.

Jak probíhá léčba artrózy?

Léčba artrózy je zaměřena na zmírnění příznaků, zlepšení funkce kloubů a zpomalení progrese onemocnění. Protože artróza je chronické onemocnění, léčba obvykle zahrnuje kombinaci různých přístupů, které lze přizpůsobit individuálním potřebám pacienta.

Doporučuje se změna životního stylu – snížení tělesné hmotnosti může významně snížit zátěž na klouby, zejména na kolena a kyčle. Vyhýbání se aktivitám, které nadměrně zatěžují postižené klouby (například běhání po tvrdém povrchu) může pomoci zabránit zhoršení stavu.

Zlepšení stavu kloubů lze podpořit vyváženou stravou bohatou na vápník, vitamín D, a omega-3 mastné kyseliny, pravidelným mírným cvičením (např. chůze, plavání, jóga), udržováním zdravé hmotnosti a dostatečnou hydratací. Důležité je také chránit klouby před zraněním a používat správné techniky při fyzické aktivitě.

Co pomáhá a co zhoršuje artrózu?

Na závěr se podívejme na to, co můžeme udělat pro zlepšení stavu a co naopak může artrózu zhoršit.

Co pomáhá při artróze?

Strava bohatá na živiny, jako jsou vitamíny C a D, omega-3 mastné kyseliny, vápník a antioxidanty, podporuje zdraví kloubů a chrupavky.

Pravidelný pohyb je klíčový pro udržení pružnosti kloubů a posílení svalů kolem nich, což může zlepšit stabilitu a snížit bolest. Doporučují se nízkozátěžové aktivity, jako je chůze, plavání, jízda na kole nebo jóga. Nadměrná tělesná hmotnost zvyšuje tlak na nosné klouby, zejména na kolena a kyčle, což urychluje jejich opotřebení. Snížení hmotnosti může významně snížit bolest a zlepšit pohyblivost. Cvičení pod dohledem fyzioterapeuta může posílit svaly kolem postižených kloubů, zlepšit rozsah pohybu a zmírnit bolest.

Co zhoršuje artrózu?

Artrózu mohou zhoršovat faktory jako nadváha, která klade zvýšený tlak na klouby, nedostatek pohybu, který snižuje pružnost kloubů, a špatné držení těla nebo nevhodné pohybové návyky, jež vedou k nerovnoměrnému zatížení. Dále může zhoršení způsobit nadměrná fyzická aktivita, zánětlivé procesy, nezdravý životní styl, stres a neošetřená zranění kloubů. Všechny tyto faktory urychlují opotřebení kloubní chrupavky a zvyšují bolestivost a omezení hybnosti.

Závěr

Artróza je velmi časté onemocnění, které postihuje velkou část populace, zejména ve starším věku. Podle dostupných údajů trpí artrózou zhruba 7–10 % populace v Česku, přičemž riziko se zvyšuje s věkem. U lidí nad 65 let je výskyt artrózy odhadován na 30–40 %, přičemž nejvíce postiženými jsou kolena, kyčle a ruce. Ženy mají obecně vyšší riziko vzniku artrózy než muži, zejména kvůli menopauze, a to v oblasti kolen a rukou.

Je důležité podporovat zdraví svých kostí a kloubů, ať už prostřednictvím stravy, cvičením nebo pravidelnými prohlídkami u lékaře, aby se minimalizovalo riziko vážnějších problémů v budoucnu. Informovanost o artróze je klíčová pro včasnou diagnostiku a účinnou prevenci, což může výrazně zlepšit kvalitu života a snížit riziko potíží s klouby.

Autor článku: Kateřina Brenkušová, certifikovaná poradkyně v oblasti rostlinné stravy

Zdroje: