Jak se efektivně a rychle učit: 12 osvědčených metod

Jak se efektivně a rychle učit: 12 osvědčených metod

V dnešní době je učení se novým informacím nutností. Možná jste student, možná jste zaměstnanec, který skládá zkoušky pro získání kvalifikace a možná se chcete neustále rozvíjet v jakémkoli oboru. Pokud se dokážete efektivně učit, ušetříte tím čas a zvýšíte svou výkonnost. Jak na to? Přinášíme vám 12 osvědčených tipů, které vám pomohou učit se rychleji a lépe a které může využít každý bez ohledu na to, co dělá.

Proč je efektivní učení důležité?

V dnešní době máme přístup k obrovskému množství informací, ale bezmyšlenkovité zapamatování nestačí ‒ důležité je porozumět tématu a učit se rychle, efektivně a s dlouhodobým uchováním znalostí.

Nikdo z nás nechce ztrácet čas a sedět hodiny ve třídě. Umět se efektivně učit je zásadní nejen pro studenty, ale i pro každého, kdo se chce neustále rozvíjet a držet krok s měnícím se světem. Pomáhá nám zvládat zkoušky nebo pracovní výzvy, zlepšuje kritické myšlení, kreativitu a dovednosti řešit problémy. V neposlední řadě nám efektivní učení šetří čas a energii, předchází frustraci a zvyšuje motivaci k dalšímu postupu.

Když se naučíme soustředit, organizovat informace a používat techniky, které podporují činnost mozku, můžeme se zlepšit nejen ve studiu nebo v práci, ale i v každodenním životě.

 

Jak se efektivně a rychle učit?

Důležitá je správná strategie. Pokud si osvojíte tyto techniky a přizpůsobíte je svým potřebám, můžete výrazně zlepšit svou schopnost dlouhodobě se učit a zapamatovat si informace.

Rozdělte lekci na menší části

Rozdělení na části pomáhá mozku efektivněji zpracovávat a ukládat informace. Místo toho, abyste se snažili zapamatovat si dlouhé a složité pasáže najednou, zaměřte se na jednotlivé klíčové myšlenky a spojte je do logických celků. Například při učení se cizímu jazyku si můžete slovní zásobu rozdělit do tematických skupin (jídlo, cestování, práce) místo toho, abyste se učili náhodná slovíčka.

Podobně i v matematice nebo programování je lepší učit se pojmy postupně, než se snažit pochopit vše najednou. Tato metoda nejen usnadňuje učení, ale také snižuje stres a pocit zahlcení informacemi.

Osvojte si aktivní učení

Aktivní učení znamená, že informace nevstřebáváte pasivně, ale aktivně s nimi pracujete. Místo pouhého čtení zkuste nové poznatky vysvětlit vlastními slovy, diskutovat o nich s někým jiným nebo je použít v praxi.

Tímto způsobem jste nuceni přemýšlet o tom, co se učíte, což zvyšuje šanci, že si informace dlouhodobě zapamatujete. Pomáhá také vytváření myšlenkových map, psaní krátkých shrnutí nebo kladení otázek, kterými si můžete ověřit, zda jste danému tématu porozuměli. Skvělou metodou je také Feynmanova technika, o které si povíme více.

Vyzkoušejte metodu Pomodoro

Střídejte intenzivní výuku s krátkými přestávkami. Zkuste se 25 minut soustředit a pak 5 minut odpočívat. Po čtyřech cyklech si udělejte delší přestávku (20-30 minut). Výzkumníci potvrzují, že takové řízené přestávky mají pozitivní vliv na efektivitu učení.

Dělejte si poznámky ručně, ne na počítači

Psaní poznámek rukou aktivuje více oblastí mozku než psaní na klávesnici, což podporuje lepší zapamatování a pochopení látky. Při psaní rukou musíte informace zpracovávat, zkracovat a formulovat vlastními slovy, což zvyšuje schopnost jejich uchování.

Výzkumy ukazují, že studenti, kteří si dělají ručně psané poznámky, si dlouhodobě pamatují více než ti, kteří si dělají mechanické poznámky do sešitu. Kromě toho ruční psaní podporuje soustředění a snižuje rozptylování způsobené oznámeními na obrazovce. Ještě novější výzkum potvrdil, že si lidé pamatují více, když používají digitální pero, než když píší na klávesnici, takže tento efekt platí i při psaní na tabletu.

Chcete-li maximalizovat efektivitu, zkuste si dělat strukturované poznámky pomocí myšlenkových map, odrážek nebo barevného označení klíčových bodů.

Vyzkoušejte Feynmanovu metodu

Feynmanova technika učení je jednoduchá, ale mimořádně účinná metoda pro hluboké pochopení jakéhokoli tématu. Spočívá v tom, že si vyberete pojem, který se chcete naučit, a pak ho vysvětlíte vlastními slovy, jako byste ho vysvětlovali někomu zcela nezasvěcenému, například kamarádovi nebo dítěti.

Pokud narazíte na pasáže, které nedokážete jasně vysvětlit, znamená to, že jim ještě dostatečně nerozumíte ‒ v takovém případě se k nim musíte vrátit, prostudovat je a zkusit to znovu. Tento postup opakujte tak dlouho, dokud nebudete schopni dané téma jednoduše a srozumitelně vysvětlit. Tato metoda pomáhá odhalit mezery ve znalostech, prohloubit porozumění a zlepšit schopnost efektivně sdělovat naučené informace.

Mluvte o učivě nahlas

Podle vědeckých poznatků tato metoda podporuje paměť. Představte si, že učitelem jste vy. Můžete ji provádět ve studijní skupině, se studijním partnerem nebo sami. Tím, že si téma řeknete nahlas, zjistíte, kde ještě váháte a kde potřebujete více informací. Při vysvětlování tématu používejte příklady a propojujte pojmy. Je zcela v pořádku, když při tom budete držet poznámky v rukou. Zpočátku se možná budete muset při vysvětlování látky spoléhat na své poznámky, ale nakonec budete schopni učit i bez nich.

Je to druh kvízu, který vám umožní myslet jako váš trenér. Co chce, abyste věděli? Vytvořte si studijní příručku a noste ji s sebou, abyste si mohli otázky a odpovědi pravidelně procházet během dne i v průběhu několika dní. Určete si otázky, které neznáte, a udělejte si kvíz pouze na tyto otázky. Odpovědi si řekněte nahlas. To vám pomůže zapamatovat si informace, které již znáte, a upřesnit ty, jež si ještě nepamatujete.

Dodržujte přesný harmonogram s konkrétními cíli

Připravte si konkrétní, měřitelné a realistické cíle, například: „Budu se učit od 14:00 do 18:00 s přestávkami každých 30 minut, budu si dělat poznámky a nahlas si říkat látku a zopakuji si dvě kapitoly.“ Tento přístup se označuje zkratkou SMART, která se skládá z počátečních písmen slov specific, measurable, attainable, realistic, time-specific (konkrétní, měřitelný, dosažitelný, realistický, časově omezený).

Vytvořte si ideální prostředí pro učení

Každý se učí jinak, proto je důležité přizpůsobit prostředí pro učení svým potřebám. Někteří lidé se nejlépe soustředí v naprostém tichu, kde je nic nerozptyluje, zatímco jiným pomáhá tichá hudba, jako je klasická hudba, lo-fi beaty nebo ambientní zvuky.

Experimentujte a zjistěte, co vám nejlépe vyhovuje “ někdo potřebuje světlé, minimalistické prostředí, jiný se cítí lépe v útulném koutku s teplou dekou a šálkem čaje. Důležité je také eliminovat rušivé vlivy, jako jsou oznámení na mobilním telefonu, hovory v pozadí nebo nepořádek na stole, který může odvádět pozornost. Najděte si ideální prostředí, ve kterém se budete učit nejefektivněji.

Zapomeňte na multitasking

Nedělejte více věcí najednou. Výzkumy potvrzují, že multitasking nezvyšuje efektivitu a ve skutečnosti negativně ovlivňuje výsledky učení. Neustálé přeskakování z tématu na téma nebo kontrola zpráv na mobilním telefonu prodlužuje dobu potřebnou k učení a snižuje také kvalitu učení. Proto je třeba při studiu eliminovat rozptylování. Zakažte si sociální sítě, prohlížení webových stránek, hraní her a posílání textových zpráv. V ideálním případě držte mobilní telefon zcela mimo místnost, ve které se učíte.

Zdřímněte si

Abyste si zapamatovali, co jste se naučili, je důležité dělat pravidelné přestávky. Studie v časopise Psychological Science ukazuje, že spánek mezi studijními bloky pomáhá lépe si zapamatovat látku.

Během experimentu se 40 účastníků naučilo 16 francouzských slov ve svahilštině během dvou sezení. Účastníci z jedné skupiny se učili ráno a pak večer téhož dne; účastníci z druhé skupiny se učili večer, pak spali a na druhé sezení přišli ráno. Ti, kteří spali, si dokázali vybavit v průměru 10 ze 16 slov a ti, kteří nespali, pouze sedm a půl slova. To znamená, že spánek v procesu učení zkracuje dobu potřebnou ke zvládnutí látky.

Pokud si chcete zdřímnout během dne, zkuste to raději hned odpoledne. Zdřímnutí vám může pomoci získat energii, ale nemělo by být delší než 30 minut, abyste neměli problémy s usínáním v noci a s udržováním správné spánkové hygieny.

Podpořte funkci mozku správnou výživou a doplňky stravy

Strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny, antioxidanty a vitamíny skupiny B může mít pozitivní vliv na kognitivní funkce. Kromě vyvážené stravy bohaté na tyto složky si můžete pomoci doplňky stravy na podporu paměti. Pokud tedy víte, že se budete potřebovat učit, začněte s doplňky předem:

  • vitamíny skupiny B  zejména vitamíny B6, B9 (kyselina listová) a B12 ‒ přispívají k normální funkci nervového systému, správné látkové výměně nezbytné pro tvorbu energie a snižují únavu a vyčerpání. Podporují funkci psychiky. Nejlepší je užívat celý komplex vitamínů B, ať už v tabletách, spreji, kapkách nebo jako pivovarské kvasnice.
  • Omega-3 mastné kyseliny ‒ esenciální mastné kyseliny EPA (kyselina eikosapentaenová) a DHA (kyselina dokosahexaenová) jsou velmi důležité pro lidské zdraví a tělo si je nedokáže samo vyrobit, proto je musíme přijímat ve stravě nebo v doplňcích stravy. DHA přispívá k udržení správné funkce mozku, EPA ke správné funkci srdce a také podporuje zdravý zrak. U pacientů, kteří měli problémy s pamětí, přispívaly kyseliny omega-3 ke zmírnění kognitivních problémů. Pro vegany jsou vhodné doplňky stravy, ve kterých jsou omega-3 kyseliny z mikrořas.

  • Ginkgo biloba ‒ podle studií je účinným pomocníkem při léčbě příznaků Alzheimerovy choroby a pomáhá zlepšovat kognitivní funkce u pacientů s demencí. Zkoumá se také v oblasti podpory paměti a mozku a výzkum v této oblasti nadále pokračuje. Můžete jej tedy vyzkoušet jako pomocníka pro zlepšení paměti a schopnosti soustředění.Standardně je dostupné ginkgo ve formě kapslí.
  • L-theanin ‒ aminokyselina obsažená v zeleném čaji. Spolu s kofeinem napomáhá soustředění při náročných úkolech. Má také příznivý vliv na paměť a kognitivní schopnosti.

  • Koenzym Q10 ‒ může pomoci při celkovém nedostatku energie. Je to živina, kterou lidské tělo potřebuje v malém množství, ale pomáhá mitochondriím v buňkách vytvářet energii. Koenzym Q10 je zároveň antioxidant, který pomáhá předcházet poškození buněk volnými radikály. Prospívá také zdraví srdce.

  • Rhodiola ‒ rozchodnice růžová je rostlina, která má v tradiční medicíně své místo jako pomocník v mnoha oblastech. Podle předpisů Evropské unie je jedním z povolených tvrzení pro rodiolu to, že je silným antioxidantem, který může podpořit nejen fyzickou výkonnost a kondici, ale také kognitivní a mentální výkonnost. Její účinky jsou však stále předmětem zkoumání. Rhodiola je na trhu dostupná ve formě kapslí, ale také v jiných formách, například jako tinktura.

Buďte důslední a neustále trénujte svou mysl

Pravidelné vzdělávání a stimulace mozku (například řešení hádanek, čtení nebo učení se novému jazyku) pomáhá udržovat mysl v dobré kondici. Proto i když už máte po zkoušce a víte, že se budete muset učit znovu, nepřestávejte se učit, abyste trénovali svůj mozek. Tak bude lépe připraven na další zkoušku.

Efektivní učení vyžaduje uvolněného člověka

Nedostatek spánku, špatná životospráva, holdování škodlivým návykům, jako je alkohol a kouření, nebo nezdravé stravování ‒ to vše se podepisuje na fungování organismu, a tím i na kognitivní funkce. Proto byste měli:

  • Dostatečně spát ‒ podle odborníků by dospělí měli spát alespoň 7 hodin každou noc, je také vhodné chodit spát a vstávat ve stejnou dobu, aby se nenarušil přirozený cirkadiánní rytmus. Pokud trpíte nespavostí nebo máte jiné poruchy spánku, můžete vyzkoušet metody pro rychlé usínání a zlepšení kvality spánku. K podpoře kvalitního spánku slouží jako pomůcka doplňky stravy melatonin nebo neurotransmiter GABA spolu s různými rostlinnými výtažky.
  • Dopřejte si pravidelný pohyb ‒ odborníci doporučují alespoň 150 minut středně intenzivní aktivity týdně, což znamená asi 20 až 30 minut denně. Pravidelný pohyb je osvěžující pro mozek i tělo.
  • Dobře se stravujte ‒ vyřaďte z jídelníčku málo výživné potraviny, jako jsou rychlé občerstvení, polotovary a smažená jídla. Místo toho jezte plnohodnotné potraviny. Vyvážená strava by měla obsahovat zdravé tuky (avokádo, semínka, ořechy, panenské rostlinné oleje), hodnotné bílkoviny (luštěniny, tofu, tempeh, seitan, maso a vejce) a komplexní sacharidy (celozrnné obiloviny, chléb a těstoviny, sladké brambory, dýně, mrkev a další zelenina s vyšším obsahem škrobu). Samozřejmě by neměla chybět čerstvá zelenina a ovoce s vysokým obsahem vlákniny.

Klíčový je kvalitní spánek, ale také dostatek času na odpočinek a aktivity, které vás baví. Pokud si tímto způsobem udržíte zdravý životní styl, snížíte riziko vyhoření z velkého množství učení i vzniku chronické únavy. Je velmi důležité studovat tak, abyste se psychicky a fyzicky nezničili. Jen tak budete schopni vydržet učit se efektivně.

 

Závěr

Efektivní a rychlé učení šetří čas a energii a přináší lepší výsledky. Kromě výběru vhodného místa k učení, eliminace rozptylování nebo správného rozdělení látky můžete vyzkoušet také konkrétní metody. Například Feynmanovu techniku učení nebo psaní poznámek rukou. Při studiu je velmi důležitá správná životospráva, zejména dostatek spánku. Dbejte na to, aby vaše tělo mělo dostatek vitamínů skupiny B, omega-3, koenzymu Q10, a můžete také vyzkoušet ginkgo bilobu nebo aminokyselinu L-theanin.

 

Redakce Vegmart

Zdroje:

  1. https://www.researchgate.net/publication/350861969_THE_EFFECTIVENESS_OF_CHUNKING_METHODS_FOR_ENHANCING_SHORT-TERM_MEMORY_OF_TEXTUAL_INFORMATION
  2. https://www.researchgate.net/profile/Gertrude-Hewapathirana/publication/359045593_Active_Learning_Compared_With_Lecture-Based_Pedagogies_in_Gender_and_Socio-Cultural_Context-Specific_Major_and_Non-Major_Biology_Classes/links/632975d470cc936cd31fc1f1/Active-Learning-Compared-With-Lecture-Based-Pedagogies-in-Gender-and-Socio-Cultural-Context-Specific-Major-and-Non-Major-Biology-Classes.pdf
  3. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36859717/
  4. https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0956797614524581
  5. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8222525/
  6. https://www.researchgate.net/publication/358237141_Feynman_Technique_as_a_Heutagogical_Learning_Strategy_for_Independent_and_Remote_Learning
  7. https://www.medicalnewstoday.com/articles/320377
  8. https://www.psychologytoday.com/au/blog/in-the-face-of-adversity/201705/smart-goals
  9. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S036013151100340X
  10. https://www.sciencedaily.com/releases/2016/08/160822083446.htm
  11. https://www.researchgate.net/publication/378268051_The_Science_and_Timing_of_Power_Naps_Investigating_the_Cognitive_and_Physical_Benefits_of_Brief_Daytime_Sleep
  12. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36637075/
  13. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8741021/
  14. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/9343463/
  15. https://www.researchgate.net/publication/47643925_The_combination_of_L-theanine_and_caffeine_improves_cognitive_performance_and_increases_subjective_alertness
  16. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8794723/
  17. https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/CIRCHEARTFAILURE.115.002639
  18. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26502953/
  19. https://www.nhs.uk/live-well/exercise/physical-activity-guidelines-for-adults-aged-19-to-64/