Už jste slyšeli o metabolickém syndromu? Pozor na jeho rizika

Už jste slyšeli o metabolickém syndromu? Pozor na jeho rizika

Metabolický syndrom je jedním z nejobávanějších zdravotních problémů současnosti. Co ho způsobuje a jak zjistit, zda ohrožuje i vás? Je možné ho dostat pod kontrolu? Dočtete se v článku. 

Co je metabolický syndrom? 

Metabolický syndrom označuje skupinu několika nemocí, které se vyskytují v organismu současně. Patří sem obezita, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cukru v krvi a abnormální hodnoty cholesterolu. Přítomnost těchto faktorů zvyšuje riziko poškození několika orgánů a vede k vážným zdravotním komplikacím.

Tato nemoc byla v minulosti označována jako syndrom X a původně znamenala kombinaci několika rizikových faktorů, jejichž příčiny nebyly zcela známé. Znak X zdůrazňoval tajemnost vzájemného propojení těchto problémů.

Endokrinolog a profesor na Stanfordské lékařské fakultě Gerald Reaven v roce 1988 zjistil spojení mezi inzulinovou rezistencí a dalšími metabolickými poruchami, které se vyskytují současně, a nazval je syndrom X. Za tento objev získal mezinárodní uznání. 

 

Co ho způsobuje?

Mezi nejčastější příčiny metabolického syndromu patří následující. 

Obezita

Jedná se o chronické onemocnění charakterizované nadměrným hromaděním tělesného tuku a podle nejnovější statistiky postihuje více než miliardu lidí na celém světě. Jedná se o 650 tisíc dospělých, 340 tisíc mladých lidí a alarmujících 39 tisíc dětí. 

Měření obezity se provádí pomocí hodnoty BMI (index tělesné hmotnosti), kterou vypočítáme jako poměr váhy a výšky. 

BMI = m/h² (m = tělesná hmotnost v kilogramech, h = tělesná výška v metrech). 

Pomocí tohoto výpočtu můžete zjistit, zda máte normální, nebo nadměrnou hmotnost.

Hodnoty BMI:

  • méně než 18,5 – podváha,
  • 18,5–24,9 – optimální váha,
  • 25–29,9 – nadváha,
  • 30–34,9 – obezita 1. stupně,
  • 35–39,9 – obezita 2. stupně,
  • nad 40 – obezita 3. stupně.

Při metabolickém syndromu je největším problémem abdominální tuk v oblasti břicha. Tento tuk produkuje cytokiny (malé signální molekuly, které pomáhají buňkám imunitního systému mezi sebou komunikovat a společně bojovat proti infekcím nebo zánětům) a adipokiny (proteiny tvořené tukovými buňkami), jejichž nerovnováha může narušovat metabolické procesy, způsobit zánět a přispět k narušení regulace hladiny cukru v krvi. To vede k rozvoji dalších zdravotních problémů.

Vysoký krevní tlak

Je charakterizován jako tlak krve na stěny cév při průtoku oběhovým systémem. Pokud je tato síla větší, dochází k poškození cév a následně i orgánů. Může být také důsledkem snížené produkce vazodilatátorů (látek, které uvolňují a rozšiřují cévy, čímž zlepšují průtok krve), jako je například endotelin-1, který pomáhá regulovat průtok krve. To zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob a dalších závažných zdravotních problémů. 

Hodnoty:

  • 120/80 mm/Hg* – normální hodnota,
  • méně než 90/60 mm/Hg – nízký krevní tlak (hypotenze),
  • více než 140/90 mm/Hg – vysoký krevní tlak (hypertenze).

*mm/Hg – milimetry rtuťové, jednotka měření krevního tlaku, která vyjadřuje, o kolik milimetrů vystoupá sloupec rtuti pod vlivem působícího tlaku. Například pokud je tlak 120 mm/Hg, znamená to, že tento tlak by vytlačil sloupec rtuti do výšky 120 milimetrů.

Inzulinová rezistence

Jedná se o stav, který má klíčovou roli ve vývoji a progresi metabolických nemocí. Vzniká, když pankreatické beta buňky ztrácejí schopnost efektivně reagovat na inzuliín, což vede ke zvýšení hladiny cukru v krvi. Dochází také k nárůstu koncentrace tohoto hormonu, což může dlouhodobě způsobit narušení regulace lipidů (tuků) a záněty a zvýšit riziko aterosklerózy (nemoci tepen, při níž se v nich ukládají tukové látky).

Diabetes mellitus 2. typu

Pokud se inzulinová rezistence zhoršuje, hladiny glukózy v krvi stoupají, což může nakonec způsobit vznik cukrovky 2. typu. Ta je jedním z hlavních rizikových faktorů metabolického syndromu.

Nízká hladina HDL (dobrého) cholesterolu

Cholesterol má dva typy:

  • LDL (Low Density Lipoprotein) – lipoprotein s nízkou hustotou, označuje se jako „špatný“ a přispívá k hromadění tuku v cévách,
  • HDL (High Density Lipoprotein) – lipoprotein s vysokou hustotou, nazývaný také „dobrý“, pomáhá odstraňovat nadbytečné tukové látky z tepen a transportuje je zpět do jater k vyloučení z těla.

Z toho vyplývá, že ve zdravém organismu by měla převládat hladina HDL cholesterolu, který je důležitý pro udržení zdraví. Pokud je jeho hladina nízká, tělo má menší schopnost odstraňovat přebytečný cholesterol z cév, což zvyšuje riziko cévních komplikací. Jeho normální hodnota by měla být 60 mg/dl (1,6 mmol/l). Za nízkou se považuje hladina HDL cholesterolu pod 40 mg/dl (1,0 mmol/l) u mužů a pod 50 mg/dl (1,3 mmol/l) u žen. 

Nárůst hladiny triglyceridů

Toto onemocnění se nazývá hypertriglyceridemie a nastává, když je v krvi přítomno vysoké množství triglyceridů. Jedná se o tuky, které tělo používá k ukládání energie. Pokud je jejich hladina zvýšená, mohou zesilovat riziko kardiovaskulárních onemocnění včetně problémů s cévami nebo srdcem. 

Jaké hodnoty jsou v normě?

  • Pod 100 mg/dl – ideální hladina u dospělých,
  • 150–199 mg/dl – hraniční hodnota,
  • 200–499 mg/dl – vysoká koncentrace triglyceridů.

Jak často se vyskytuje metabolický syndrom?

Podle statistik toto onemocnění celosvětově postihuje 20–30 % dospělé populace. Vysoký výskyt je pozorován také u dětí. Výzkum zjistil, že v roce 2020 se vyskytoval u 3 % dětí ve věku 6– 2 let a u 5 % dospívajících ve věku 13–18 let.

Odborníci se domnívají, že souvisí se zvýšenou hmotností. Soubor 85 studií zjistil, že se vyskytuje u 11,9 % dětí s nadváhou a u 29,2 % dětí s obezitou. Čísla u nás také nejsou příznivá. Starší studie potvrzuje, že metabolický syndrom postihuje 30,2 % mužů a 26,6 % žen na Slovensku. Ve 48,3 % případů mužského pohlaví a až v 53,9 % případů ženského pohlaví souvisí s abdominální obezitou.

Pro srovnání, v České republice jím trpí 32,5 % mužů a 29,9 % žen a jeho výskyt u obou pohlaví roste s přibývajícím věkem a hmotností. Stejně tak k němu mohou přispět i faktory životního stylu. Ty si podrobněji rozebereme dále v článku. 

 

Příznaky metabolického syndromu

Mezi nejčastější projevy patří:

  • větší podíl tělesného tuku v oblasti břicha,
  • dyslipidémie,
  • citlivost na inzulin,
  • zvýšený krevní tlak.

Větší podíl tělesného tuku v oblasti břicha

Lidé s vyšším rizikem rozvoje metabolického syndromu mají většinou specifický tvar těla. U mužů je to tvar jablka, kdy se tuk ukládá hlavně do oblasti břicha. Ženské tělo ve tvaru hrušky signalizuje ukládání tuku hlavně do oblasti břicha a boků. Varovným signálem je také obvod pasu, který přesahuje 102 cm u mužů a 88 cm u žen.

Dyslipidémie 

Jedná se o poruchu metabolismu tuků, která se projevuje abnormálními hladinami tuků v krvi. Dochází ke zvýšení celkového cholesterolu a triglyceridů (tukové látky, které se v těle ukládají ve formě tuku) a ke snížení HDL (dobrého) cholesterolu. Neregulované hladiny těchto látek mohou vznikat v důsledku genetických faktorů nebo faktorů životního stylu a mohou vést k ateroskleróze (stav, při němž se v cévách hromadí tuk, což může zúžit nebo zablokovat průtok krve) a jiným závažným kardiovaskulárním onemocněním. 

Snížená citlivost na inzulin

Nazývá se také inzulinová rezistence a znamená, že buňky mají sníženou schopnost reagovat na inzulin, což vede ke zvýšení hladiny cukru v krvi a následně i k nadměrné produkci tohoto hormonu. Takový stav může přispět k rozvoji cukrovky 2. typu a dalším metabolickým problémům.

Zvýšený krevní tlak

Zvyšující se hladina inzulinu v krvi může vést k zadržování sodíku a vody v těle, a zvyšovat tak objem krve a tlak na stěny cév. Kromě toho poruchy v metabolismu lipidů a obezita mohou poškodit cévní stěny a přispět ke zvýšenému krevnímu tlaku.

 

Jak se metabolický syndrom zjišťuje?

Pokud se u vás objeví výše zmíněné příznaky, měli byste vyhledat lékaře. Podle odborníků je metabolický syndrom diagnostikován, pokud má pacient alespoň tři z pěti následujících problémů: 

  • test hladiny glukózy nalačno – hodnota více než 100 mg/dl,
  • krevní tlak více než 130/85 mm/Hg,koncentrace triglyceridů v krvi více než 150 mg/dl,
  • hladina HDL (dobrého) cholesterolu méně než 40 mg/dl u mužů a pod 50 mg/dl u žen,
  • obvod pasu více než 102 cm u mužů a více než 88 cm u žen.

Farmakologickou léčbu nasadí lékař, pokud nedojde ke zlepšení příznaků změnou stravy nebo celkového životního stylu. Běžně používané léky jsou na:

  • regulaci inzulinu nebo snížení hladiny cukru v krvi – inzulin, metformin,
  • snížení krevního tlaku – diuretika, betablokátory,
  • snížení cholesterolu – statiny, 
  • minimalizaci rizika mozkové příhody a srdečního infarktu – nízké dávky aspirinu.

Jaká rizika přináší?

Komplikace, které mohou nastat důsledkem metabolického syndromu, jsou často závažné. Patří sem následující:

Kardiovaskulární onemocnění

Tuk v oblasti břicha produkuje zánětlivé látky, které zhoršují funkci cév a podporují rozvoj aterosklerózy (onemocnění, při němž se ve stěnách tepen hromadí tukové látky, což vede k jejich zúžení a sníženému průtoku krve). Další příčinou je vysoký krevní tlak, který zatěžuje srdce a cévy a zvyšuje pravděpodobnost vzniku komplikací.

Onemocnění jater

Nealkoholická steatohepatitida je ztučnění jater, k němuž dochází, když se v nich hromadí nadbytečný tuk a narušuje jejich funkci. Inzulinová rezistence a obezita také zvyšují ukládání tuků v játrech, což vede k zánětu a poškození jaterních buněk.

Diabetes mellitus 2. typu

Jeho rozvoj souvisí hlavně s inzulinovou rezistencí. Dlouhodobě zvýšené hladiny glukózy v krvi a nadměrná produkce inzulinu vyčerpávají slinivku a mohou vést ke snížení její funkce a vzniku cukrovky 2. typu. 

Onemocnění ledvin

Vysoký krevní tlak a citlivost na inzulin poškozují cévy v ledvinách, což snižuje jejich schopnost správně filtrovat krev. Navíc může rozvoj diabetu souviset i s diabetickou nefropatií, onemocněním ledvin způsobeným dlouhodobě zvýšenou hladinou cukru v krvi.

Problémy s plodností

Obezita spojená s metabolickým syndromem má negativní vliv na reprodukční funkci mužů i žen. U žen může nadměrné ukládání tuku v oblasti břicha zhoršit zdraví vaječníků. U mužů ovlivňuje kvalitu spermií a snižuje hladinu testosteronu, což vede k problémům s plodností.

Dá se vyléčit?

Protože metabolický syndrom je soubor několika nemocí, to, zda se dá vyléčit, závisí na konkrétním zdravotním problému, jež se u vás objeví. Pokud vás trápí vysoký krevní tlak nebo obezita, správnými kroky se dají regulovat. V případě inzulinové rezistence však jde o poškození funkce slinivky a to není léčitelné. V každém případě existuje několik opatření, která mohou výrazně zlepšit zdravotní stav. 

Ta zahrnují především úpravu životního stylu, fyzickou aktivitu a udržování zdravé tělesné hmotnosti. Na léčbu některých zdravotních problémů, jako například vysokého krevního tlaku nebo citlivosti na inzulin, může být potřebná farmakologická léčba.

Jak předcházet metabolickému syndromu?

Toto onemocnění můžete ovlivnit několika kroky. Zaměřte se především na změnu životního stylu, zvýšení fyzické aktivity a redukci hmotnosti.

Zdravá strava

Zdravá strava by měla obsahovat vyvážený poměr tuků, cukrů a bílkovin a být bohatá na pravidelnou dávku ovoce a zeleniny, vlákninu a celozrnné výrobky. Do jídelníčku také zařaďte potraviny s nízkým glykemickým indexem, jako jsou luštěniny a zelená listová zelenina, které mohou pomoci regulovat hladinu cukru v krvi. Omezit byste měli příjem nasycených tuků, cukrů, zpracovaných potravin a výrobků s vysokým obsahem soli.

Doplňky stravy

Také byste měli přijímat dostatek vitaminů a minerálů. Pokud dostatečné množství nezískáte pouze z potravy, je dobré využít doplňky stravy. 

Vitaminy skupiny B 

Tento komplex vitamínů se podílí na mnoha procesech, které udržují zdraví organismu. Nejnovější výzkum však ukázal pozitivní vliv na progresi metabolického syndromu. Analyzoval celkem 4 414 účastníků ve věku v průměru 25 let. 

Studie trvala neuvěřitelných 30 let, během nichž se ve sledované skupině vyskytlo 1 240 případů této nemoci. Účastníci užívali vitaminy B6 (pyridoxin), B9 (folát, resp. kyselinu listovou), a B12 (kobalamin). Ukázalo se, že suplementace vitaminem B6 snížila výskyt tohoto onemocnění o 39 %, užívání vitaminu B9 o 61 % a vitaminu B12 o 26 %. Tento rozsáhlý výzkum poukazuje na význam vitaminů skupiny B, které mohou výrazně ovlivnit rozvoj metabolického syndromu. 

Vitamin D

Podle některých studií je nedostatek vitaminu D spojen se zvýšenou inzulinovou rezistencí a vyšším rizikem vzniku chronických zánětů, což může přispět k rozvoji metabolického syndromu.

Odborníci zkoumali účinek vitaminu D na nemoc diabetes mellitus 2. typu. Studie se zúčastnilo 100 pacientů s tímto onemocněním, kteří po dobu dvou měsíců užívali 4 500 IU vitaminu D denně. Před suplementací a po ní se sledovala glykémie nalačno, glykovaný hemoglobin a lipidový profil (hladiny cholesterolu a triglyceridů).

Výsledky ukázaly, že u diabetiků s vysokou hladinou vitaminu D se výrazně snížila hladina LDL (špatného) cholesterolu, přičemž koncentrace HDL (dobrého cholesterolu) se zvýšila. Pozorováno bylo i zlepšení glykémie. Tento vitamin tedy může být na základě studií prospěšný zmírnění dvou rizikových faktorů metabolického syndromu, a to vysoké hladiny cholesterolu a inzulinové rezistence. 

Studie publikovaná v časopise European Journal of Endocrinology zkoumala vliv vitaminu D na zlepšení citlivosti na inzulin. Vzorek tvořilo 96 pacientů s nově diagnostikovaným diabetem 2. typu nebo s vysokým rizikem rozvoje tohoto onemocnění. Během šesti měsíců užívali 5 000 IU vitaminu D3 denně. Zjistilo se, že suplementace výrazně zvýšila citlivost na inzulin a funkci beta buněk, což naznačuje, že může pomoci zpomalit rozvoj inzulinové rezistence.

Magnézium

Tento významný minerál se podílí na několika důležitých procesech v organismu.Vědci zkoumali souvislost mezi obsahem hořčíku a výskytem metabolického syndromu. Analýza hodnotila průměrnou sérovou hladinu hořčíku u 3 487 účastníků. Zjistilo se, že jeho vyšší koncentrace v krvi je spojena s nižším rizikem vzniku této nemoci.Další studie na vzorku 11 000 žen ve středním věku potvrdila, že příjem hořčíku ve stravě snížil riziko této nemoci. Doporučená denní dávka hořčíku u dospělých by měla být 375 mg denně. Můžete ho získat ze stravy nebo z doplňků stravy.

Pravidelná fyzická aktivita

Cvičení spolu se správně nastavenou stravou podporuje metabolismus a pomáhá snižovat nadbytečný tělesný tuk, zejména v oblasti břicha. Kromě toho může zlepšit kardiovaskulární zdraví a regulovat hladiny glukózy v krvi, a přispívat tak k lepšímu zvládání rizikových faktorů metabolického syndromu.

Odborníci doporučují provádět alespoň 150 minut týdně, resp. 30 minut denně mírně intenzivní fyzické aktivity. Dobrým tipem je například rychlá chůze, běh, jízda na kole nebo turistika. 

Hubnutí

Snížení tělesné hmotnosti vede k redukci tělesného tuku v oblasti břicha. Optimální váha znamená také menší výskyt zánětlivých procesů, což pomáhá normalizovat krevní tlak a zlepšit funkci srdce.Uvádí se, že ztráta přibližně 7 % tělesné hmotnosti může snížit inzulinovou rezistenci a riziko vzniku cukrovky. 

Lékařské prohlídky

Pravidelné kontroly mohou pomoci při prevenci a kontrole metabolického syndromu. Umožňují včasnou diagnostiku rizikových faktorů, důkladné sledování jejich vývoje a nastavení správné léčby.

 

Závěr

Metabolický syndrom je souborem několika onemocnění, a proto představuje vážná zdravotní rizika. Progres většiny zdravotních problémů je však možné zmírnit pomocí změn ve stravě, pravidelného cvičení a udržování zdravé tělesné hmotnosti. Jejich dodržováním a pravidelnými lékařskými kontrolami můžete snížit jeho negativní dopad na vaše zdraví.


Autor: Mgr. Petronela Misárová – bioložka

Zdroje:

  1. https://www.healthline.com/health/metabolic-syndrome#5
  2. https://www.merckmanuals.com/professional/nutritional-disorders/obesity-and-the-metabolic-syndrome/metabolic-syndrome
  3. https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/metabolic-syndrome/diagnosis-treatment/drc-20351921
  4. https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/metabolic-syndrome/symptoms-causes/syc-20351916
  5. https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/10783-metabolic-syndrome
  6. https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/23942-hypertriglyceridemia
  7. https://www.nhlbi.nih.gov/health/metabolic-syndrome
  8. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK459248/
  9. https://www.betterhealth.vic.gov.au/health/conditionsandtreatments/metabolic-syndrome
  10. https://www.nhs.uk/conditions/metabolic-syndrome/
  11. https://med.stanford.edu/news/all-news/2018/02/gerald-reaven-stanford-scientist-who-coined-syndrome-x-dies-at-89.html
  12. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3385776/
  13. https://www.nature.com/articles/hr201489
  14. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2335113/
  15. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2666667720300325
  16. https://www.mdpi.com/1422-0067/24/5/4294
  17. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1155/2013/230868
  18. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9863091/
  19. https://www.mdpi.com/2227-9032/10/9/1616
  20. https://www.jomes.org/main.html
  21. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4780070/
  22. https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/metabolic-syndrome
  23. https://zdravoteka.sk/magazin/bmi-vypocet/
  24. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28585193/
  25. https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-319-48382-5_1
  26. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3029790/
  27. https://www.frontiersin.org/journals/endocrinology/articles/10.3389/fendo.2023.1149239/full
  28. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0939475306001505
  29. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8472034/
  30. https://www.nhlbi.nih.gov/health/high-blood-triglycerides
  31. https://www.msdmanuals.com/professional/endocrine-and-metabolic-disorders/lipid-disorders/dyslipidemia#Etiology V989769
  32. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9886893/
  33. https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/high-blood-cholesterol/in-depth/hdl-cholesterol/art-20046388
  34. https://academic.oup.com/ndt/article/22/11/3102/1834066
  35. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8711096/
  36. https://emedicine.medscape.com/article/165124-overview
  37. https://jamanetwork.com/journals/jamanetworkopen/fullarticle/2800209
  38. https://bmcendocrdisord.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12902-022-01141-0
  39. https://www.heart.org/en/health-topics/metabolic-syndrome/prevention-and-treatment-of-metabolic-syndrome
  40. https://bmcmedicine.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12916-024-03406-y
  41. https://tp.amegroups.org/article/view/16890/html
  42. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22980561/
  43. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29346856/
  44. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2633261/
  45. https://www.frontiersin.org/journals/endocrinology/articles/10.3389/fendo.2021.784716/full
  46. https://bmcendocrdisord.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12902-022-01141-0
  47. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26391639/
  48. https://academic.oup.com/ejendo/article-abstract/181/3/287/6654148?redirectedFrom=fulltext
  49. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0899900715004062?via%3Dihub
  50. https://diabetesjournals.org/care/article/28/6/1438/27827/Magnesium-Intake-C-Reactive-Protein-and-the
  51. https://www.heart.org/en/health-topics/metabolic-syndrome/prevention-and-treatment-of-metabolic-syndrome
  52. https://www.webmd.com/heart/metabolic-syndrome/how-do-you-treat-metabolic-syndrome