Tělo a mysl pod tlakem: nejčastější nemoci ze stresu + jak jim předcházet?

Stres je (bohužel) běžnou součástí našich životů a ať se nám to líbí, nebo ne, nelze se mu úplně vyhnout. Pokud však přetrvává dlouhodobě, může mít nepříjemné následky, mezi něž patří i nemoci způsobené stresem. Jaké jsou ty nejčastější a na jaké varovné příznaky byste si měli dávat pozor? Čtěte dál a zjistěte, zda se vás nemoci způsobené stresem (ne)týkají. 

Nejčastější nemoci způsobené stresem 

Mezi nemoci způsobené stresem řadíme:

• srdeční arytmii,
• syndrom „zlomeného“ srdce,
• tetanii,
• ekzém,
• nespavost,
• syndrom dráždivého tračníku,
• žaludeční vředy,
• bolesti hlavy. 

Srdeční arytmie 

Arytmie je onemocnění srdce, při kterém dochází ke změně normálního srdečního rytmu. Podle vědeckých zjištění (2023) může stres vyvolat nadměrnou stimulaci beta-adrenergního systému, což znamená, že srdce reaguje na stresové hormony, jako je adrenalin, silněji než obvykle. 

Tato zvýšená aktivita může způsobit, že srdce vytváří neplánované údery – tzv. ektopické nebo mimotělní údery. Pokud se tyto údery opakují častěji, může to vést k lokálně zvýšené srdeční frekvenci, odborníci hovoří o fokální tachykardii. Naopak pomalý srdeční rytmus (bradykardie) stres obvykle nevyvolává. Proto jsou arytmie spojené se stresem považovány za onemocnění, jehož průběh může stres přímo spustit nebo zhoršit. 

Syndrom „zlomeného“ srdce 

Syndrom „zlomeného“ srdce je moderní stresové onemocnění, které vzniká zejména při intenzivních emocionálních událostech ve vztazích, jako je například ztráta partnera nebo rozchod. Odborně se nazývá také stresová kardiomyopatie a jedná se o srdeční onemocnění, při kterém je postižena pouze část srdečního svalu, která dočasně nefunguje správně, zatímco zbytek srdce nadále pracuje normálně. 

Příznaky jsou podobné infarktu – náhlá bolest na hrudi, bušení srdce nebo dušnost. Onemocnění vzniká proto, že silný emoční stres spouští vysoké hladiny hormonů (adrenalin, kortizol), které dočasně oslabují svalovou funkci postižené části srdce. Tento stav je však obvykle dočasný a pomine, jakmile stres odezní. 

Tetanie 

Tetanie je stav, při kterém dochází k mimovolním svalovým kontrakcím, křečím nebo ztuhnutí svalů, často doprovázeným pocitem mravenčení. Nejčastěji vzniká nerovnováhou elektrolytů v těle, například nízkým obsahem vápníku nebo hořčíku, což způsobuje zvýšenou dráždivost nervového a svalového systému. 

Výzkumy však ukazují, že psychický stres může příznaky tetanie zhoršit. Při stresu se aktivuje nervový systém, což vede ke zvýšené nervové stimulaci a napětí svalů. U lidí trpících tetánií se toto napětí může projevit častějšími nebo silnějšími svalovými záškuby, křečemi nebo pocitem ztuhlosti, zejména rukou, prstů, nohou nebo obličeje. Stres tedy tetánii přímo nezpůsobuje, ale může výrazně zhoršit její projevy. 

Ekzém 

Častá jsou také kožní onemocnění způsobená stresem, například ekzém. Jedná se o zánětlivé onemocnění kůže, jehož odborný název je atopická dermatitida. Jak uvádějí vědci, psychický stres může vyvolat nebo zhoršit jeho vzplanutí. To následně zhoršuje pocit nepohodlí a svědění, což může vytvářet začarovaný kruh. 

Současná studie (2023) potvrzuje, že stres má na výskyt ekzému významný vliv. Analyzovali celkem 28 pacientů s tímto onemocněním a všichni potvrdili, že psychický stres zhoršuje jejich příznaky, zejména svědění. Pacienti také uváděli, že často není snadné rozlišit vliv stresu od fyziologických spouštěčů, jako jsou infekce, alergie nebo změny počasí. 

Mezi nejčastější psychologické spouštěče patřily rodinné či finanční problémy, přetížení v práci, zkouškové období nebo neočekávané životní události. Dlouhodobý stres tedy může výrazně zhoršit průběh ekzému a vysvětluje, proč je atopická dermatitida často považována za onemocnění, které může stres přímo ovlivnit. 

Nespavost 

Nespavost je považována za onemocnění zejména tehdy, pokud trvá dlouhodobě a výrazně ovlivňuje kvalitu života. Jednou z nejčastějších příčin je stres, který narušuje přirozený spánkový rytmus a brání tělu a mozku v relaxaci. Studie ukazují, že stres je běžným a velmi častým spouštěčem nespavosti. U lidí, kteří trpí chronickým stresem, se často objevuje časté noční buzení, problémy s usínáním a ráno se cítí unavení, i když spali dostatečně dlouho. 

Podle odborníků z Cleveland Clinic se nespavost považuje za chronickou, pokud trvá 3 měsíce a opakuje se, přičemž jí trpí přibližně 10 % populace. Pokud stres dlouhodobě narušuje spánek, vzniká porucha spánku, protože nedostatek kvalitního spánku může výrazně ovlivnit zdraví a každodenní život. 

Názor odborníka

Stres a úzkost často vedou k nespavosti a problémům se spánkem. Příznaky nespavosti se mohou postupně zlepšovat, jakmile stresující situace skončí a stres ustoupí.

vědečtí odborníci

Sleep Foundation

Syndrom dráždivého tračníku (IBS)

Často se uvádí také pod zkratkou IBS (z angl. irritable bowel syndrome). Syndrom dráždivého tračníku je běžné onemocnění, které postihuje žaludek a střeva. Mezi příznaky patří bolesti a křeče v břiše, nadýmání, plynatost, průjem nebo zácpa, případně jejich střídání. Jedná se o stav, který sice není život ohrožující, ale výrazně zhoršuje kvalitu života a je často chronický. 

Vědci potvrzují, že syndrom dráždivého tračníku může být stresovým onemocněním, protože psychický tlak přímo ovlivňuje funkci trávicího traktu. Stres aktivuje nervový a hormonální systém, což může změnit pohyblivost střev, zvýšit zánět a citlivost sliznice. Dlouhodobý stres tak může vyvolat nebo zhoršit příznaky syndromu dráždivého tračníku, a právě proto je toto onemocnění považováno za takové, jehož průběh může stres výrazně ovlivnit. 

Žaludeční vředy 

Žaludeční vředy vyvolané stresem vznikají při extrémní psychické zátěži. Nejčastěji postihují tělo a horní část žaludku. Projevují se bolestí v horní části břicha, pálením žáhy, nevolností a někdy i zvracením. 

Podle nejnovějších vědeckých poznatků (2025) vznikají tyto vředy kombinací psychického stresu, aktivace nervového a hormonálního systému a oslabené ochrany žaludeční sliznice. Psychická zátěž může narušit rovnováhu mezi agresivními faktory (kyselina, trávicí enzymy) a obrannými mechanismy sliznice, což vede k poškození a vzniku vředů. Proto jsou žaludeční vředy považovány za stresové onemocnění, protože jejich vznik a průběh jsou přímo spojeny s reakcí těla na silnou psychickou zátěž. 

Bolesti hlavy 

Odborníci tvrdí, že psychický stres je častým spouštěčem bolestí hlavy, zejména tenzních bolestí hlavy a migrén. Stres aktivuje nervový systém a zvyšuje hladiny hormonů, jako je adrenalin a kortizol, což může ovlivnit krevní cévy a nervové signály bolesti v mozku. 

Projevy se liší podle místa a typu bolesti. U tenzních bolestí hlavy se objevuje tlak nebo svírání kolem čela, temene a spánků, často doprovázené ztuhnutím šíje a ramen. U migrény je bolest pulzující, často jednostranná, a může být doprovázena citlivostí na světlo nebo zvuk, nevolností nebo zvracením. Psychický stres může tyto příznaky vyvolat nebo zhoršit, takže u lidí, kteří často trpí bolestmi hlavy, se v stresových obdobích vyskytují častěji a intenzivněji. 

Jaké příznaky prozrazují nemoci způsobené stresem? 

Psychické nemoci způsobené stresem mohou být různé, jejich projevy se však mohou lišit. Obecně rozlišujeme fyzické a psychické příznaky nemocí způsobených stresem a shrnuli jsme je do následujících tabulek. 

Fyzické projevy

Psychické projevy

Účinná řešení proti stresu

Pokud jste pod neustálým tlakem, může to ovlivnit nejen vaši mysl, ale i tělo. Dobrou zprávou však je, že existují jednoduché kroky, které vám mohou pomoci uvolnit napětí, zlepšit náladu a podpořit celkovou pohodu. Níže najdete přehled praktických tipů, které můžete zařadit do svého každodenního života: 

Dostatek pohybu 

Pravidelný pohyb je podle odborníků velmi prospěšný – uvolňuje napětí, zlepšuje náladu a podporuje funkci srdce a svalů. I krátká každodenní aktivita, jako je procházka nebo strečink, může mít pozitivní účinek na tělo i mysl. 

Vyvážená strava 

Vědci upozorňují, že nadměrná konzumace cukru negativně ovlivňuje psychiku. Naopak zdravá strava stabilizuje hladinu energie a podporuje dobrou náladu. Do jídelníčku byste měli zařadit čerstvé ovoce a zeleninu, celozrnné produkty, kvalitní rostlinné bílkoviny a zdravé tuky. Tyto potraviny pomáhají stabilizovat energii, což přispívá k lepší náladě. Naopak je vhodné omezit slazené nápoje, cukrovinky, smažená a zpracovaná jídla, která mohou způsobovat výkyvy energie a nepříznivě ovlivňovat psychiku. 

Doplňky stravy 

Doplňky stravy, jako je ashwagandha nebo rhodiola, mohou podle výzkumů podporovat odolnost vůči stresu a snižovat napětí. Všem, kteří chtějí podpořit svou psychickou pohodu a odolnost v náročných obdobích, doporučujeme komplex pro klidnou duši od značky Naturtreu. Spojuje v sobě dvě cenné byliny, a to rhodiolu a ashwagandhu, které jsou známé svými účinky na psychickou pohodu a zvládání stresu. Komplex je doplněn také o vitamíny B2 a B6, které přispívají ke správnému fungování nervového systému, a vitamín B5, který přispívá ke zdravé duševní výkonnosti. Produkt obsahuje až 95 % přírodních rostlinných složek, neobsahuje alergeny, GMO ani škodlivé chemikálie a je vhodný pro vegany i vegetariány. Ideální volba pro každodenní podporu duševní pohody. 

Naturtreu Ashwagandha & Rhodiola rosea pro klidnou duši, 120 vegan kapslí

141de029

Kombinace Ashwagandhy a Rhodioly (Rozchodnice růžová). Dva klenoty tradiční indické a čínské medicíny spojeny do excelentního komplexu pro uklidnění duše v náročných obdobích! Vhodné pro vegany a vegetariány.

Kombinace Ashwagandhy a Rhodioly (Rozchodnice růžová). Dva klenoty tradiční indické a čínské medicín...

714 Kč

141de029

Přidat do košíku

Vegmart Ashwagandha 600 mg, 90 kapslí

176sk008

Extra dávka 600 mg ashwagandhy – extrakt z kořene 25:1 s obsahem 30 mg withanolidů. To vše v 1 kapsli bez aditiv pro maximální účinek! Ideální volba pro každodenní celkové zdraví, kognitivní funkce, spánek a duševní pohodu. Ocení ji zejména lidé, kteří potřebují podávat zvýšený mentální výkon v práci, nebo studenti. Vhodné pro vegany i vegetariány.

Extra dávka 600 mg ashwagandhy – extrakt z kořene 25:1 s obsahem 30 mg withanolidů. To vše v 1 kapsl...

273,75 Kč

176sk008

Přidat do košíku

Dostatek spánku 

Kvalitní a pravidelný spánek pomáhá regeneraci těla i psychiky a zároveň zlepšuje soustředění a náladu. Je důležité dodržovat doporučenou délku spánku podle věku a pro kvalitní odpočinek dbát také na zásady spánkové hygieny. 

Čas na odpočinek a relaxaci

Krátké přestávky během dne, jednoduchá relaxační cvičení nebo chvíle, kdy si odpočinete a zklidníte mysl, vám pomohou uvolnit napětí a načerpat energii. Stačí pár minut denně – během nich se můžete soustředit na hluboké dýchání, uvolnit ramena a krk, protáhnout se nebo se projít. Tyto jednoduché činnosti pomohou snížit stres a zlepšit soustředění.

Techniky zvládání stresu 

Pokud se nacházíte ve stresové situaci, zkuste se na chvíli zastavit a soustřeďte se na svůj dech. Můžete vyzkoušet jednoduchá dechová cvičení, meditaci nebo jógu. Pomáhají lépe zvládat stres a napětí a uklidňují přetíženou mysl. 

Organizace dne 

Plánování úkolů a priorit snižuje chaos a pocit přetížení. Když víte, co je nejdůležitější a v jakém pořadí to řešit, snáze se soustředíte a efektivněji využijete svůj čas. Pomáhá to snižovat stres a přináší pocit kontroly nad každodenními povinnostmi. 

Kdy je nutné navštívit lékaře? 

Stres může ovlivnit tělo i psychiku a vést k různým onemocněním. Většinu příznaků lze zvládnout změnou životního stylu, odpočinkem nebo technikami zvládání stresu. Některé příznaky nemocí způsobených stresem však mohou být závažnější. Lékaře byste měli vyhledat, pokud se u vás objeví:

• nepravidelný nebo rychlý srdeční rytmus,
• silná a přetrvávající bolest na hrudi,
• dlouhodobé zažívací potíže (bolesti břicha, průjem, zácpa)
• zhoršující se projevy kožních onemocnění,
• časté svalové záškuby nebo křeče,
• chronická nespavost (trvající několik měsíců),
• extrémní únava,
• zhoršující se psychické problémy (neklid, časté změny nálady).

Pokud si všimnete, že výše uvedené příznaky výrazně ovlivňují kvalitu vašeho života, neváhejte kontaktovat lékaře. Včasná odborná pomoc může předejít komplikacím a pomoci vám efektivněji zvládat stres.

Závěr 

Onemocnění způsobená stresem se projevují širokým spektrem fyzických i psychických příznaků – od nepravidelného srdečního rytmu, zažívacích potíží a kožních onemocnění až po únavu a zhoršenou náladu. Většina těchto onemocnění souvisí s dlouhodobou psychickou zátěží, nejde však o neřešitelný problém. Pomocí mohou být změny životního stylu, jako je pravidelný pohyb, vyvážená strava, kvalitní spánek, relaxační techniky a také některé doplňky stravy. Pokud jste často ve stresu, všímejte si výše zmíněných projevů a v případě závažnějších nebo přetrvávajících problémů vyhledejte lékaře. Včasné rozpoznání příznaků signalizujících onemocnění způsobená stresem je klíčové a umožňuje zmírnit dopady stresu na tělo i psychiku.