Osteopenie – proč a jak si dát pozor na hustotu kostí?

Osteopenie je často přehlíženým a podceňovaným zdravotním stavem, který je předstupněm vážnějšího onemocnění zvaného osteoporóza. Jedná se o stav, kdy je hustota kostí nižší než normální, ale ještě nedosáhla úrovně osteoporózy. Zatímco osteopenie sama o sobě nemusí způsobovat příznaky, může zvýšit riziko zlomenin a naznačuje, že kosti jsou slabší než by měly být. V tomto článku se zaměříme na příčiny osteopenie, její příznaky, možnosti léčby a preventivní opatření.

Jaký je konkrétní rozdíl mezi osteopenií a osteoporózou? Co všechno můžete udělat pro to, aby vaše kosti zůstaly silné a zdravé? To a mnoho dalšího se dočtete v tomto článku.

Co je to osteopenie a jak se liší od osteoporózy?

Osteopenie je stav charakterizovaný nižší hustotou kostí než je normální, avšak takovou hustotou, která ještě nedosáhla úrovně osteoporózy. Také by se dalo říci, že osteopenie je 2. stupněm vývoje osteoporózy, kdy 1. stupeň je kostní hmota v normě, druhým stupněm je zmiňovaná osteopenie, 3. stupněm je již osteoporóza a 4. stupněm je těžká či pokročilá osteoporóza, což je opravdu kritický stav kostí. Pokud vás zajímá více informací o osteoporóze, doporučujeme vám náš článek o osteoporóze.

Hlavní rozdíly mezi osteopenií a osteoporózou tedy spočívají v úrovni ztráty kostní hmoty a následném riziku zlomenin. Zatímco osteopenie znamená mírnou ztrátu kostní hmoty, osteoporóza představuje výraznou ztrátu kostní hmoty s vysokým rizikem zlomenin. Je však důležité zmínit, že ačkoliv je osteopenie mnohdy předzvěstí osteoporózy, není pravidlem, že se úroveň kostní hustoty vždy po čase dostane do úrovně osteoporózy. Pokud jsou přijata vhodná opatření a osteopenie je diagnostikována včas, dá se problém s kostní hustotou efektivně zpomalit nebo zastavit.

Jaké hodnoty dokazují osteopenii?

Kostní hustota se měří pomocí denzitometrie, která poskytuje hodnoty T-skóre a Z-skóre, které určují odchylku kostní hustoty. T-skóre vyjadřuje rozdíl mezi hustotou kostí pacienta a nulou = normou. Z-skóre vyjadřuje odchylku mezi kostní hustotou pacienta a průměrnou kostní hustotou lidí stejného pohlaví a věku.

Osteopenie je například diagnostikována, když je T-skóre mezi -1,0 a -2,5. Jakmile klesne po -2,5, již se jedná o osteoporózu. To znamená, že u osteopenie je hustota kostí snížena, ale ne natolik, aby bylo riziko zlomenin tak vysoké jako u osteoporózy. V tabulce níže se můžete podívat na přehled hodnot pro jednotlivá stádia vývoje osteoporózy:

Stupeň vývoje osteoporózy	Ženy po menopauze a muži 50+	Ženy před menopauzou a muži pod 50 let
Zdravý člověk	T-skóre -1 a více	Jakmile Z-skóre klesne pod hodnotu -2,0, jedná se pravděpodobně o osteoporózu a lékař provede další testy k jejímu určení
Osteopenie	T-skóre od -1 do -2,5
Osteoporóza	T-skóre klesne pod -2,5
Těžká osteoporóza	T-skóre klesne pod -2,5 a objeví se aspoň jedna osteoporotická zlomenina

Zdroj tabulky: https://www.niams.nih.gov/health-topics/bone-mineral-density-tests-what-numbers-mean

Příčiny vzniku osteopenie

Příčiny vzniku osteopenie jsou v podstatě shodné s těmi u osteoporózy. Pokud jste nečetli náš článek o osteoporóze, pojďme si ve zkratce popsat hlavní příčiny:

Stárnutí – s přibývajícím věkem dochází k přirozenému úbytku kostní hmoty.
Hormonálnízměny – například pokles estrogenu u žen po menopauze a nízké hladiny testosteronu u mužů.
Genetika – dědičná predispozice může zvyšovat riziko osteopenie.
NedostatečnýpříjemvápníkuavitamínuD – vápník a vitamín D jsou klíčové živiny pro zdraví kostí.
Nedostatekfyzickéaktivity – neaktivní a sedavý způsob života přispívá k úbytku kostní hmoty.
Kouřeníanadměrnákonzumacealkoholu – tyto zvyky negativně ovlivňují zdraví kostí.
Některéléky – dlouhodobé užívání kortikosteroidů, antiepileptik a dalších léků může vést k úbytku kostní hmoty.
Chronickáonemocnění – nemoci jako revmatoidní artritida, celiakie, Crohnova choroba a jiné mohou ovlivnit zdraví kostí.
Poruchypříjmupotravy – anorexie a bulimie mohou způsobit nízký příjem živin nezbytných pro zdraví kostí.

Osteopenie se dále nedělí na specifické druhy tak, jako je tomu u osteoporózy (např. idiopatická osteoporóza, juvenilní osteoporóza, atd.). Osteopenie se obecně klasifikuje jako stav předcházející osteoporóze a diagnostika se provádí na základě hodnot získaných z denzitometrie (měření hustoty kostní hmoty).

Kdo je náchylný na vznik osteopenie?

Osteopenie je mezi staršími dospělými poměrně běžný stav. Podle studií postihuje osteopenie až 50 % žen starších 50 let a přibližně 30 % mužů ve stejné věkové kategorii. Výskyt osteopenie se zvyšuje s věkem, což je spojeno s přirozeným úbytkem kostní hmoty a hormonálními změnami.

Mezi rizikové skupiny patří:

Lidé vyššího věku

Riziko osteopenie se výrazně zvyšuje po 50. roce života. Kostní hustota začíná klesat přibližně od 30 let a tento pokles se s věkem zvyšuje.

Ženy

Ženy jsou více náchylné k úbytku kostní hmoty a osteopenii než muži, zejména po menopauze kvůli snížení hladin estrogenu.

Lidé s rodinnou anamnézou osteopenie nebo osteoporózy

Genetické faktory hrají v pravděpodobnosti výskytu těchto stavů významnou roli. Pokud mají vaši rodiče nebo sourozenci osteopenii nebo osteoporózu, je vyšší pravděpodobnost, že i u vás se tento stav objeví.

Lidé s nízkými hladinami klíčových hormonů

Nízké hladiny estrogenů u žen po menopauze nebo nízké hladiny testosteronu u mužů mohou zvýšit riziko osteopenie.

Lidé s určitými nemocemi

Chronická onemocnění jako revmatoidní artritida, celiakie, Crohnova choroba a další autoimunitní onemocnění mohou ovlivnit vstřebávání živin, zdraví kostí a zvýšit riziko osteopenie.

Lidé užívající některé léky

Dlouhodobé užívání kortikosteroidů, některých antiepileptik, léků na štítnou žlázu a jiných léků může způsobit úbytek kostní hmoty.

Neaktivní lidé a lidé s nezdravými návyky

Nedostatek fyzické aktivity (například i u lidí s invaliditou), nadměrná konzumace alkoholu, kouření a špatná výživa (nedostatek vápníku a vitamínu D) zvyšují riziko vzniku osteopenie.

Je důležité mít o rizikových faktorech povědomí a snažit se dodržovat preventivní opatření k udržení zdraví kostí. Pokud se řadíte do některé (nebo i více) ze skupin uvedených výše, je vhodné zvážit preventivní vyšetření.

Projevy a příznaky osteopenie – jak ji poznáme?

Osteopenie je často označována jako bezpříznaková nemoc, protože většina lidí nepociťuje žádné příznaky, dokud se stav výrazně nezhorší (nedosáhne úrovně osteoporózy). Toto znamená, že osteopenie je obvykle bez znatelných příznaků a často se odhalí náhodou při jiných vyšetřeních kostí, například při rentgenu nebo denzitometrii, která se provádí z jiných důvodů.

Zde jsou 2 příznaky, podle kterých lze osteopenii nejpravděpodobněji odhalit, ale objevují se jen u velmi malého procenta případů:

Vyšší náchylnost ke zlomeninám

Lidé s osteopenií mohou být náchylnější ke zlomeninám a naštípnutím kostí (odb. infrakce kosti), i v případě úrazů, které by zdravou kost nezlomily. Nejčastěji se jedná o zlomeniny zápěstí, předloktí nebo kyčlí.

Bolesti kostí a kloubů

Někdy mohou lidé s vyšší úrovní osteopenie pociťovat bolesti v kostech a kloubech, což může být způsobeno výraznější ztrátou kostní hmoty.

Jak se osteopenie diagnostikuje?

Osteopenie je obvykle diagnostikována pomocí testů měřících hustotu kostí, známých jako denzitometrie. Nejčastěji používanou metodou je dvojitá energetická rentgenová absorpciometrie (ve zkratce DEXA nebo DXA), která poskytuje přesné měření kostní minerální hustoty (BMD – angl. bone mineral density).

Jak vyšetření hustoty kostí probíhá?

Při denzitometrii, konkrétně DXA skenování, je pacient vystaven minimální dávce rentgenového záření, které prochází kostmi a měří jejich hustotu. Hustota se vyhodnocuje zejména v oblastech, kde je riziko zlomenin nejvyšší, tedy bederní páteř, kyčle a předloktí. Výsledky jsou obvykle vyjádřeny ve dvou hodnotách:

T-skóre – srovnává hustotu kostí pacienta s normou, tedy 0. T-skóre od -1,0 do -2,5 indikuje osteopenii.
Z-skóre – srovnává hustotu kostí pacienta s průměrnou hustotou lidí stejného věku, pohlaví a vzrůstu.

Vyšetření kostní minerální hustoty se obvykle doporučuje u osob z rizikových skupin pro osteopenii a osteoporózu, mezi něž patří:

ženy po menopauze,
muži nad 65 let,
osoby s rodinnou anamnézou osteoporózy nebo vyššího výskytu zlomenin,
lidé užívající dlouhodobě kortikosteroidy nebo jiné léky, které mohou ovlivnit kostní hmotu,
pacienti s podváhou nebo poruchami příjmu potravy,
lidé s nemocemi, které mohou ovlivnit kostní metabolismus, jako je revmatoidní artritida, Crohnova nemoc nebo chronická onemocnění ledvin,
invalidní lidé s nízkou úrovní pohybu (například pacienti na vozíku).

Prevence osteopenie

Prevence osteopenie by měla zahrnovat kroky k udržení zdravého životního stylu, který podporuje silné kosti. Klíčovým prvkem je vyvážená strava bohatá na vápník a vitamín D, které jsou nezbytné pro zdraví kostí.

Mezinárodní nadace pro osteoporózu doporučuje v rámci prevence následující dávky vápníku a vitamínu D:

Ženy ve věku 50 let a mladší: 1 000 miligramů vápníku denně.
Ženy ve věku 51 let a starší: 1 200 miligramů vápníku denně.

Muži ve věku 70 let a mladší: 1 000 miligramů vápníku denně.
Muži ve věku 71 let a starší: 1 200 miligramů vápníku denně.

Většina dospělých do 60 let: 400–800 mezinárodních jednotek (IU) vitaminu D denně.
Většina dospělých ve věku 60 let a starších: 800–1 000 IU vitamínu D denně.

Mezi další nezbytné živiny pro zdraví kostí patří i hořčík nebo vitamín K. Důležité je také pravidelné cvičení, zejména aktivity s váhovou zátěží, které vedou k posílení nejen svalů, ale i kostí.

Je vhodné se také vyvarovat nadměrné konzumace alkoholu a kouření, které negativně ovlivňují kostní hustotu. Pokud je to možné, je dobré se také vyhýbat lékům, které mohou mít vliv na zdraví kostí nebo konzultovat jejich použití s lékařem. Pravidelné kontroly u lékaře, které zahrnují měření hustoty kostí, mohou pomoci včas odhalit pokles kostní hmoty a indikovat tak začlenění preventivních opatření dříve, než se osteopenie rozvine do závažnější fáze – osteoporózy.

Jak probíhá léčba osteopenie?

Léčba osteopenie zahrnuje kombinaci změn životního stylu, užívání doplňků stravy s obsahem živin na podporu zdraví kostí a v některých případech i užívání léků. Klíčovým krokem je úprava stravy tak, aby obsahovala dostatek vápníku a vitamínu D, což může pomoci kosti posílit.

Doporučuje se také pravidelná fyzická aktivita, zejména cvičení s váhovou zátěží, která pomáhá zvyšovat kostní hustotu. V některých případech může lékař předepsat léky, které pomáhají zpomalit úbytek kostní hmoty nebo zvyšovat kostní hustotu. Tyto léky jsou podobné těm, které se používají při léčbě osteoporózy. Mezi ně patří bisfosfonáty, selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM) a další léky podporující zdraví kostí.

Osteopenii ve většině případů nelze úplně vyléčit, ale její progresi lze zpomalit nebo zastavit, pokud jsou přijata vhodná opatření. Pokud se však osteopenie neřeší nebo o ní pacient kvůli absenci příznaků neví, je velká pravděpodobnost, že se postupně rozvine do vyššího stádia – osteoporózy.

Co pomáhá a co zhoršuje osteopenii?

Nyní už víte, co je to osteopenie, jaké má nebo spíše nemá příznaky, co je příčinami jejího vzniku a jak probíhá její diagnostika. Na závěr se podíváme na to, co můžete udělat pro zlepšení svého stavu a co naopak může osteopenii zhoršit.

Strava – co ano a co ne?

Strava bohatá na vápník a vitamín D je klíčová pro prevenci a léčbu osteopenie. Potraviny jako mléčné výrobky (mléko, jogurt, sýry), ryby (losos, sardinky), zelená listová zelenina (brokolice, kapusta), sójové výrobky (tofu srážené vápenatými solemi), ořechy, semena a obohacené produkty (cereálie, rostlinné mléko) jsou vhodnými zdroji vápníku. Vitamín D většinou získáváme z doplňků stravy nebo ze slunečního záření. Mezi další důležité mikroživiny patří hořčík, fosfor a vitamín K, které napomáhají při tvorbě a udržování kostí.

Naopak strava s vysokým obsahem fosfátů, které se nacházejí v nápojích a zpracovaných potravinách, může negativně ovlivnit vstřebávání vápníku. Nadměrná konzumace soli, cukru a tuků může rovněž narušit zdraví kostí.

Alkohol a cigarety

Nadměrná konzumace alkoholu a kouření cigaret má negativní dopad na kostní zdraví. Alkohol může snižovat tvorbu kostní hmoty a zvyšovat riziko pádů. Kouření cigaret může také snižovat kostní hustotu a zvyšovat tak riziko zlomenin.

Sedavý způsob života vs. pohyb

Pravidelná fyzická aktivita, zejména cvičení s váhovou zátěží – chůze, běh, tanec a silový trénink, pomáhá zvyšovat kostní hustotu a sílu. Cvičení zvyšuje produkci osteoblastů, buněk, které tvoří kostní hmotu, a tím pomáhá předcházet úbytku kostní hmoty.

Naopak nedostatek fyzické aktivity a dlouhodobé sezení může přispět ke ztrátě kostní hmoty a zvýšit riziko vzniku osteopenie a osteoporózy.

Důležité vitamíny a minerály na podporu zdraví kostí

Vitamín D – podporuje vstřebávání vápníku ve střevech, v doplňcích stravy se často vyskytuje v synergické kombinaci s vitamínem K2.
Hořčík – podílí se na metabolizaci vápníku a vitamínu D. Hořčík je důležitý pro strukturu kostí a jejich zdraví.
Fosfor – pomáhá spolu s vápníkem tvořit kostní hmotu.
Vitamín K – podporuje vstřebávání vápníku do kostí a zabraňuje jeho ukládání v cévách.

Závěr

Osteopenie je tichým nepřítelem našich kostí, který často zůstává bez povšimnutí až do okamžiku, kdy je na samotnou prevenci již příliš pozdě. Výzkumy ukazují, že osteopenie postihuje přibližně 30-50 % žen a 15-30 % mužů ve věku nad 50 let. U žen je riziko osteopenie a následně osteoporózy výrazně vyšší, přičemž u žen nad 65 let se toto riziko ještě zvyšuje.

Je důležité podporovat zdraví svých kostí, ať už prostřednictvím stravy, cvičením nebo pravidelnými prohlídkami u lékaře, aby se minimalizovalo riziko vážnějších problémů v budoucnosti. Informovanost o osteopenii je klíčová pro včasnou diagnostiku a účinnou prevenci, což může výrazně zlepšit kvalitu života a snížit riziko zlomenin.

Autor článku: Kateřina Brenkušová, certifikovaná poradkyně v oblasti rostlinné stravy

Zdroje: