Osteoporóza (řídnutí kostí)

Osteoporóza je onemocnění, které může výrazně ovlivnit kvalitu života, zejména v pokročilém věku. Tento stav je charakterizován postupným úbytkem kostní hmoty a její hustoty, což vede k oslabení kostí a zvýšenému riziku zlomenin. Možná vás napadají otázky typu: Jak poznám, jestli mám osteoporózu? Mohu udělat něco pro prevenci osteoporózy? Jaké jsou důsledky neléčené osteoporózy?

V tomto článku se zaměříme na odpovědi na tyto otázky a poskytneme komplexní přehled o osteoporóze, jejích příznacích, prevenci, diagnostice i možnostech léčby.

Co je to osteoporóza?

Osteoporóza (známá také jako řídnutí kostí) je onemocnění kostí charakterizované snížením jejich hustoty a kvality, což vede k jejich oslabení a zvýšené křehkost. Je to v podstatě takový „tichý zloděj kostí“, protože v raných stádiích ji nemusí doprovázet žádné příznaky, dokud nedojde ke zlomenině. Osteoporóza, která se častěji vyskytuje u žen než u mužů, mnohdy vede ke zlomeninám, zejména v oblastech jako jsou kyčle, páteře a zápěstí. Kostní tkáň se neustále obnovuje prostřednictvím procesu zvaného přestavba kostí, kde stará kost je odbourávána a nahrazována novou. U lidí s osteoporózou je tento proces narušen, což vede k postupnému úbytku kostní hmoty.

Osteoporóze předchází osteopenie, což je stav, který se vyznačuje nižší hustotou kostí než je normální, ale ještě není tak moc nízká, aby byla klasifikována jako osteoporóza. Osteopenie je varovným signálem, jelikož lidé s osteopenií mají vyšší riziko rozvoje osteoporózy, pokud nepodniknou žádné kroky ke zlepšení zdraví svých kostí.

Jaké jsou příčiny vzniku osteoporózy?

Osteoporóza, známá jako řídnutí kostí, vzniká, když dochází k příliš velké ztrátě kostní hmoty a změnám ve struktuře kostní tkáně. Příčiny osteoporózy jsou různorodé a zpravidla zahrnují hned několik faktorů, které ovlivňují rovnováhu mezi tvorbou a odbouráváním kostí.

Hormonální změny ovlivněné věkem

Jednou z hlavních příčin je hormonální změna přicházející s věkem, především snížená hladina estrogenu u žen po menopauze a nízké hladiny testosteronu u starších mužů. Estrogen a testosteron hrají podstatnou roli v udržování kostní hmoty a jejich pokles vede ke zvýšenému odbourávání kostí. Osteoporóza se však může objevit i v mladém věku, přibližně 2-3 roky před nástupem puberty. Tato forma osteoporózy, známá jako juvenilní idiopatická osteoporóza, je vzácné onemocnění s nejednoznačnou příčinou.

Nedostatek vápníku a vitamínu D

Další častou příčinou je nedostatek vápníku, vitamínu D a dalších mikroživin ve stravě, což může vést k nedostatečné mineralizaci kostí. Vápník je základní stavební složkou kostí, a vitamín D významně pomáhá jeho vstřebávání ve střevech. Nedostatek těchto živin může způsobit oslabení kostí.

Určité zdravotní stavy

Některé zdravotní stavy mohou také vést k osteoporóze. Patří sem například endokrinní a hormonální onemocnění, gastrointestinální poruchy, revmatoidní artritida, některé typy rakoviny, HIV/AIDS a mentální anorexie. Tyto stavy mohou ovlivnit metabolismus kostí a přispívat k jejich ztrátě.

Užívání léků

Dlouhodobé užívání některých léků může být také příčinou osteoporózy. Mezi takové léky patří glukokortikoidy (steroidní hormony ovlivňující využívání energie v těle), antiepileptika (léky na snížení četnosti epileptických záchvatů), některé léky na rakovinu, inhibitory protonové pumpy (pro léčbu zažívacího traktu), selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI – léky proti depresi) a thiazolidindiony používané k léčbě cukrovky II. typu. Tyto léky mohou narušovat procesy tvorby kostí a podporovat jejich odbourávání.

Životní styl

Nelze nezmínit nadužívání alkoholu a kouření, což jsou také významné příčiny vzniku osteoporózy. Alkohol a tabák negativně ovlivňují kostní buňky a metabolismus kostí, což může vést k jejich oslabení a zvýšenému riziku zlomenin. Stejně tak absence fyzické aktivity ruku v ruce s nedostatečným pobytem na slunci a syntézou vitamínu D (což je problém, jemuž čelí mnoho lidí v dnešní době) mohou významně ovlivnit pravděpodobnost vzniku osteopenie a následně vývoje osteoporózy.

Rozdělení osteoporózy

Na základě příčin se můžete také setkat s rozdělením osteoporózy na dvě skupiny – primární a sekundární + dále na několik typů.

Primární osteoporóza

Do kategorie primární osteoporózy patří:

Idiopatická osteoporóza

Idiopatická osteoporóza se může objevit v jakémkoliv věku, ale nejčastěji se s ní setkáme u předpubertálních dětí (pak se označuje jako juvenilní) a osob v pokročilém věku, zpravidla po překročení 50 let. Jedná se o typ osteoporózy jejíž příčiny jsou neznámé a bývá tak diagnostikována až po vyloučení všech známých faktorů, které by ji mohly způsobovat.

Juvenilní idiopatická osteoporóza

Juvenilní idiopatická osteoporóza postihuje děti, které jinak nemají žádné jiné zdravotní problémy ani genetické predispozice k řídnutí kostí. Projevuje se sníženou hustotou kostí, což vede ke zvýšené náchylnosti k zlomeninám, a to i při minimálním zranění. Děti s touto diagnózou mohou také trpět bolestmi kostí a problémy s růstem, nicméně s věkem většinou onemocnění vymizí.

Involuční osteoporóza

Involuční osteoporóza je forma osteoporózy spojená s přirozeným stárnutím. Jedná se o proces, kdy dochází ke ztrátě kostní hmoty a snížení hustoty kostí v důsledku biologických změn spojených se stárnutím. Tento typ osteoporózy je rozdělen do dvou hlavních kategorií – postmenopauzální a senilní osteoporóza.

Postmenopauzální osteoporóza

Postmenopauzální osteoporóza je druh osteoporózy, který postihuje ženy po menopauze. Během menopauzy dochází k poklesu hladiny estrogenu. Estrogeny pomáhají udržovat rovnováhu mezi odbouráváním a tvorbou kostí, a jejich nedostatek vede k převaze odbourávání. Týká se tak převážně žen ve věku 50–65 let a důsledkem postmenopauzální osteoporózy je zvýšené riziko zlomenin, zejména obratlů a zápěstí.

Senilní osteoporóza

Senilní osteoporóza postihuje starší muže i ženy, převážně po 65–70 roce života. S věkem dochází k poklesu tvorby nových kostních buněk a zvýšení resorpce (odbourávání) kostí. Tento proces je částečně způsoben snížením hladin pohlavních hormonů (estrogenů u žen a testosteronu u mužů) a také poklesem vstřebávání vápníku (a dalších vitamínů a minerálů) ve střevě. Důsledkem senilní osteoporózy je zvýšené riziko zlomenin, zejména kyčle a páteře.

Sekundární osteoporóza

Sekundární osteoporóza je typ osteoporózy, který je způsoben konkrétními zdravotními stavy, nezdravým životním stylem nebo užíváním léků, které negativně ovlivňují kostní hmotu a zdraví kostí. Na rozdíl od primární osteoporózy, která se objevuje především v důsledku stárnutí nebo menopauzy, má sekundární osteoporóza jasně identifikovatelné příčiny.

Rizikové faktory ovlivňující vznik osteoporózy

Osteoporóza je komplexní onemocnění s mnoha rizikovými faktory, které mohou zvýšit pravděpodobnost jejího vzniku. Tyto faktory lze rozdělit na ty, které nemůžeme ovlivnit a ty, se kterými můžeme něco udělat.

Neovlivnitelné rizikové faktory

Pohlaví – ženy jsou náchylnější k rozvoji osteoporózy než muži, zejména po menopauze kvůli poklesu estrogenu.
Věk – riziko osteoporózy se zvyšuje s věkem, protože s věkem dochází k hormonálním změnám a také schopnost těla vstřebávat vitamíny a minerály se s věkem snižuje.
Rodinná anamnéza – genetická predispozice hraje také svou roli, pokud trpí rodiče nebo sourozenci osteoporózou, je vyšší pravděpodobnost, že ji budete mít také.
Tělesná konstituce – štíhlé ženy a muži s tenčími a slabšími kostmi jsou vystaveni většímu riziku vzniku osteoporózy, protože ve srovnání s ženami a muži se silnějšími a většími kostmi mají k osteoporóze „kratší cestu“.
Lidská rasa – běloši a Asiaté mají obecně vyšší riziko osteoporózy než Afroameričané a Hispánci.

Ovlivnitelné rizikové faktory

Nedostatečný příjem vápníku a vitamínu D – nízký příjem těchto klíčových živin může vést ke snížení kostní hustoty a zvýšení rizika zlomenin, ačkoliv nedostatek vápníku není tak běžný jako nedostatek vitamínu D, kterým trpí velká část naší populace, tyto živiny fungují nejlépe společně, jelikož vitamín D napomáhá vstřebávání vápníku a bez dostatku tohoto klíčového vitamínu nemusí dostatek vápníku pro zdraví kostí stačit. Mezi klíčové mikroživiny pro zdraví kostí patří také vitamín K2 (ten se často vyskytuje v doplňcích stravy spolu s vitamínem D) a hořčík (magnesium).
Absence fyzické aktivity – nedostatek pohybu, silového tréninku a sedavý životní styl přispívají k úbytku kostní hmoty, jelikož tělo nedostává signály k posilování kostí.
Kouření a nadužívání alkoholu – kouření má negativní vliv na kosti, snižuje vstřebávání vápníku a tak urychluje úbytek kostní hmoty, stejně tak nadměrné pití alkoholu může oslabit kosti a zvýšit riziko zlomenin.
Nízká tělesná hmotnost – nízká hmotnost může znamenat menší kostní rezervy, což také zvyšuje riziko rychlého vývoje osteoporózy.
Dietní faktory – strava s vysokým obsahem sodíku a kofeinu může přispět k úbytku kostní hmoty, stejně jako strava chudá na vápník a vitamín D.
Užívání některých léků – dlouhodobé užívání určitých léků (jak již bylo uvedeno výše) může zvýšit riziko vzniku osteoporózy.
Určité zdravotní stavy – některé nemoci, jako jsou revmatoidní artritida, cukrovka, Crohnova choroba a poruchy štítné žlázy, mohou zvýšit riziko osteoporózy.

Riziko osteoporózy u veganů

Ačkoliv na čistě rostlinné stravě není problém si zajistit dostatek vápníku ze stravy, výsledky studií často ukazují, že u veganů bývá příjem vápníku ze stravy nižší. Obecně platí, že je důležité si ve stravě zajistit dostatek živin (což platí i u tzv. omnivore – smíšené stravy), aby se předešlo deficitům klíčových živin pro zdraví kostí. Rostlinná strava u různých lidí může vypadat různě, stejně jako strava smíšená, proto v riziku nedostatku vápníku, vitamínu D a osteoporózy z důsledku nedostatku živin záleží spíše na skladbě jídelníčku konkrétního jedince, než na způsobu stravování samotném.

Projevy a příznaky osteoporózy

Osteoporóza je v podstatě takovým „tichým zabijákem“, protože v raných stádiích nezpůsobuje žádné viditelné příznaky a naopak osteoporóza v pokročilém stádiu bolí. První známky mohou být viditelné až v momentě, kdy dochází ke zlomeninám nebo výrazným změnám v kostní struktuře či držení těla. Mezi hlavní příznaky osteoporózy patří bolest v zádech, která může být způsobena zlomeným nebo zhrouceným obratlem, snižování výšky v průběhu času, špatné držení těla a zlomeniny kostí při minimálním úrazu. Mezi nejčastější příznaky a projevy řídnutí kostí patří:

Bolest v zádech

Tento příznak je často způsoben kompresními zlomeninami páteřních obratlů (zlomeniny způsobené tlakem). Bolest může být akutní nebo chronická a může výrazně ovlivnit kvalitu života. Kompresní zlomeniny způsobují zhroucení obratlů, což vede ke změnám v držení těla a chronické bolesti, která způsobuje vyčerpání.

Snížení tělesné výšky

Postupné snižování výšky je běžným příznakem osteoporózy. Tento jev je způsoben kolapsem obratlů v páteři, což vede ke snížení celkové výšky těla. Ztráta výšky může být pozvolná a je často prvním viditelným příznakem, který pacienty přivede k lékaři.

Skolióza nebo kyfóza

Zakřivení páteře, známé jako skolióza (zakřivení do strany) nebo kyfóza (zakřivení do předklonu, nazývané také jako hrb), je dalším častým příznakem. Toto zakřivení může způsobit bolest a potíže s dýcháním. Deformace páteře ovlivňuje držení těla a může vést ke kompresi plic a dalších orgánů, což zhoršuje celkovou fyzickou kondici.

Snadné zlomeniny kostí

Lidé s osteoporózou mohou utrpět zlomeninami kostí při minimálním nárazu, například při pádu z malé výšky, zakopnutí nebo v opravdu vážných případech dokonce i při kýchnutí. Nejčastěji se zlomeniny objevují v oblasti zápěstí, kyčlí a páteře. Tyto zlomeniny mohou mít vážné důsledky, včetně dlouhodobé invalidity a snížené kvality života, jelikož u lidí s osteoporózou je opětovné srůstání kostí podstatně větším problémem než u zdravých lidí.

Chronická únava a slabost

Chronická únava a svalová slabost jsou dalšími častými příznaky osteoporózy. Snížená kostní hustota může vést k celkovému oslabení těla, chronickým bolestem a snížené schopnosti vykonávat běžné denní aktivity. Tato slabost může také zvýšit riziko pádů a následných zlomenin.

Mezi další, ale méně jednoznačné příznaky patří:

svalová slabost,
bolesti kloubů,
problémy s držením těla,
zhoršená mobilita,
časté křeče ve svalech,
problémy s trávením (například zácpa),
zhoršení kvality či úplná ztráta zubů.

Stádia vývoje osteoporózy

Osteoporóza je progresivní onemocnění kostí, které se vyvíjí v několika stádiích. Toto onemocnění vede ke ztrátě kostní hmoty a zvýšenému riziku zlomenin. Níže jsou popsány čtyři stupně vývoje osteoporózy:

1. Stupeň – normální kostní hustota

V tomto stadiu má člověk zdravou kostní hustotu, která odpovídá běžným hodnotám pro daný věk a pohlaví. Kosti jsou silné a riziko zlomenin je minimální. V tomto stadiu je důležité udržovat zdravou stravu bohatou na vápník a vitamín D a pravidelně cvičit, aby se zachovala kostní hmota.

2. Stupeň – osteopenie

Osteopenie je stav, kdy kostní hustota začíná klesat pod normální hodnoty, ale ještě není natolik nízká, aby byla diagnostikována jako osteoporóza. V tomto stadiu se kosti stávají slabšími a riziko zlomenin se mírně zvyšuje.

Je to varovný signál, že je třeba přijmout opatření k ochraně kostí, jako je zlepšení stravy, zvýšení fyzické aktivity a případně užívání doplňků stravy s obsahem vápníku v kombinaci s vitamínem D.

3. Stupeň – osteoporóza

V tomto stádiu je kostní hustota výrazně snížena a kosti jsou velmi křehké. To vede k vysokému riziku zlomenin i při minimálních úrazech nebo pádech. Lidé v tomto stádiu mohou začít pociťovat bolesti kostí a změny v držení těla, jako je tendence těla jít do předklonu (hrbit se). Léčba v tomto stádiu obvykle zahrnuje léky na posílení kostí, doplňky s obsahem vápníku a vitamínu D a cílené cvičební programy.

4. Stupeň – těžká (pokročilá) osteoporóza

Toto stádium je charakterizováno velmi nízkou kostní hustotou a častými zlomeninami, často i spontánními (například zlomeniny obratlů ve spodní části páteře následkem jejich vlastní váhy). Kosti jsou extrémně křehké a může docházet ke zlomeninám při běžných denních aktivitách. Lidé v tomto stádiu mohou trpět chronickou bolestí, výrazným zakřivením páteře (kyfóza) a významnou ztrátou výšky. Léčba zahrnuje intenzivní lékařskou péči, speciální léky a rehabilitaci.

Které části těla postihuje osteoporóza nejčastěji?

Osteoporóza nejčastěji postihuje části těla, kde jsou kosti nejvíce zatěžovány nebo jsou nejvíce náchylné k úrazům a zlomeninám. Tyto oblasti nesou velkou část tělesné hmotnosti nebo jsou často vystaveny mechanickému opotřebení a s postupujícím věkem se také zvyšuje riziko pádů, což vede k vyššímu riziku zlomenin v těchto oblastech. Pojďme se podívat konkrétně, které části to jsou:

Páteř

Obratle jsou často zasaženy kompresními zlomeninami (v důsledku tlaku a tíhy). To může vést k výrazné bolesti zad, snížení tělesné výšky a zakřivení páteře směrem dopředu (kyfóza). Bolesti zad a patrné snížení tělesné výšky může být jasným důkazem, že je něco špatně.

Kyčle

Kyčelní kloub je dalším z častých míst zlomenin, zejména v oblasti krčku stehenní kosti. Kyčel je v průběhu života velmi namáhána a v pokročilém věku je tak snadným „terčem“. Zlomeniny kyčle jsou obvykle závažné a jejich léčba vyžaduje chirurgický zákrok.

Zápěstí a kosti na rukou

Zápěstí a jemné kosti na rukou jsou dalším častým případem zlomenin při nárazech nebo pádech, kdy člověk instinktivně natáhne ruku před sebe, aby zmírnil pád. Tyto kosti mají jemnou strukturu, která je náchylnější k osteoporotickým změnám a následným zlomeninám.

Diagnostika osteoporózy

Diagnostika osteoporózy obvykle začíná rozhovorem s lékařem, který zhodnotí anamnézu pacienta, včetně rodinné anamnézy a rizikových faktorů. Následuje fyzické vyšetření, kdy lékař může zjistit změny v držení těla nebo poklepáním zjišťovat bolestivost páteře. Nejčastější metodou pro potvrzení diagnózy je denzitometrie, což je bezbolestné vyšetření pomocí rentgenového záření, které měří hustotu kostí, většinou v oblasti kyčlí a páteře. Mezi další běžné diagnostické metody patří krevní testy k vyloučení příčin úbytku kostní hmoty.

Prevence osteoporózy

Prevence osteoporózy si žádá několik klíčových opatření, která mohou pomoci udržet zdraví kostí a snížit riziko vzniku onemocnění. Pojďme se podívat konkrétně, co může pomoci v prevenci osteoporózy:

Dostatek klíčových mikroživin

Prvním krokem je zajištění dostatečného příjmu vápníku, vitamínu D, hořčíku a vitamínu K2, to jsou nezbytné mikroživiny pro správnou mineralizaci kostí. Vápník lze získat nejen z mléčných výrobků, ale také z rostlinných zdrojů, jako jsou zelená listová zelenina, ořechy a semena. Rostlinné zdroje nejsou méně hodnotné, než ty živočišné a na rostlinné stravě tak není potřeba vápník suplementovat.

Vitamín D je možné získat přirozeně ze slunečního záření, případně prostřednictvím doplňků stravy v období od září do dubna, kdy u nás nejsou vhodné podmínky pro jeho syntézu. Pokud však máte zaměstnání, při kterém nejste mezi 10. a 16. hodinou vystaveni slunečními záření, měli byste volit vitamín D formou doplňku stravy celoročně, podobně jako je tomu u dětí, které před slunečním zářením chráníme.

Doplňky stravy vhodné pro prevenci osteoporózy

Při prevenci osteoporózy nebo při včasném zjištění počátku onemocnění je dobré po konzultaci s lékařem zvážit užívání konkrétních doplňků stravy, mezi něž patří vápník, vitamín D, hořčík a vitamín K2. Tyto důležité mikroživiny mají totiž nenahraditelnou funkci v oblasti zdraví kostí:

Vápník – minerál nezbytný pro udržení pevnosti kostí.
Vitamín D – vitamín, který je nezbytný ke vstřebávání vápníku ve střevech.
Hořčík – minerál, který pomáhá v metabolismu vápníku.
Vitamín K2 – vitamín, který reguluje ukládání vápníku do kostí a zabraňuje kalcifikaci tepen.

Mezinárodní nadace pro osteoporózu doporučuje v rámci prevence následující dávky vápníku a vitamínu D:

Ženy ve věku 50 let a mladší: 1 000 miligramů vápníku denně.
Ženy ve věku 51 let a starší: 1 200 miligramů vápníku denně.

Muži ve věku 70 let a mladší: 1 000 miligramů vápníku denně.
Muži ve věku 71 let a starší: 1 200 miligramů vápníku denně.

Většina dospělých do 60 let: 400–800 mezinárodních jednotek (IU) vitaminu D denně.
Většina dospělých ve věku 60 let a starších: 800–1 000 IU vitamínu D denně.

Dostatek fyzické aktivity

Neméně důležitou roli hraje také pravidelná fyzická aktivita, zejména cvičení zaměřené na posílení kostí a svalů, jako je chůze, běh nebo silový trénink. Pravidelný pohyb zvyšuje kostní hustotu a posiluje svaly, což přispívá k lepší stabilitě a držení těla (u lidí v pokročilém věku to znamená i eliminaci pádů).

Zdravý životní styl

Dalším preventivním opatřením je zdravý životní styl, kam patří vyhýbání se kouření a nadměrné konzumaci alkoholu, protože oba tyto zvyky mohou negativně ovlivnit zdraví kostí. Udržování zdravé tělesné hmotnosti, vyvážená strava a dostatek živin mohou významně přispět k dlouhodobému zdraví kostí a prevenci této nemoci. Pravidelné lékařské prohlídky a včasná diagnostika jsou rovněž klíčové pro účinnou prevenci osteoporózy.

Jak probíhá léčba osteoporózy?

V léčbě osteoporózy se naskýtá několik přístupů zaměřených na zpomalení nebo zastavení úbytku kostní hmoty a na prevenci zlomenin, které závisí na typu, stádiu a závažnosti osteoporózy.

Mezi nejčastěji používané léky (využívané u vážnějších případů) patří bisfosfonáty, které zpomalují odbourávání kostí a mohou pomoci opět zvýšit hustotu kostí. Další možností jsou selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), které napodobují estrogen a pomáhají udržovat kostní hmotu. Hormonální terapie může být vhodná pro některé ženy po menopauze, ale její použití závisí na individuálním zdravotním stavu.

Kromě farmakologické léčby je důležité dbát na dostatečný příjem vápníku a vitamínu D i úpravu životního stylu. Lékař může také doporučit cílené cvičení a rehabilitaci ke zvýšení síly a rovnováhy, což snižuje riziko pádů a zlomenin. U vážnějších případů je však vhodné provádět cvičení pod dohledem odborníka, aby nedošlo naopak k poškození kostí v důsledku nevhodně zvoleného způsobu fyzické aktivity či cviků samotných.

Závěr

Osteoporóza je závažné onemocnění kostí, při kterém kosti ztrácejí svou pevnost, sílu i hustotu a zvyšuje se riziko zlomenin. Nejčastěji toto onemocnění postihuje ženy po menopauze, ale může se vyskytovat i u mužů a mladších lidí v důsledku různých příčin, včetně genetických predispozic, hormonálních změn, nedostatku živin a nevhodného životního stylu.

Pro prevenci osteoporózy bychom měli dbát na vyváženou stravu bohatou primárně na vápník a vitamín D, pravidelnou fyzickou aktivitu a zdravý životní styl. Rozpoznání a řešení rizikových faktorů včas může pomoci předcházet vzniku a progresi tohoto onemocnění.

Autor článku: Kateřina Brenkušová, certifikovaná poradkyně v oblasti rostlinné stravy

Zdroje: