Dárek:
Při objednávce nad 1500 Kč získáte černou textilní roušku zdarma.

Jak zvýšit tvorbu mateřského mléka a podpořit laktaci? (Kompletní průvodce)

Jak zvýšit tvorbu mateřského mléka a podpořit laktaci? (Kompletní průvodce)

Nejčastější obavou žen před porodem obvykle bývá právě obava z nedostatku mateřského mléka. Maminky ze všech stran poslouchají informace o tom, jak se některým kamarádkám, případně členům rodiny netvořilo mateřské mléko. Proto se snaží na kojení připravit podle různých rad, které bývají často nejen protichůdné, ale také v protikladu k informacím, které jsme o kojení získali studiem kojení a jeho principů. 

Snad v každém rodičovském fóru najdete dotazy na téma „podpora tvorby mléka“. Rady v těchto fórech jsou většinou buď na úrovni pomoc matka-matce, tedy „mně to zabralo“, nebo se používají dílčí informace vytržené z kontextu. Kojení je komplexní problematika a neexistuje nic, jako zázračná tabletka, která pomůže vyřešit všechny problémy. V případě reálných problémů s kojením je třeba se obrátit na certifikovanou poradkyni při kojení (www.kojeni.cz)  

K tomu, aby podpora kojení byla účinná, potřebujeme nejprve pochopit jednotlivé souvislosti, které jeho průběh ovlivňují. Tento článek nemá za úkol nahradit kvalifikované poradenství při kojení, spíše má aspiraci zorientovat čtenáře v tématu kojení a vlivů prostředí pro kojení. 


1. Proč je třeba kojit své dítě 

Význam kojení a přijímání mateřského mléka je během celého období trvání pro dítě nenahraditelný. Považovat krmení dítěte umělým mlékem z láhve za rovnocenné s kojením je jedním z největších omylů v tomto tématu. Samotné složení mateřského mléka a umělého mléka (to se většinou vyrábí z kravského mléka) je nesrovnatelné.  

Newman (2004) a stovky jiných studií uvádějí, že kojené děti mají díky složení mateřského mléka zvýšenou ochranu před infekcemi, zatímco nekojení, respektive používání umělého mléka zvyšuje riziko užívání většího množství léků či většího počtu hospitalizací, a to hlavně v souvislosti s nejčastějšími důvody hospitalizace dětí jako jsou průjmy, zvracení, infekce dýchacích cest a dehydratace. V případě, že kojené dítě přece jen onemocní, má u něj nemoc mírnější průběh, protože se v mateřském mléce vytvářejí protilátky.  

Jedním z faktorů, který dítěti pomáhá překonat onemocnění, je tzv. laktoferin. Ten ničí škodlivé bakterie, kvasinky a viry. Toto je jeden z důvodů, pro který mají kojené děti možnost bojovat proti patogenům a zachovat si zdraví.  

Kojení je důležité i pro kognitivní a senzorický vývin děťátka, nakolik novorozenec po porodu ještě nemá úplně vyvinutý mozek. Přibližně první tři roky po narození se mozek vyvíjí rychle a během tohoto období se vytvářejí nová mezibuněčná spojení. Mateřské mléko obsahuje látky pomáhající k dozrávání mozku a naplnění jeho maximálního potenciálu.

Už při samotném kojení se rozvíjí celkové vnímání dítěte. Cítí vůni matky, chuť mléka, dívá se na její tvář, dotýká se jí pokožky, cítí její teplo zepředu a zároveň dotek na zádech, poslouchá její hlas, tlukot srdce, pohybuje se spolu s matkou - toto vše působí na vznik nových mozkových propojení a podporuje vývin mozku. Je to jemná a přirozená stimulace, která je nenahraditelná jinými terapeutickými metodami.  

Mateřské mléko také poskytuje látky, které jsou klíčové pro růst mozku a vývoj předčasně narozených dětí s nízkou porodní váhou. Miminka, která dostávala mateřské mléko, ve srovnání s miminky, která dostávala umělou výživu, měla v bílé mozkové hmotě výrazně vyšší hladiny inositolu a kreatinu.


                         Zdroj: OZ Mamila, www.mamila.sk


Jak vysvětluje autorka studie, Katherine Ottolini:

„Hladiny metabolitů se zvyšují během rychlého růstu mozku miminek. Kreatin umožňuje recyklaci adenosintrifosfátu, který je zdrojem energie pro buňky. Vyšší hladiny této látky svědčí o rychlejších změnách a vyšší úrovni zrání buněk. Cholin zas pozorujeme při obnově buněčných membrán, jeho hladina se zvyšuje při vytváření nových buněk," tvrdí doktorka Ottolini.  

Krmení umělým mlékem naopak zvyšuje u dětí riziko výskytu cukrovky, zánětů střevního traktu, obezity, zánětů středního ucha, onemocnění horních a dolních cest dýchacích, alergií a množství dalších diagnóz. Metaanalýza studií publikovaných za posledních 50 let, ve kterých se zkoumalo 28 tisíc dětí, odhalila, že u nekojených dětí se zvyšuje riziko výskytu dětské leukémie a lymfomů o 19 %. 

Překvapujícím pro mnohé lidi je zjištění, že nekojení přináší zdravotní rizika i pro matku. Zmíníme alespoň nejvýznamnější z nich:  

  • výsledky studie z roku 2015 ukazují, že matky, které nekojily, mají v pozdějším věku tepny v horším zdravotním stavu než matky, které kojily 
  • studie z roku 2018 zkoumala vliv kojení na depresi žen v období po menopauze. Závěry této studie ukazují, že kojení má nejen okamžitý pozitivní vliv na zdraví žen, ale jeho pozitivní účinky přetrvávají po celý jejich život. Tato studie přinesla dva závěry: „Kojení menšího počtu dětí a celkově kratší období kojení za život se spojují se zvýšeným rizikem deprese u žen v období po menopauze.“ 
  • studie vědců z Jižní Koreje, publikovaná v dubnu 2020, ukazuje, že mezi další rizika nekojení pro matky je možné zařadit i vyšší náchylnost ke vzniku cukrovky po porodu. Kojení totiž chrání před cukrovkou tím, že tvorba mateřského mléka zvyšuje tvorbu serotoninu ve slinivce břišní. Serotonin následně zvyšuje počet beta buněk pankreatu, tedy buněk, které jsou zodpovědné za tvorbu inzulínu. Kojení nejen zvyšuje jejich počet, ale také zlepšuje jejich funkci.  
  • zároveň podle další studie z roku 2017 vyplývá, že kojení dokáže vyléčit z endometriózy až téměř polovinu žen, které jí trpěly před těhotenstvím. Čím déle žena kojí, tím větší ochrana. 


2. Jaké výhody poskytuje kojení maminkám po porodu 

Hned v úvodu je třeba si upravit tuto myšlenku a interpretovat informace správným způsobem. Kojení nepřináší výhody, kojení je norma. To znamená, že po porodu a i v následujících dnech představují vaše ňadra a vaše hruď dokonalé prostředí pro poporodní adaptaci, správný vývoj mozku a také umístění dítěte na hrudník podporuje děje vedoucí ke kojení.

V kontaktu kůže na kůži je miminko klidnější. Kojení tak představuje jediný přirozený prostředek k nasycení fyzických i psychických potřeb novorozence.  


                         Zdroj: OZ Mamila, www.mamila.sk


Celé období kojení, od první sekundy po narození až do přirozeného samostatného odstavení (které přichází přibližně ve třech a více letech dítěte) má kojení nenahraditelný význam nejen pro fyzické zdraví dítěte. Kojení má nesrovnatelný význam pro krátkodobý, ale i dlouhodobý účinek na celkovou kvalitu života a zdraví.  

Příkrm umělým mlékem by se tedy měl používat vysloveně v nezbytných, spíše výjimečných a hlavně medicínsky odůvodněných případech s plným vědomím rizik, které tento způsob výživy přináší nejen pro dítě, ale i pro matku. Právě proto by měla být v první řadě dostupná veškerá potřebná pomoc a podpora kojení od zkušeného poradce při kojení.  

Začátky kojení však často komplikuje přehlížení důležitosti prvních dní po porodu. Ty bývají považovány za dny, kdy „ještě matky nemají mléko“, nebo „kojí jen na zkoušku“. Při objevení problémů s kojením během prvních dnů v nemocnici existuje představa, že tyto problémy začnou řešit až po příchodu z porodnice, když budou mít svůj klid a domácí prostředí.  


3. Jak funguje tvorba mléka - jednoduché vysvětlení 

Předně si je třeba uvědomit, že s mateřským mlékem přicházíte již do porodnice, nemusíte na jeho tvoření čekat. Mimořádnou pozornost v tomto kontextu je třeba věnovat aspektu, jehož důležitost bývá nejvíce přehlížena, a tím je počáteční mateřské mléko - kolostrum.

Ve skutečnosti se toto mateřské mléko tvoří již v 16. týdnu těhotenství a jeho tvorba pokračuje přibližně do prvních dvou-tří dnů po porodu. Ve zvýšené míře obsahuje obranné látky, a to zejména imunoglobuliny. Tyto pomáhají děťátku bezpečně zvládnout náročný přechod ze sterilního nitroděložního prostředí. Kolostrum urychluje osídlení trávicího traktu správnou mikroflórou, pomáhá urychlit vylučování smolky a je nejlepší prevencí hypoglykémie a hyperbilirubinémie (novorozenecká žloutenka).  


                         Zdroj: OZ Mamila, www.mamila.sk


Kojení je biologická funkce těla, je to souhra biologických zákonitostí a jejich respektování je mimořádně důležitou prevencí problémů s kojením. Mezi tyto zákonitosti patří:

  • bezprostřední blízkost matky a dítěte kontaktem kůže na kůži,
  • možnost přisávat se na prs podle zájmu miminka,
  • kojení přímo z prsu (bez matoucích zásahů používáním umělých náhrad prsu),
  • časté a vydatné noční kojení, a to již od prvních okamžiků po narození.

V případě narušení těchto procesů dochází k problémům s kojením.  


4. Vnímaný nedostatek mléka vs. reálná potřeba podpory laktace 

Jelikož v porodnici maminky ne vždy dostanou správné informace o kojení, po příchodu domů je začne trápit otázka: „Mám dostatek mléka“?  Důvody ovlivňující vznik této otázky a nejistoty mohou být různé. 

Nejčastěji se stává, že maminka nedokáže rozeznat, zda miminko opravdu pije, nebo jen nenutritivně saje (dudluje). Stejně často se stává, že miminko v porodnici zhublo, a tak se maminky obávají, jestli začne dobře přibírat. Miminko může být případně spavé, tzn. neprojevuje zájem o kojení, přisaje se a hned usne. Nebo může nastat i zcela opačná situace, kdy miminko vůbec nechce usnout, je dlouho vzhůru a těžko usíná.

Další skupinou jsou miminka, které se vůbec nechtějí přisát, případně se přisají a hned se „odpojí od prsu“ (což signalizuje, že ve skutečnosti přisáté nejsou). Jiným maminkám se stává, že miminko pláče při kojení či mezi kojeními, v podstatě nepřetržitě. Tato situace bývá často nesprávně připisována bolestem bříška - nadýmání a podobně.

V poslední kategorii, kdy matky mají obavy o dostatek mléka, jsou miminka, která se často v noci, nebo i přes den budí. Sice usnou, ale o pár minut jsou opět vzhůru. Ve většině těchto situací, které jsou často pro maminku náročné, se přidává tlak okolí, které automaticky připisuje těmto projevům jako hlavní a častokrát i jedinou příčinu nedostatek mateřského mléka.  

Jak tedy rozlišit, kdy příčinou problémů je, nebo není nedostatek mateřského mléka? Nejlepším krokem v případě, že máte pochybnosti o správném fungování kojení, je vyhledat certifikovanou poradkyni při kojení, která díky osobnímu setkání a pozorování kojení zhodnotí průběh kojení a jeho vydatnost.

Co však můžete udělat již dříve je pozorovat pití děťátka. Mezi sáním bez příjmu mléka a sáním spojeným s pitím mléka je viditelný rozdíl. Pokud miminko pije a polyká, projeví se to tzv. „pauzou v bradě“. Samotný proces pití se projeví tím, že brada poklesne, pak nastane přestávka (to je polknutí), a pak se brada vrátí zpět.

Čím intenzivnější je pauza v bradě, tedy čím déle trvá, tím více mléka děťátko vypilo. Při pozorném sledování pití tuto pauzu můžete sledovat, a tak zhodnotit, zda vaše děťátko na prsu pilo dostatečně, nebo nikoli. 


5. Kdy je možné, že máte nedostatek mléka

Pokud má miminko prs v ústech a dělá sací pohyby, čili jeho brada se hýbe rychle a nedělá pauzu v rytmu, tak se dítě sice snaží dostat mléko ven, ale nejde to. Takže ne každé dítě, které má prs v ústech a dělá sací pohyby, reálně na prsu i pije. Proto je nejdůležitější pozorování kojení.

Tento způsob zhodnocení příjmu mléka je směrodatnější, jako vážení před a po kojení, zvláště v prvních dnech po porodu. Pokud sledujeme, že miminko saje, ale nepije, můžeme mu pomoci vypít více mléka s pomocí stlačování prsu. Pokud již nepije ani se stlačováním, nabídněte děťátku druhý prs.  

Někdy se stane, že po počátečním klidném období kojení a dobrého přibírání přijde po pár týdnech, nebo po pár měsících ke změně chování miminka. Tehdy je možné všimnout si jeden nebo více z těchto znaků, které představují situace, kdy matka může mít sekundární sníženou tvorbu mateřského mléka: 

  • miminko už je dokrmované, nebo se zjistí, že nepřibývá (to, že dítě přestane přibírat je jedním ze základních znaků problémů s kojením, stejně jako to, že je občasně dokrmované) 
  • miminko začne trávit neustále kratší dobu pitím z prsu, a zároveň po skončení kojení je nespokojené, případně se kojení skončí pláčem 
  • miminko se při kojení vzpírá, zlobí, pláče, začne odvracet hlavičku od prsu, i když to předtím nedělalo, pláče už i při přisávání 
  • miminko se jeví klidné, když je položené na podložce, ale při pokusu vzít ho na ruce a přisát se, začne plakat a začne se odstrkovat 
  • miminko se vícekrát za den odmítá nakojit, ačkoli je hladové, celkově odmítá kojení během bdělosti, typicky se kojí lépe v noci než přes den 
  • miminko se při pokusu o přisátí prohýbá do luku, odtahuje se od prsu, pouští prs po krátké chvíli a nechce se přisát k druhému prsu, i když evidentně se nenapilo dostatečně 
  • miminko si raději saje pěstičku nebo prsty místo přisávání k prsu 
  • kojení neprobíhá často, mezi kojeními jsou velké rozestupy a miminko není ochotné přisát se ani tehdy, když je viditelně hladové a nespokojené 
  • spoustu času denně věnujete vystižení správného okamžiku, aby se vaše děťátko přisálo, kojení je pro vás frustrující 
  • paradoxně můžete cítit nalitá prsa, můžete mít v prsou bulky a tedy mít pocit, že mléka máte dostatek. Nalitá prsa však hovoří o tom, že miminko mléko nevypilo, a to se hromadí v prsou 

Všechny tyto znaky by měly být pro vás důvodem ke kontaktování poradkyně při kojení a řešení začínajících problémů s kojením. 


6. Kdy se pravděpodobně obáváte zbytečně 

Pokud miminko získává dostatek mléka, mateřské mléko pokrývá všechny jeho výživové potřeby a není třeba ho dokrmovat. V případě, že máte problém rozlišit, kdy miminko pije a kdy saje bez pití, pomůže vám v tom poradkyně při kojení, která při osobním setkání ví ukázat mamince polykání u děťátka.  

Někdy se stává, že maminky uvažují o tom, zda je tvorba mléka dostatečná na základě různých příznaků, které nemusí znamenat, že se něco s tvorbou mléka děje. Např. často se maminky ve věku 2 měsíců miminka znepokojují proto, že přestávají pociťovat nalití prsů mezi kojeními, případně proto, že nejsou schopny odsát nebo odstříkat po kojení mléko, nebo jejich miminko bývá nespokojené a uplakané, zejména navečer. 

Za předpokladu, že miminko dobře pije, prospívá a je spokojené, tak je pravděpodobně vše v pořádku, a měkká prsa jsou tím pádem také v pořádku - v takové situaci dobrého pití a prospívání jsou totiž měkká prsa normální a žádoucí jev.

Přeplněná prsa nejsou ideálem dobrého kojení, spíše naopak. Tvrdá prsa totiž znamenají přílišné nalití prsů, a to postupem času mění, takže matky, které bez problémů dlouhodobě kojí, mají běžně měkká prsa. Rovněž odsávání nemá vypovídací hodnotu o tom, co miminko reálné vypije z prsu, protože miminka mohou pít z prsu lépe, než dokážete odsávačkou odsát. 

Obecně platí, že pokud vidíte pauzy v bradě - jinými slovy, pokud dítě viditelně dobře polyká a tedy pije, pokud je obecně spokojené, neodtahuje se, pije, bez problémů se přisává, má zájem o kojení, kojí se na požádání, kojí se dostatečně často s pauzami v bradě a nemá při kojení žádné jiné problémy, pak toto může být faktor, který poukazuje na to, že kojení je v pořádku a nemusíte se zbytečně strachovat o udržení tvorby mléka.


                         Zdroj: OZ Mamila, www.mamila.sk


Někdy se totiž i úspěšně kojící matky obávají ztráty mléka, i když to nemusí být podložené, protože je zcela reálné kojit dlouhou dobu tak, že tvorba mateřského mléka je bezproblémová. 


7. Možné příčiny nedostatku mateřského mléka 

První a nejčastější příčinou, která způsobuje, že tvorba mateřského mléka je nedostatečná, je nesprávný začátek kojení, a potom následují nesprávné postupy při řešení nedostatečného příjmu mateřského mléka ze strany miminka. 

Mezi další, docela snadno odstranitelné příčiny, kterými bývá ovlivněna dobrá tvorba mateřského mléka, patří:

  • nesprávné přisátí děťátka,
  • přirostlá uzdička pod jazykem miminka,
  • používání dudlíku nebo láhve, používání kloboučků,
  • dlouhé pravidelné odloučení od miminka během dne nebo příliš velká část dne, kdy se o miminko stará někdo jiný než vy.

Snížená tvorba mateřského mléka může být ovlivněna i tím, že nespíte společně s miminkem, nebo že miminko přespává celou noc, případně ho učíte přespat noc.

Dalším faktorem, jehož projevem bývá snížená tvorba mateřského mléka, je užívání hormonální antikoncepce, a to i jednosložkové, případně používání nitroděložního tělíska, které vylučuje hormony, nebo užívání některých typů léků. 


8. Tipy jak zvýšit produkci mléka 

V každé kultuře existovaly potraviny nebo bylinné prostředky, které daná kultura považovala za účinný prostředek jak zvýšit tvorbu mateřského mléka. Přesto, příjem určitých potravin jako účinná podpora tvorby mléka není vědecky prokázána, protože není jednoduché vyhodnotit, zda zvýšená tvorba mateřského mléka byla skutečným efektem, nebo jen placebo. 

Existují faktory, které jsou důležitější, než zaměřit se na potraviny na podporu laktace. Například je mnohem podstatnější, aby miminko na prsu skutečně pilo a aby bylo správně přisáté. Mnohdy samotná úprava polohy a přisátí poslouží jako účinná podpora a dokážou vyřešit problémy s kojením.  

V případě, že by opravdu bylo potřeba, existují postupy, jak podpořit tvorbu mléka. Pokud potřebujete pomoci, určitě neváhejte a obraťte se na poradkyni při kojení.  

Samotné využívání kontaktu kůže na kůži, s miminkem svlečeným do pleny na vaší odkryté hrudi, podporuje zájem miminka o kojení, zvyšuje ochotu přisávat se k prsu a představuje účinný způsob, jak zvýšit laktaci. Rovněž je třeba dbát na správnou polohu matky a dítěte při kojení, aby se dosáhlo co nejlepšího přisátí děťátka.  

Správné přisátí lze dosáhnout v různých polohách. Je v pořádku, že miminka se kojí v různých polohách, podle toho co dané dvojici nejlépe vyhovuje, tak, jak je to pro maminku a děťátko nejpohodlnější. Je vysloveně praktické, pokud maminka umí využít několik poloh při kojení, například v noci při společném spaní. Pokud kojení funguje a miminko prospívá, není důvod zasahovat a dělat změny v poloze. Nicméně v případě, kdy je třeba kdy je třeba podpora kojení, případně zmírnit bolest při kojení, může být správně přisátí rozhodující pro pokračování kojení.  

Dalším krokem je stlačování prsu, což pomůže miminku získat více mléka. Na stlačování navazuje střídání prsů, když už miminko nepije ani při stlačování. Prsy můžete v průběhu kojení střídat vícekrát, čímž umožníte miminku, aby se kojilo kdykoliv, když má o kojení zájem. Není důvod k omezování času, který děťátko může na prsu strávit, protože vaše tělo nepotřebuje přestávku na „dotvoření mléka“. 

Kromě toho je důležité, aby miminko nedostávalo láhev, dudlík či klobouček - protože toto všechno může situaci jen zhoršovat. Pokud by miminko např. potřebovalo dokrmování, je důležité nepoužívat láhev, ale dokrmovat laktační pomůckou přímo na prsu. 

Pomůže i podpora laktace bylinkami. Bylinky jako pískavice řecké seno a benedikt lékařský, podobně jako mnohé jiné bylinky, představují potenciál, jak podpořit laktaci a zlepšit tok mléka, často do 24 - 48 hodin od začátku užívání.

Existují studie, které dokazují, že pískavice řecké seno nebo benedikt lékařský mohou sloužit jako podpora laktace tím, že zvyšují jeho tvorbu v prsech, což je pro ženy, jejichž miminka nezískávají dostatečné množství mléka z prsu, významné a povzbuzující. Dodává to naději, že se snížená tvorba mateřského mléka dokáže upravit.

Další bylinka, využívána ženami  jako podpora laktace, je moringa olejová. Moringa zlepšuje výživový status ženy, protože obsahuje množství vitamínů, minerálů a proteinů a v mnoha zemích světa se konzumuje jako jídlo. Moringa podobně jako i pískavice zlepšují výživu ženy, protože obsahují hodně vitamínů, vápníku a jiných látek. 

Aby byla podpora laktace zajištěna, doporučuje se následující dávkování výše uvedených bylinek: 

Všechny produkty z kategorie na Podporu kojení a laktace naleznete ZDE


Závěr 

Je však důležité, aby podpora laktace šla ruku v ruce s úpravou polohy a přisátí, které vám poradkyně ukáže. Aby výsledkem bylo zvýšení tvorby mateřského mléka, je třeba udělat více, než jen užívat výživový doplněk, který slouží jako podpora laktace. Komplexní zlepšení kojení závisí na krocích, které s vámi ráda probere poradkyně při kojení. 


Autor:

Zuzana Bikárová
Certifikovaná laktační poradkyně

Obrázky s logem OZ Mamila, umístěné v článku, byly použity se souhlasem OZ Mamila a znázorňují správné asymetrické přisátí miminka při kojení. 


Informace uvedené v tomto článku byly čerpány ze zdroje www.mamila.sk a níže uvedených zdrojů - studií a ověřených článků k danému tématu, které si můžete v případě zájmu přečíst. 

1. Assad, M., Decreased cost and improved feeding tolerance in VLBW infants fed an exclusive human milk diet, J Perinatol.,, 2016 Mar;36(3):216-20. doi: 10.1038/jp.2015.168. Epub 2015 Nov 12. 

2. Blomqvist YT, Nyqvist KH. (2011), Swedish mothers’ experience of continuous Kangaroo Mother Care, J Clin Nurs, 20, 1472–80.

3. Blomqvist YT, Rubertsson C, Kylberg E, Jöreskog K, Nyqvist KH. (2012), Kangaroo Mother Care helps fathers of preterm infants gain confidence in the paternal role, J Adv Nurs, 68, 1988–96.

4. Colaizy, T, et al (2016), Impact of optimised breastfeeding on the costs of necrotizing enterocolitis in extremely low birthweight infants, Journal of Pediatrics, doi: 10.1016/j.jpeds.2016.03.040,

5. Conde-Agudelo A, Diaz-Rossello J. (2014) Kangaroo mother care to reduce morbidity and mortality in low birthweight infants, Cochrane Database Syst Rev., Apr 22;(4):CD002771. doi: 10.1002/14651858.CD002771.pub3. 

6. Farland, L. V., Eliassen, A. H., Tamimi, R. M., Spiegelman, D., Michels, K. B., & Missmer, S. A. (2017). History of breast feeding and risk of incident endometriosis: prospective cohort study. BMJ, j3778. doi:10.1136/bmj.j3778 

7. Ganapathy V., Costs of necrotizing enterocolitis and cost-effectiveness of exclusively human milk-based products in feeding extremely premature infants. Breastfeed Med. 2012 Feb;7(1):29-37. doi: 10.1089/bfm.2011.0002. Epub 2011 Jun 30. 

8. https://adc.bmj.com/content/87/6/478.abstract?etoc= 

9. http://jamanetwork.com/journals/jamaneurology/fullarticle/2429941 

10. https://medicine.wustl.edu/news/breast-milk-linked-to-significant-early-brain-growth-preemies/ 

11. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3979156/ - Kontakt koža na kožu po pôrode – štúdia

12. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4365917/

13. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/apa.13132 

14. https://pubs.rsc.org/en/content/articlelanding/2015/sc/c5sc03260a#!divAbstract

15. https://pediatrics.aappublications.org/content/121/1/18320

16. http://portal.highwire.org/cgi/medline/pmid;12911410

17. http://portal.highwire.org/cgi/medline/pmid;15333310

18. http://portal.highwire.org/cgi/medline/pmid;16120082

19. https://share.kaiserpermanente.org/article/breastfeeding-their-newborns-may-benefit-mothers-with-multiple-sclerosis-a-fundamental-paradigm-shift-according-to-recent-study/ 

20. https://www.thelancet.com/series/breastfeeding

21. https://www.who.int/westernpacific/news/detail/15-01-2019-who-recommended-newborn-care-cuts-life-threatening-infections-by-two-thirds

22. Lawn JE, Mwansa-Kambafwile J, Horta BL, Barros FC, Cousens S. (2010), Kangaroo mother care’ to prevent neonatal deaths due to preterm birth complications, Int J Epidemiol., 39 (1), i144-54. doi: 10.1093/ije/dyq031.

23. Lucas A & Cole TJ (1990). Breast milk and neonatal necrotising enterocolitis. Lancet 336: 1519-1522. 

24. Maffei D., Human milk is the feeding strategy to prevent necrotizing enterocolitis!, Semin Perinatol. 2017 Feb;41(1):36-40. doi: 10.1053/j.semperi.2016.09.016. Epub 2016 Nov 8. 

25. Manuel Blesa, Gemma Sullivan, Devasuda Anblagan, Emma J. Telford, Alan J. Quigley, Sarah A. Sparrow, Ahmed Serag, Scott I. Semple, Mark E. Bastin, James

26. P. Boardman. Early breast milk exposure modifies brain connectivity in preterm infants. NeuroImage, 2019; 184: 431 DOI: 10.1016/j.neuroimage.2018.09.045 

27. Minekawa R, Takeda T, Sakata M, Hayashi M, Isobe A, Yamamoto T, Tasaka K, Murata Y (2004) Human breast milk suppresses the transcriptional regulation of IL-1beta-induced NF-kappaB signaling in human intestinal cells. Am J Physiol Cell Physiol. 2004 Nov;287(5):C1404-11. Epub 2004 Jun 30.

28. Nyqvist, K. H. (2016), Given the benefits of Kangaroo mother care, why has its routine uptake been so slow?. Acta Paediatrica, 105: 341–342. doi: 10.1111/apa.13236