Jak zmírnit příznaky alergie? Poznejte kvercetin - účinného pomocníka na alergie.

Jak zmírnit příznaky alergie? Poznejte kvercetin - účinného pomocníka na alergie.

S příchodem jara se často vyskytují nechtěné projevy alergie. Nicméně první alergeny se začínají šířit už v prvních měsících roku (leden, únor), kdy začíná kvést líska a olše, a postupně se přidávají ostatní dřeviny. Od dubna se v ovzduší navíc objevují i trávy a byliny. Výskyt pylových alergenů úzce souvisí se změnami počasí, po dlouhé tuhé zimě může být začátek pylové sezóny posunutý. Proto, pokud jste alergik, doporučujeme Vám sledovat aktuální pylové zpravodajství. Mnoho alergenů se však vyskytuje i celoročně, jako např. prach, srst atd.


Co je to alergie?

Přirozenou úlohou našeho imunitního systému je najít, zbavit účinku a odstranit každou cizí částici (antigen), která se dostala do našeho těla. Imunitní systém však může reagovat sám osobě, aniž by to bylo nutné, nebo až příliš silně, a tělu tak může naopak uškodit. To, co u jednoho člověka nevyvolá žádnou reakci, může u druhého člověka s predispozicemi k alergiím působit jako cizorodá látka (alergen), pod jejímž vlivem nastane v těle alergická reakce.

Charakteristickými znaky pro projevy alergie jsou kýchání, kašlání, svědění kůže, různé vyrážky aj. Mezi látky, které jsou známé jako časté alergeny patří: pyl, prach, srst, roztoči či parfém v kosmetických přípravcích. Pro spuštění alergické reakce stačí i minimální množství alergenu. 

Je důležité, aby člověk, který trpí na alergie, byl léčen i v době, kdy nemá žádné příznaky. V jeho těle totiž neustále probíhá velmi mírný zánět, a tak je tělo neustále v pohotovostním režimu připraveno, že se zánět může zhoršit. 

Bez vhodné terapie (léčby) může alergik trpět častými záněty alergického i nealergického původu. I alergie s mírnými příznaky poškozuje zdraví. Neléčená alergie může časem přejít do vážnějšího stavu, kterým může být astma, potravinová alergie nebo celkové oslabení imunity.


Alergická reakce a její typy 

Alergie se může někdy projevit již do několika sekund od kontaktu s alergenem, jindy naopak až v průběhu několika dnů. Na základě toho rozlišujeme 4 typy alergických reakcí:

  • při reakci I. typu bývá nástup reakce do 20 minut, je to včasná alergická reakce zprostředkovaná imunoglobulinem typu IgE. Alergická reakce je způsobena alergeny, které se do těla dostanou vdechováním, jídlem nebo injekcí. Výsledkem alergické reakce bývá zánět cílové tkáně, který se nejčastěji projevuje otokem, zarudnutím, rýmou a/nebo svěděním. Příznaky alergie vymizí až po odstranění alergenu z organismu. 
  • pro alergické reakce II. typu (tzv. cytotoxické reakce) jsou charakteristické protilátky IgG a IgM. Alergická reakce bývá rychlá, výsledkem je poškození buněčné membrány. Tento druh reakce je vzácný, v minulosti se vyskytoval při transfúzích krve.
  • alergické reakce III. typu se nazývají taktéž imunopatologické reakce založené na tvorbě imunokomplexů. Tato reakce je způsobena protilátkami IgG a IgM. Této alergické reakci předcházejí infekce, opakované kontakty s alergeny, problémy s autoimunitní odpovědí organizmu i některé druhy rakoviny. Vytváří se imunokomplexy (tedy antigeny s navázanou protilátkou). Jsou to zbytky po předchozí reakci (boji s infekcí či onemocněním). Tyto komplexy při poruše imunity nejsou likvidovány a ukládají se v různých tkáních těla, kde mohou být znovu napadeny imunitním systémem. Poškození tkáně může nastat i po několika měsících. Proto je důležité všechna chronická onemocnění léčit včas a vyhýbat se kontaktu s alergenem.
  • alergické reakce IV. typu jsou tzv. pozdní reakce. Na rozdíl od předchozích typů jsou zprostředkované buňkami. Nikdy ale nejsou okamžité, nastupují až po 2–3 dnech. Nejčastěji postihují kůži. Mezi tyto kontaktní alergeny patří zpravidla kosmetické přípravky či léky. Reakce zmizí až po odstranění kontaktu s alergenem.

Důležité upozornění: pokud nastala těžká alergická reakce, která se po podání léků zlepšila, stále je nutné vyhledat lékaře, protože nástup pozdní reakce může přijít až za několik hodin (reakce bývá zpravidla opožděna o 6–12 hodin).


Co je alergické astma?

Alergické astma je chronické zánětlivé onemocnění plic. Je to multifaktoriální onemocnění (podmíněné více faktory), které je charakterizováno genetickými a environmentálními faktory.

Alergické astma se vyznačuje následujícími příznaky: neprůchodnost dýchacích cest, sípání a hyperaktivita dýchacích cest. Spouštěčem bývá alergen (cizorodá částice), který způsobí otok dýchacích cest, zvýšené vylučování hlenu a abnormální zvětšení hladkého svalstva dýchacích cest. 

Lidé, kteří trpí na sennou rýmu (alergická rýma) nebo ekzém, mají větší pravděpodobnost, že se u nich vyskytne alergické astma. Alergické astma má následující spouštěče: pohyb, látky znečišťující prostředí, hormonální změny, hyperventilace, vnější i vnitřní alergeny, včetně biologických alergenů (roztoči, plísně, zvířecí chlupy), dráždivé chemikálie, vysoká hladina ozónu a jiné.

Alergické astma se léčí podáváním inhalačních kortikosteroidů, beta2-agonistů, anticholinergik a metylxantinů. 


Co je to alergická rýma?

Alergická rýma je chronické zánětlivé onemocnění dýchací soustavy související s protilátkami IgE. Známe ji také pod označením senná rýma. Senná rýma postihuje až 40 % populace. Významně zhoršuje kvalitu života, a to pracovního i osobního. 

Senná rýma probíhá tak, že po působení alergenu (pyl, plísně, srst, části roztočů) vnikají do nosní výstelky buňky imunitního systému a zánětlivé mediátory (zprostředkovatelé). Tyto buňky uvolňují látky, které podporují produkci protilátek IgE. Protilátky IgE se spojí s alergenem a nasednou na buňky, které uvolní látky (histamin, leukotrieny) způsobující alergickou reakci (sekrece z nosu, svědění, zvýšená propustnost cév, roztažení malých cév v nosní sliznici, vylučování hlenu a stažení hladkého svalstva v plicích). Tyto uvolněné látky (histamin, leukotrieny aj.) spouštějí další buněčnou zánětlivou reakci, jejímž výsledkem je ucpaný nos.

Alergická rýma - senná rýma se léčí mnoha způsoby, z nichž se nejčastěji využívají antihistaminika, kortikosteroidy a imunoterapie.


Jak se zbavit alergie? - léčba alergie

Základním opatřením pro zlepšení stavu alergie je bezprostředně se vyhnout kontaktu s konkrétním alergenem. Pokud je alergenem pyl rostliny, je nutné omezit pobyt v přírodě v době jejího kvetení. Pokud je alergenem srst zvířete, je nutné vyhnout se blízkému kontaktu s daným zvířetem. Pokud je alergenem potravina, je důležité nekonzumovat výrobky s obsahem látky, na kterou jsme alergičtí. Také je důležité nepoužívat kosmetiku s látkou, která u nás vyvolává alergickou reakci. 

Léčba alergie pod lékařským dohledem využívá antihistaminika, kortikosteroidy, imunoterapii apod. Tato léčiva se vyznačují velmi dobrým účinkem. Nicméně některé z nich mají po déletrvající léčbě vedlejší účinky, které omezují možnost jejich dlouhodobého užívání. Proto je nutné stále hledat a vyvíjet nové sloučeniny (zkoumáním rostlinných metabolitů, vyvíjením nových chemických sloučenin apod.), které mají podobný terapeutický potenciál a méně nežádoucích vedlejších účinků.


Léčení alergie přírodní cestou

V posledních letech se léčivé rostliny stávají stále vyhledávanějšími zejména pro jejich přírodní původ a menší vedlejší účinky. 

Upozornění: při současném užívání jiných léků a doplňků stravy je VŽDY nutné informovat ošetřujícího lékaře. Ačkoli mají přírodní látky méně vedlejších účinků, mohou reagovat s jinými látkami (léčivy, doplňky stravy) a tím ovlivnit nebo znemožnit léčbu. 

Studie poukazují na pozitivní účinek některých sekundárních metabolitů (produktů látkové přeměny) rostlin ve snižování exprese (rozšiřování) a produkce zánětlivých mediátorů (zprostředkovatelů) a jejich receptorů (míst na buňce, se kterými reagují) a v útlumu bílkovin, které umí spouštět nebo jinak regulovat transkripci DNA (přepis genu do RNA), což má za následek snížení vylučování zprostředkovatelů zánětu či alergické reakce (např. histaminu). Tímto způsobem dokáží přírodní látky ovlivnit zánět nebo předcházet zánětlivé či alergické reakci.


Kvercetin a jeho potenciál v léčbě alergických onemocnění

Kvercetin je z chemického hlediska polyfenolová sloučenina přirozeně se vyskytující v přírodě. Kvercetin můžeme najít v ovoci a zelenině jako cibule, jablka, rajčata, hrozny, bobuloviny, kapary, rostliny z čeledi brukvovité či šalotka. Kvercetin se vyskytuje také v ořeších, semínkách, květech, listech a v čaji. 

Nejvyšší koncentraci kvercetinu mají kapary v množství 234 mg na 100 g jedlé porce (v syrovém stavu - RAW) a nejnižší koncentraci kvercetinu obsahuje zelený nebo černý čaj (lat. Camelia sinensis) v množství 2 mg na 100 g jedlé dávky. 

Kvercetin řadíme do skupiny látek nazývaných flavonoidy. Jde o sloučeniny, které patří mezi nejznámější rostlinné sekundární metabolity. Zároveň kvercetin patří mezi nejčastěji studované flavonoly (třída flavonoidů). Z farmakologického hlediska je účinek vázán na hydroxy-(-OH) a keto-(=O) skupiny molekuly kvercetinu.

Flavonoidy (mezi, které patří kvercetin) se obecně vyznačují širokým spektrem účinků jako:

  • antiflogistický - protizánětlivý
  • venoprotektivní - ochranný efekt na cévy
  • antibakteriální
  • spasmolytický - uvolňující křeče hladkého svalstva
  • gastroprotektivní - ochranný efekt na žaludek
  • vazodilatační - způsobující rozšíření cév
  • antihypertenzní - snižující tlak
  • diuretický - zvyšující vylučování moči


Hlavní účinky samotné molekuly kvercetinu jsou:

  • antialergický a protizánětlivý účinek - snižuje produkci histaminu a prozánětlivých mediátorů, utlumuje žírné buňky (známé též jako mastocyty, tedy buňky se zrnitými váčky obsahující látky jako heparin nebo histamin, které se za určitých okolností z těchto váčků uvolňují)
  • imunomodulační účinek - reguluje stabilitu buněk Th1/Th2, snižuje protilátky IgE tvořené B buňkami, stimuluje imunitu
  • antioxidační účinek - odbourává volné radikály
  • gastroprotektivní účinek - má ochranný efekt na žaludek

Kvercetin vykazuje i terapeutický potenciál při prevenci a zmírňování onemocnění jako astma, onemocnění věnčitých tepen a Alzheimerova choroba (neurodegenerativní onemocnění - poškození nervových struktur). Rovněž byl popsán příznivý účinek proti obezitě, na posílení imunity, snížení rizika šedého zákalu a snížení diabetických komplikací


Alergie a kvercetin

Alergie představují problém, a to i s ohledem na růst nákladů na zdravotní péči. Současná farmakologická léčba (beta2-agonisty a kortikosteroidy) je limitována kvůli četným vedlejším účinkům při dlouhodobém užívání těchto látek. Proto je v zájmu vědy a výzkumu najít jiné molekuly, které umí ovlivnit vznik nebo průběh alergických reakcí a mají méně vedlejších účinků.

Molekula kvercetinu je v posledních desetiletích často zkoumána mnoha vědci z různých koutů světa. Studie ukazují, že kvercetin hraje hlavní roli v protizánětlivých a imunomodulačních funkcích organizmu a vyznačuje se silným antioxidačním účinkem, díky čemuž je vhodný k léčbě mnoha onemocnění. 

Při alergických onemocněních je charakteristickým znakem zvýšená hladina protilátek IgE. Správná léčba alergie by měla být schopna snížit hladinu protilátek IgE, přičemž takový účinek naznačuje i molekula kvercetinu. Proto je kvercetin vhodným doplňkem při léčbě alergie a alergických onemocnění

Kvercetinu se také přisuzuje efekt při zvýšené tvorbě hlenu, což je běžná chorobná změna při chronických zánětlivých onemocněních dýchacích cest. Kvercetin tak může být užitečný při léčbě alergického astmatu, a to ovlivňováním hladiny histaminu a dalších mediátorů zánětu jakož i snížením odporu dýchacích cest

Studie in vitro a in vivo prokázaly významné rozšíření průdušek a možnost snížení nadměrné reaktivity dýchacích cest při alergickém astmatu nebo chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Kvercetin stejným způsobem ovlivňuje imunitní buňky nosní sliznice a při jeho užívání má senná rýma (alergická rýma) lepší průběh. Kvercetin také jeví pozitivní účinky při zánětu spojivek (alergické konjunktivitidě). 


Jak se kvercetin užívá 

Pozitivního účinku dosáhneme tehdy, pokud budeme kvercetin užívat preventivně. Kvercetin je potřeba začít užívat před samotným začátkem působení alergenu. Aktivita kvercetinu je podobná látce kromoglykát sodný, což je antialergický lék, často předepisovaný na prevenci alergií a astmatu.

Odborníci doporučují, aby se kvercetin užíval po celou dobu alergické sezóny nebo celoročně, podle toho jakou alergií osoba trpí. Doporučená dávka kvercetinu se obvykle pohybuje v rozmezí 400–600 mg 1–3 x denně mezi jídly.


Kde se účinná látka kvercetin nachází?

Jak jsme již uvedli, kvercetin můžeme najít v ovoci a zelenině jako cibule, jablka, rajčata, hrozny, bobuloviny aj. Nicméně pokud bychom chtěli získat dostatečné množství kvercetinu pouze z potravin, museli bychom sníst asi 1 kilogram cibule nebo 1,5 kilogramu jablek denně. 

Proto se kvercetin jako účinná látka nachází i v mnoha doplňcích stravy, buď samostatně (Quercetin Mono 500 mg od značky Sinoplasan) nebo spolu s jinými látkami podporujícími jeho účinek, jako jsou bromelain a vitamin C (Quercetin Plus od značky Biocare a Quercetin-Komplex s bromelainem a vitamínem C od značky Naturtreu). 

Uvedené doplňky stravy jsou 100% veganské, což znamená, že v nejvyšší možné míře jsou při jejich výrobě vyloučeny nebo minimalizovány všechny formy využívání a zneužívání zvířat či krutosti vůči zvířatům. Neobsahují GMO, laktózu, pšenici, lepek, sóju, cukr, kvasnice, umělá barviva ani živočišné složky.


Co je to bromelain a proč se přidává ke kvercetinu?

Bromelain je enzym trávící bílkoviny získávaný z ananasu. Samotný bromelain může také pozitivně ovlivňovat různá onemocnění dýchacího traktu (např. zánět při alergiích) a zvyšuje vstřebatelnost jiných látek podávaných současně (zvyšuje vstřebatelnost kvercetinu, a také zlepšuje vstřebatelnost antibiotik, čímž zvyšuje i jejich účinek). 

Kvercetin není rozpustný ve vodě, proto je jako živina v těle málo absorbován. Proto se ke kvercetinu kvůli zvýšení vstřebatelnosti přidává bromelain stejně jako vitamín C. Z tohoto důvodu se kvercetin obvykle prodává ve směsi s jednou nebo oběma těmito látkami. Je třeba zdůraznit, že by se doplněk stravy s obsahem bromelainu měl užíval mezi jídly (což znamená s odstupem od jídla alespoň 2 hodiny). Důvodem je skutečnost, že bromelain, jak jsme zmiňovali výše, je trávicí enzym, a tak při podání s jídlem, bude pomáhat při trávení a nemusí zvýšit vstřebatelnost kvercetinu. 


Všetky produkty s obsahom kvercetínu nájdete u nás v kategórii Quercetin.

Autor: PharmDr. Zuzana Kazimírová, farmaceutka

Zdroje: 

  1. http://journals.miau.ac.ir/article_3435.html
  2. https://imuno-alergo.sk/alergia/
  3. https://www.healthline.com/health/allergies/best-natural-antihistamines#bromelain
  4. https://www.mdpi.com/1420-3049/21/5/623/htm
  5. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7227109/
  6. https://www.prealergikov.sk/eshop/recenze/pelova-sezona/
  7. https://www.sciencedirect.com/book/9780323358682/integrative-medicine
  8. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0278691519307148?via%3Dihub
  9. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2222180815610246
  10. Jafarinia M, Jafarinia M. A review of medicinal properties of some Asteraceae family plants on immune system. Rep Health Care. 2019;5(2):1–7
  11. Lullman, Klaus, Lutz. Barevný atlas farmakologie. Grada Publishing, 2012. 366 s. ISBN: 978-80-247-3908-3
  12. Milan Nagy, Pavel Mučaji a Daniel Grančai. Farmakognózia. Biologicky aktívne rastlinné metabolity a ich zdroje. 1. slovenské vydání. Herba, Bratislava 2015. 375 s. ISBN: 978-80-89631-45-2