Péče o zuby u dětí - vše co potřebujete vědět

Problémy se zuby dokážou potrápit nejednoho dospělého člověka, ale je potřeba si uvědomit, že stav našeho chrupu si budujeme již od raného dětství. Z toho důvodu je důležité se zaměřit na důslednou zubní hygienu už odmalička. Jenže jak na to?

Odbornice na dané téma, MDDr. Beáta Marčanová, dětská zubní lékařka na klinice Dr. Martinko v Bratislavě, pro nás zpracovala následující článek, ve kterém jasně a srozumitelně vysvětluje to nejdůležitější ohledně péče o mléčné zuby u dětí, jako např. "proč je důležité ošetřovat i mléčné zuby", a zdůrazňuje, že zubní kaz není dědičný a dá se mu předcházet. 

Jak vzniká zubní kaz?

Mnoho lidí problematiku zubního kazu podceňuje, a to zejména u dětí. Říkají si, že mléčné zuby stejně vypadnou, nebo si dokonce myslí, že se mléčné zuby nekazí. Ale je tomu opravdu tak? Na začátek si definujme zubní kaz. Definic zubního kazu najdeme mnoho, a proto námi uvedená definice spojuje několik přívlastků, aby lidé pochopili jeho komplexnost.

Zubní kaz tedy můžeme definovat jako infekční, chronické, multifaktoriální, dynamické, zubním povlakem a stravou podmíněné ONEMOCNĚNÍ vyúsťující do ztráty tvrdých zubních tkání. 

Co způsobuje zubní kaz u dětí?

Na vzniku zubního kazu se podílejí faktory biologické, behaviorální (podmíněné chováním), psychosociální a environmentální; konkrétně je to strava a dentální hygiena – její frekvence a technika čištění zubů.

Je třeba zdůraznit, že zubní kaz není dědičný ani vrozený. Dokonce se jedná o jedno z mála onemocnění, kterému lze při dodržování hlavních zásad prevence předcházet (jinými slovy je preventabilní).

Když na povrchu zubů dlouhodobě přetrvává plak, který je tvořen zbytky jídla, mikroorganismy a odlupujícími buňkami tkání z dutiny ústní, začnou se tvrdé tkáně odvápňovat a vznikají tzv. demineralizace projevující se jako bílé tečky. Nacházejí se pouze v povrchové vrstvě zubu zvané sklovina. Tento stav lze však zvrátit a progresi (rozšiřování) zubního kazu v tomto stádiu ještě zastavit. Časem se mohou do této bílé tečky ukládat pigmenty ze stravy a flíček se změní z bílé barvy na hnědou. Pokud je tato struktura tvrdá, je to dobré znamení. 

Horší varianta je, když dochází k další progresi mající za následek měknutí tkání a vznik jamkového defektu v zubu. Tkáně se rozpouštějí a stav postupuje do hlubších struktur, konkrétně do zuboviny (dentin - žlutobílá hmota tvořící většinu zubu) a vzniká tzv. kavita. 

Zubní kaz v zubovině může být citlivý vzhledem k tomu, že v této tkáni se nachází "trubky“ (odborně nazývané tubuly) obsahující tekutinu, jejímž pohybem je drážděna zubní dřeň (lidově nazývaná zubní nerv) obsahující cévy a nervy. Dítě, ale i dospělý, si tak může stěžovat na citlivost daného zubu při jídle. 

Pokud zubní kaz nezasahuje do zubní dřeně, není zde přítomna spontánní bolest. Ale při další progresi může kaz zasahovat až do zubní dřeně, kdy se už přidávají symptomy, jako spontánní bolest, a to zejména večer. 

Je třeba zdůraznit, že sklovina mléčných zubů je přibližně trojnásobně tenčí než sklovina trvalých zubů, a proto se zubní kaz na mléčných zubech šíří mnohem rychleji. Z tohoto důvodu je včasný zásah velmi důležitý. 

Proč je důležité ošetřit i mléčné zuby?

I když někteří lidé zastávají názor, že dětské mléčné zuby není třeba ošetřovat, nemají pravdu. Musíme si uvědomit, že v případě kazu má dítě v ústní dutině chronický infekční zánětlivý proces, jak říká definice. Ten se při neošetření může šířit dál do zubní dřeně, až zánět pronikne přes kořeny do kosti, a následně se vytvoří tzv. "fistula“ neboli píštěl (puchýřek na dásni – odvodový kanálek z hnisavého ložiska), který nestačí jen propíchnout nebo potřít dezinfekcí, jak si mnozí myslí, protože tak bychom příčinu neodstranili. Dosáhli bychom jen dočasné úlevy od bolesti, avšak později by se přidružila nejedna komplikace. 

Hlavním příznakem zubního kazu je bolest. Dítě pociťuje diskomfort při jídle či pití, a v závažnějších případech se bolest objeví i bez spouštěče, který tuto bolest vyvolává. Dochází tím tedy ke snížení kvality života dítěte – to může odmítat stravu, což může způsobit jeho zhoršený nebo zpomalený vývoj. Také může dítě hůře spát, na což navazuje zhoršená koncentrace a s tím související zhoršené prospívání ve škole. Kromě toho dochází i k negativnímu vlivu na vývoj centrální nervové soustavy dítěte. 

V noci se také produkují důležité růstové hormony pro správný vývoj, proto se může stát, že bude tento proces sníženou kvalitou spánku rovněž negativně ovlivněn. 

Závažná je také skutečnost, že zubní kaz je zdrojem infekce, což má negativní vliv na celkové zdraví organismu, ale zejména na následující stálý chrup. Ten se nachází v těsné blízkosti mléčného zubu, a proto může zubní kaz na mléčných zubech způsobit poškození i trvalých zubů. 

A neméně důležitý je i dopad na psychiku dítěte. Kvůli zkaženým zubům se mu mohou ostatní děti smát, ať už z důvodu zhoršené estetiky nebo zápachu z úst, který často zubní kaz doprovází.

Kdy začít dětem čistit zuby?

Je třeba poznamenat, že s péčí o zuby je třeba začít již během těhotenství, což je důležitá role maminky. Chrup matky by měl být sanován (ošetřen), protože dítě se rodí se sterilní ústní dutinou a během prvních měsíců vzniká tzv. infekční okno, kdy je ústní dutina batolete náchylná k osídlení kariogenními bakteriemi (ty, které se podílejí na vzniku a rozvoji zubního kazu) a maminka by na dítě mohla přenést bakterie ze svých úst, například olizováním lžičky nebo dudlíku. Pokud v této době dojde ke kolonizaci dutiny ústní, hladina bakterií je během prvních 5 let života dítěte poměrně vysoká, a tím má dítě vyšší riziko vzniku zubního kazu. 

Důkladné čistění zubů u dětí je pak třeba nastolit hned s prvním zoubkem. Maminkám doporučujeme již během prořezávání zoubků masírovat dásně gumovými náprstky, aby si dítě zvyklo na čištění zubů, které bude v budoucnosti následovat. 

Jak správně čistit dětem zoubky?

Už při čištění prvního zoubku se dnes doporučuje používat zubní kartáček s malou hlavičkou, případně jednosvazkový single kartáček s malým množství zubní pasty s obsahem fluoridů. Mléčné zuby by se měly čistit dvakrát denně, ráno i večer. Gumový náprstek ani gázička na čištění prvních zoubků nestačí. Po jejich použití stále zůstává na povrchu zubů plak. 

Nejedna maminka se lekne používání zubní pasty s fluoridy u tak malého dítěte, které ještě neumí zubní pastu vyplivnout. Nicméně, jak již bylo zmíněno, zubní kaz je infekční onemocnění a patří k jedním z nejrozšířenějších.

Slovenská republika patří k zemím s velmi špatnou mírou ústního zdraví u dětí i dospělých. Nemáme fluoridovanou vodu jako v některých jiných zemích a také celková aplikace fluoridů v tabletové formě se u nás už nepoužívá. Naopak byl prokázán velký přínos lokální povrchové aplikace ve formě zubní pasty v adekvátním množství – u nejmenších dětí je to zrnko rýže, a od dvou let do dospělosti je to velikost hrášku.

Pokud by dítě i toto množství spolklo, nic závažného mu nehrozí. Aby měly fluoridy v zubních pastách škodlivý vliv na zdraví dítěte, muselo by sníst několik tub zubních past najednou, což je nereálné, a proto se malého množství fluoridů v zubní pastě nemusíme obávat. 
 

Jaké pomůcky jsou potřebné k péči o mléčné zuby dítěte? 

U nejmenších dětí se začíná používat buď jednosvazkový zubní kartáček, nebo zubní kartáček s malou hlavičkou, aby se s kartáčkem v ústech dítěte snadno manipulovalo. Důležité je, aby byl dětský zubní kartáček měkký a rovný, bez vykrojení, aby dítěti nezpůsoboval při mytí zoubků bolest. Podstatné je, aby rodiče dočisťovali zuby dětem až do věku 10–11 let, což je věk, do kterého se u dětí stále formuje jemná motorika. Mnozí rodiče schopnosti svých dětí přecení a při zubní prohlídce jsou překvapení, že u dětí zubní kaz vznikl.

Přibližně od čtyř let je možné používat i sonické zubní kartáčky, ale i u těchto zubních kartáčků je důležitá asistence ze strany rodičů. Nicméně jak rodičům často připomínám, ani sonický ani manuální kartáček nejsou zárukou čistých zoubků. Důležitá je samotná technika čištění. Zuby lze dobře vyčistit klasickým manuálním i sonickým kartáčkem, ale tento proces musí být proveden správně, kdy dojde k vyčištění skutečně každé zubní plošky.

U dětí s těsnými kontakty zubů je důležité čistit i mezizubní prostory. Nejdříve začneme šavličkami neboli tzv. floss picky, na které si dítě snadněji zvyká. Následně přejdeme na mezizubní kartáčky. Pokud dítě skvěle spolupracuje, můžeme mezizubní kartáčky používat už od začátku. A i zde platí, že je spolupráce rodiče velmi důležitá. 

Rodičům, jejichž dítě kartáček kouše a rychle zničí, doporučujeme mít dva zubní kartáčky. Jedním zubním kartáčkem si dítě čistí zuby samo a ten si může klidně rychle zničit. Druhým kartáčkem mu dočistí zoubky rodiče, a tento zubní kartáček má svoji čisticí funkci stále zachovanou, protože není tak rychle opotřebovaný.

Složení zubních past – na co bychom si měli dát pozor? 

Při rozhovorech s rodiči často nastane situace, že se dostaneme k tématům, ve kterých mají chaos kvůli mnohačetným zdrojům, ze kterých je dnes možné čerpat informace. To platí i o zubních pastách a zejména o fluoridech, které se v nich nacházet mohou, ale nemusí. Jeden zdroj nás informuje, jak jsou fluoridy v zubních pastách skvělé, další hovoří o jejich negativních dopadech.

Za posledních 70 let proběhlo velké množství výzkumů na téma "fluoridy" a oblast fluoridové prevence vykazuje nespočet prokázaných benefitů. 

Výzkum prokázal zejména jejich příznivý LOKÁLNÍ účinek po aplikaci doma nebo v ambulanci zubního lékaře, na rozdíl od kdysi rozšířeného názoru, že je výhodnější užívat fluoridové tablety či mléko, které měly celkový dopad na organismus a nežádoucí účinky, jako například fluoróza zubů (nevratné poškození zubní skloviny způsobené nadměrným přísunem fluoridů). 

Ochranný účinek fluoridů v zubních pastách spočívá zejména ve schopnosti remineralizovat (zajistit zpětný přívod minerálů) demineralizovanou (odvápněnou) oslabenou strukturu zubních tkání a zabránit množení bakterií. Na povrchu zubu se dokážou vytvořit vápenaté soli fluoridu, které mají schopnost navázat se na prvek zubní struktury nazývaný hydroxyapatit a vytvořit fluoroapatit, který je odolnější vůči vzniku zubního kazu. 

Z tohoto důvodu považujeme aplikaci vhodného množství zubní pasty s fluoridem jako tu nejlevnější a nejjednodušší formu prevence zubního kazu. Přítomnosti fluoridů v zubní pastě se vůbec nemusíme obávat. 

Existují i zubní pasty se xylitolem, což je přírodní sladidlo pocházející z kůry stromů využívané v medicíně přes 60 let. Xylitol stimuluje tvorbu slin, které mají remineralizační účinky na oslabenou sklovinu. Druhým přínosem je fakt, že snižuje koncentraci bakterie druhu Streptococcus mutans v ústní dutině, která se podílí na vzniku zubního kazu. Xylitol v zubních pastách může také pozitivně přispět k prevenci zubního kazu, avšak s fluoridy ho nelze srovnávat, protože funguje na jiných principech.

Každodenní čištění zoubků – jak správně děti motivovat?

Platí, že každé dítě je jedinečné. Rodí se s určitým temperamentem a některé děti si přirozeně čistí zuby raději než jiné. Když si dítě zuby čistit nechce, jeho odpor je nutné vhodnou taktikou překonat a zuby mu i přes jeho námitky a protesty vyčistit. Dítě z toho nebude mít trauma, ale jen čisté a zdravé zuby, za které vám v budoucnu bude vděčné. V ambulanci rodičům vysvětlujeme, že ani sprchovat se jejich dítěti mnohdy nechce, avšak špinavé ho jít spát nenechají. 

Vhodnou metodou, jak dítě naučit, že je čistění zubů něco přirozené, je čistit si zuby před ním už od útlého dětství. Vhodná je také hra na zubního lékaře, ať už s plyšovou hračkou nebo panenkou. Případně můžou rodiče být pacientem a dítě zubním lékařem či naopak. 

Dnes je také k dispozici mnoho knížek o zoubcích, například Conni jde k zubaři, nebo dětských zubařských hraček, které děti dokážou správně motivovat k čištění a navíc je mají děti rády. 

Ačkoliv televizory a tablety se zpravidla snažíme u dětí spíše omezovat, puštění oblíbené pohádky nebo videa je také skvělou motivací. Vždyť nikde není psáno, že se zuby musí čistit v koupelně. Tam je to nudné i pro mě. Také si při čištění zubů raději čtu knihu nebo články na internetu. Takto mi čištění uběhne rychleji a věnuji se mu jednak delší dobu a jednak precizněji. 

Někdy při konzultaci s rodiči také zjistíme, že má dítě nesprávný, tvrdý zubní kartáček a čištění ho bolí, proto jej odmítá. Po výměně za správný zubní kartáček se jeho spolupráce zlepší. 

Kdy s dětmi na první návštěvu k zubnímu lékaři?

Platí, že prevence je vždy lepší než terapie, a protože zubní kaz je jedno z mála onemocnění, kterému dokážeme předejít správným informováním rodiče o vhodné stravě a dentální hygieně, je první návštěva zubního lékaře v dětském věku velmi důležitá. Ať už se na to díváme z hlediska finančního (zubní kartáček je levnější než plomba) nebo psychického, protože, řekněme si to narovinu, ani pro nikoho z dospělých není návštěva u zubního lékaře tou nejpříjemnější záležitostí.

Tak kdy tedy jít s dítětem poprvé k zubnímu lékaři? Ideální čas je s prvním zoubkem, orientačně ve dvanácti měsících. Výhoda takové časné intervence je, že si dítě postupně zvykne na zubního lékaře / zubní lékařku, a na prostředí a zvuky, které jsou častou příčinou strachu. 

Například v naší zubní ambulanci taková první návštěva zubního lékaře probíhá tak, že si popovídáme s rodiči o dentální hygieně, vhodné stravě a ukážeme jim správnou techniku a pomůcky k čištění zubů. Dítě také s rodičem povozíme na křesle a spočítáme mu zoubky. Nejdříve to však uděláme na našem plyšovém drakovi, aby dítě vidělo, že to bude úplně bezbolestné. Je důležité, aby vše probíhalo hravou formou, a dítě se tak těšilo i na další návštěvu u zubního lékaře. 

Autorka: MDDr. Beáta Marčanová, dětská zubní lékařka na klinice Dr. Martinko v Bratislavě

Všechny naše produkty ze skupiny "Péče o zuby u dětí" naleznete ZDE.