Veganství, jód a kretenismus jako diagnóza

Veganství, jód a kretenismus jako diagnóza

Veganství, jód a kretenismus jako diagnóza

Bez jódu problémy v celé populaci

V padesátých letech se na Slovensku uskutečnil výzkum, v rámci kterého bylo na nedostatek jódu vyšetřeno neuvěřitelných 602 000 lidí. Výsledkem bylo zjištění, že nedostatkem jódu trpí prakticky celá populace, což způsobovalo, že 5 % dětí se rodilo s nedostatečně vyvinutým mozkem.

Ze všech regionů na Slovensku byly nejvíc postihnuty Kysuce, Orava, okolí Banskej Štiavnice a Žitného ostrova. V roce 1951 vedly tyto zjištění k plošnému obohacování soli jódem.

Jód je kriticky důležitý pro fungování naší štítné žlázy. Ta produkuje hormony tyroxin a trijódtyronin, které se podílejí na metabolismu energie a živin v našem organismu. Při nedostatku jódu tak může u dospělých docházet k nárůstu tělesné hmotnosti, extrémní únavě, zpomalenému myšlení, depresím, snížené tělesné teplotě a v extrémních případech i ke vzniku charakteristického zduření štítné žlázy, takzvané strumy.  

Kretenismus jako diagnóza

U těhotných žen a dětí jsou potenciální následky ještě závažnější. Může docházet k vývojovým defektům plodu, potratu, sníženému IQ dítěte či dokonce k mentální retardaci, označované v minulosti jako kretenismus.

Největší zásobou jódu na světě je mořská voda. Do stravy lidí se potom jód dostává prostřednictvím mořských ryb, řas a též z plodin pěstovaných na na jód bohatých půdách. Tyto zdroje na Slovensku historicky vždy chyběly, což v naší populaci způsobovalo chronický nedostatek jódu. Tuto situaci prakticky vyřešilo obohacování soli o jód, což potvrdily výzkumy z let 1991-1995.

Od té doby se na Slovensku uskutečnil pouze jediný výzkum (v roce 2015), který zahrnoval jen malý vzorek 426 osob. Příjem jódu byl opět dostatečný s výjimkou žen v těhotenství, u kterých byl hraniční až nedostatečný. Důvodem je, že těhotné a kojící ženy potřebují výrazně více jódu (220/290 ug), protože musí zabezpečit dostatek trijódtyroninu pro růst plodu.

Zdroje jódu v potravinách

Zdrojů jódu je tedy všeobecně málo a na veganské i na běžné stravě si proto zaslouží naši zvýšenou pozornost. Dostatek jódu ve stravě běžných lidí je primárně závislý na jódované soli, ale existují i další zdroje, které nejsou pro vegany dostupné. Jde například o kravské mléko, které může obsahovat velké množství jódu v důsledku používání jódovaných dezinfekčních prostředků při zpracování mléka.

Veganům zůstává především jódovaná sůl, mořské řasy a určité minerální vody (například Vincentka). Některé potraviny mohou dokonce příjem jódu snižovat a to tak, že se na něj budou vázat. Jde o takzvané goitrogenní potraviny, mezi které patří především brukvovité rostliny jako květák, brokolice, kadeřávek nebo růžičková kapusta, ale také sója a sójové produkty. Těchto potravin se nemusíte obávat, jen je potřeba přijímat dostatek jódu.

Jódovaná sůl bez rizika

Nejspolehlivějším zdroje jódu na Slovensku je jednoznačně jodovaná sůl. Obsahuje totiž přibližně 28 mikrogramů jódu na gram soli a doporučenou denní dávku 150 mikrogramů můžete dosáhnout pomocí 5-6 gramů jódované soli. Jódovaná sůl obsahuje kromě chloridu sodného (NaCl) též přidaný jodid draselný (KI). Obě tyto látky jsou anorganického původu, tedy veganské.

Riziko představují nejódované soli, které se v posledních letech staly určitým trendem. Mořská ani himalájská sůl neobsahují skoro žádný jód a ze zdravotního hlediska nemají žádný významný pozitivní efekt. Stejně tak sůl, která se při výrobě zpracovaných potravin (pečivo, hotová jídla, polotovary), bývá zpravidla nejódovaná. Pokud doma vaříte jen sporadicky nebo když používáte nejódovanou sůl, je důležité najít jiný spolehlivý zdroj jódu.

Mořské řasy jako vhodná alternativa

Chuťově zajímavým způsobem, jak získat jód, je pravidelné používání mořských řas. Je však vhodné věnovat zvýšenou pozornost výběru konkrétní řasy, protože množství jódu se v nich liší a zároveň mohou obsahovat i nežádoucí látky. V případě řas nori můžeme v jednom gramu sušené řasy najít 13-38 % denní dávky jódu, v případě wakame 63-147 % a co se týká kelpu, tak je to dokonce až 241-4921 %.

Obsah jódu v jednom gramu kelpu tak může lehce překročit horní tolerovanou hranici pro příjem jódu a není vhodný pro děti. Na slovenský trh se dostala též řasa hijiki, která je charakteristická vysokým obsahem arzénu, takže by se neměla konzumovat vůbec.

Minerální vody

Na českém a slovenském trhu je možné najít unikátní minerální vodu Vincentka, která je velmi bohatá na minerální soli. Za svoji specifickou chuť vděčí i solím s obsahem jódu a už 25 ml umí pokrýt doporučenou denní dávku po dospělého člověka.

Výživové doplňky pro vegany

Alternativu k těmto zdrojům představují doplňky s obsahem jódu. Samostatně se dají zakoupit například doplňky vyrobené z lisovaného kelpu. Jód se též přidává do multivitamínů pro vegany, těhotné a kojící ženy.

Autor: Bc. Radek Látal, DiS.

Zdroje:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27560630

https://ods.od.nih.gov/factsheets/Iodine-HealthProfessional/

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1021949814000155

https://www.noviny.sk/slovensko/143003-priidavanie-jodu-do-soli-zachranilo-tisice-deti-pred-mentalnym-postihnutim