Kyselina listová, známá také pod názvem vitamín B9 či kyselina folová, patří mezi vitamíny skupiny B. Kyselina listová má dobré zastoupení v potravinách, nejvíce kyseliny listové je v kvasnicích, játrech a jiných vnitřnostech, v listové zelenině a v ovoci. Nicméně je velmi citlivá na destrukci varem, vícenásobné ohřívání nebo konzervování. Metabolicky účinná forma kyseliny listové je tetrahydrofolát (THF).
V doplňcích stravy je primární volbou metylfolát (5-methyl-tetrahydrofolát).
Vitamín B9 neboli kyselina listová má důležitou roli v přenosu a využití jednouhlíkových zbytků, které jsou potřebné pro další nezbytné procesy odehrávající se v našem těle, jako syntéza nukleových kyselin, DNA a RNA, či dělení buněk.
Kyselina listová hraje podstatnou roli v mnoha procesech, jako jsou například:
Nedostatek kyseliny listové může být zapříčiněn nízkým obsahem ve stravě nebo poruchou vstřebávání ze střeva. Její nedostatek může vyvolat megaloblastovou anémii s následujícími příznaky: slabost, únava, dušnost, průjem, podrážděnost, nechuť k jídlu a bolesti hlavy.
Tyto příznaky se mohou vyskytnout také při dostatku kyseliny listové, ale současném deficitu vitamínu B12 nebo methioninu v tkáních.
Další příznaky, které se objeví, pokud tělu chybí kyselina listová, jsou: zánětlivé změny a vředovatění sliznic, poruchy růstu kostí a snížení množství leukocytů a trombocytů.
Kyselina listová je v těhotenstvídůležitá pro zdravý vývin plodu. Pokud není kyselina listová přijímána v dostatečném množství, její deficit je spojován s defekty neurální trubice plodu, předčasným porodem, nízkou porodní hmotností a poruchami vývinu novorozenců.
Denní potřeba kyseliny listové se pohybuje kolem 100 mikrogramů na den.
Kyselina listová v TĚHOTENSTVÍ: Potřeba kyseliny listové se zvyšuje v období plánovaného těhotenství a během těhotenství a kojení na 500 až 800 mikrogramů denně z důvodu zvýšené potřeby v období růstu miminka.
Doporučené dávky pro vitamín B9 jsou uvedeny v tabulce podle Evropské agentury pro bezpečnost potravin. Z důvodu různé využitelnosti má kyselina listová dávkování odlišné podle toho, zda je přijímána z potravin nebo doplňků stravy v různých formách. Pro zjednodušení jsou hodnoty populačního referenčního příjmu uvedené v ekvivalentech folátu ze stravy (Dietary Folate Equivalent/DFE). Na doplňcích stravy s folátem proto vždy hledejte tuto hodnotu. Kyselina listová má vyšší vstřebatelnost při užívání výživových doplňků společně s jídlem.
Věk | Pohlaví | Dávka (EFSA) | Horní hranice (EFSA) |
7–11 měs. | obě pohlaví | 80 μg DFE* | není stanovena |
1–3 let | obě pohlaví | 120 μg DFE | 200 μg |
4–6 let | obě pohlaví | 140 μg DFE | 300 μg |
7–10 let | obě pohlaví | 200 μg DFE | 400 μg |
11–14 let | obě pohlaví | 270 μg DFE | 600 μg |
15–17 let | obě pohlaví | 330 μg DFE | 800 μg |
≥ 18 let | obě pohlaví | 330 μg DFE | 1000 μg |
≥ 18 let | těhotné ženy | 600 μg DFE* | 1000 μg |
≥ 18 let | kojící ženy | 500 μg DFE | 1000 μg |
Zdroj: EFSA *DFE – ekvivalent folátu (Dietary Folate Equivalent)
Z kategorie Kyselina listová kupují zákazníci nejčastěji následující produkty: