Dárek:
Při objednávce nad 1500 Kč získáte černou textilní roušku zdarma.

Na co jsou probiotika, prebiotika a trávicí enzymy?

Na co jsou probiotika, prebiotika a trávicí enzymy?

Trávení je velmi komplikovaný proces, avšak podpořit zdraví a správné fungování našeho trávení nemusí být tak složité. Stačí správně porozumět roli tří důležitých faktorů, kterými jsou: prebiotika, probiotika a trávicí enzymy.


Co jsou to prebiotika, probiotika a trávicí enzymy?

Prebiotika

Prebiotika představují ty složky potravin, které sice neumíme strávit my sami (nemáme potřebné enzymy), ale dokážou to naše přátelské střevní bakterie (jelikož ty příslušné enzymy mají). Například naše tlusté střevo obsahuje v průměru více než 200 g živých mikroorganismů, které se společně označují jako střevní mikroflóra. To, co jíme, přitom rozhoduje, jaké mikroorganismy budou v našem střevě převažovat. Strava bohatá na prebiotika, mezi které patří různé druhy vlákniny a nestravitelných sacharidů, stimuluje množení zdraví prospěšných bakterií.

Probiotika

Probiotika označují konkrétní živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství mohou přinést zdravotní benefity. Potenciální probiotické mikroorganismy můžeme najít v různých druzích kysaných výrobků a v doplňcích stravy. Avšak ne všechny mikroorganismy můžeme označit jako probiotika. Existují totiž miliony druhů mikroorganismů, ale jako probiotické lze označovat pouze ty, které mají prokázaný pozitivní vliv na zdraví.

Trávicí enzymy

Jsou základním předpokladem pro zdravé trávení. Enzymy jsou mikroskopické molekuly, které se nachází v každé jedné buňce našeho organismu, kde pomáhají při přeměně látek v tisících biochemických reakcí. V trávicím traktu se nachází trávicí enzymy, které pomáhají například štěpit složité molekuly bílkovin, sacharidů a tuků tak, aby mohly být vstřebány přes stěnu střeva do krevního oběhu. Tyto trávicí enzymy produkují například naše slinné žlázy, žaludek a slinivka, přičemž některé trávicí enzymy mohou být obsaženy dokonce i přímo v potravinách či produkované mikroorganismy.


Probiotika a prebiotika v potravinách - kde se nacházejí?

V některých případech najdeme probiotika v potravinách. Mezi potraviny, které mohou obsahovat zdraví prospěšné živé mikroorganismy, zvané probiotika, patří například kysané zelí, kimchi, kombucha a kysané potraviny ze živočišného nebo rostlinného mléka, jako například jogurt a kefír. Přítomnost mikroorganismů je podmínkou výrobního procesu těchto potravin, a jde tak do jisté míry o přírodní probiotika. Mikroorganismy konzumují přirozeně se vyskytující nebo přidané cukry v surovině a produkují z nich například kyselinu mléčnou a další složky, které dodávají výsledné potravině charakteristickou chuť. 

Živé mikroorganismy se však nenachází v každém kysaném výrobku. V případě jogurtů a kefíru množství prospěšných mikroorganismů, které představují probiotika, klesá směrem k datu spotřeby. Kromě toho na probiotika negativně působí také tepelná úprava potraviny. Výzkum účinků potravin s obsahem probiotických mikroorganismů je zatím teprve na začátku. Proto dosud Evropská agentura pro bezpečnost potravin nepovolila uvádět na potravinách jakákoli zdravotní tvrzení související s probiotiky.

Pro zdraví naší střevní mikroflóry jsou důležitá také prebiotika, mezi které patří některé druhy vlákniny (například inulin a pektin) a nestravitelných sacharidů (rezistentní škrob). Prebiotika v potravinách se na rozdíl od probiotik vyskytují téměř ve všech celistvých rostlinných potravinách, tedy celozrnných obilovinách, luštěninách, ovoci a zelenině.

Prebiotika jsou velké míře obsažena v česneku, cibuli, pórku, chřestu, artyčoku, pampeliškových listech, banánech, celozrnné pšenici a ovsu či mořských řasách. Je však důležité upozornit na to, že náhle zařazení velkého množství prebiotik může mít krátkodobě nepříjemné následky ve formě průjmu či nadýmání. Ze stejného důvodu je vhodná opatrnost s doplňky stravy obsahujícími prebiotika. 

Zdravá mikroflóra je navíc podle dosavadních výzkumů ta s největší druhovou rozmanitostí mikroorganismů a různé druhy si tak vyžadují různá prebiotika. Nejlepším způsobem, jak si vypěstovat zdravou střevní mikroflóru, je proto konzumovat 30 a více druhů celistvých rostlinných potravin týdně.


K čemu slouží probiotika?

Probiotika jsou stále předmětem výzkumů, přičemž jejich účinky se liší podle kmenů mikroorganismů, jejich kombinace v přípravku, množství CFU (jednotek tvořících kolonie) v dávce, zdravotního stavu člověka a také jeho vlastní střevní mikroflóry. Průměrný člověk je totiž hostitelem unikátní populace 100 trilionů mikroorganismů z více než 500 různých druhů. 

Dosavadní výzkum naznačuje, že konkrétní druhy probiotických mikroorganismů, nebo jejich kombinace, mohou mít pozitivní účinek v případě průjmu, syndromu dráždivého střeva, syndromu zvýšené propustnosti střev, dysbiózy, ulcerózní kolitidy, Crohnovy choroby, infekcí helicobacter pylori a clostridium difficile, vaginálních infekcí, kvasinkových infekcí a dětských ekzémů.


Jak brát probiotika s antibiotiky?

Probiotika v podobě různých kmenů mají různé potenciální účinky, základním předpokladem je proto výběr přípravku, který obsahuje kmeny účinné na váš konkrétní problém a v dostatečném množství (typicky v miliardách CFU). 

Pokud hledáte například konkrétní probiotika proti nadýmání a průjmu při léčbě antibiotiky, vhodné jsou například přípravky s obsahem kmene Lactobacillus rhamnosus. S výběrem kmenů při komplikovanějších diagnózách vám může pomoci lékař či výživový poradce. Množství CFU potřebné pro dosažení účinku se u různých druhů liší, přičemž větší množství nezaručuje automaticky lepší účinek daného probiotika. 

Největším problémem při výrobě probiotik je udržet mikroorganismy naživu během doby minimální trvanlivosti. Výrobce by tak měl jasně uvádět nezbytné podmínky pro jejich skladování. Chlazená probiotika nejsou automaticky trvanlivější. Když si vybíráte probiotika, obecně se doporučuje sledovat následující informace:

  • Známý či ověřený výrobce a případné výsledky nezávislých testů o počtu živých mikroorganismů uvedených ve výrobku
  • Konkrétní složení probiotik, rod a druh mikroorganismů a počty CFU jasně uvedeny na obalu výrobku
  • Zastoupení dvou nejdůležitějších rodů Lactobacillus a Bifidobacterium
  • Probiotika uzavřená v enterických (enterosolventních) tobolkách, aby překonala kyselé prostředí žaludku - většinou jsou vyrobeny z celulózy
  • Jasně uvedené podmínky pro jejich skladování a také délka minimální trvanlivosti


Je vhodné užívat probiotika s antibiotiky?

Antibiotika jsou jednou z nejúčinnějších zbraní moderní medicíny a pomáhají nám překonávat závažné infekce, které by byly v minulosti až smrtelné. Pro naši střevní mikroflóru však představují vážné nebezpečí a jejich časté či dlouhodobé užívání může způsobit nevratné škody. Škodlivé bakterie jsou totiž jako několik málo padouchů ve městě plném dobrých lidí a antibiotika fungují jako bombardování. Zloduchy sice zničí, ale za vysokou cenu. 

Kromě krátkodobých vedlejších účinků antibiotik, jako jsou průjmy, nevolnost, vyrážky či bolesti břicha, mohou antibiotika narušovat rovnováhu naší střevní mikroflóry a zvyšovat riziko závažných dlouhodobých onemocnění. Mezi ty patří infekční onemocnění trávicího traktu, přibývání na hmotnosti, zánětlivá onemocnění trávicího traktu, poruchy imunitního systému či autoimunitní onemocnění.

Nadměrné užívání antibiotik je nešťastný moderní problém, za který nesou odpovědnost lékaři i pacienti společně. Například při chřipce či nachlazení, tedy onemocnění virového původu, antibiotika problém nejen že neřeší, ale mohou navíc vytvořit problém nový. 

Pokud to situace umožňuje, je proto určitě na místě potřebnost antibiotik s lékařem konzultovat a vyhodnotit potenciální přínosy a rizika. Následky užívání antibiotik na střevní mikroflóru není dnes možné zcela vyřešit ani probiotiky. Pokud je však antibiotická léčba nezbytná, správně zvolená probiotika mohou pomoci zmírnit následky užívání antibiotik a urychlit návrat trávení k normálu.

Průjmy v důsledku užívání antibiotik se objevují u více než třetiny pacientů léčených antibiotiky. Tuto pravděpodobnost lze významně snížit vhodnou volbou probiotika a jeho správným užíváním. Nejlepší probiotika při léčbě antibiotiky by měla vždy obsahovat optimálně rody bakterií Lactobacillus a Bifidobacterium, případně další. 


Jak užívat probiotika?

Kdy brát probiotika při antibiotikách? Odpověď na tuto otázku je závislá na konkrétním kmenu bakterií. Obecné doporučení užívat probiotika dvě a více hodin od času užití antibiotika totiž v některých případech neplatí. Například kmen Lactobacillus rhamnosus Rosell, který je účinný při průjmech vyvolaných užíváním antibiotik, je proti antibiotikům odolný, a proto se doporučuje ho užívat ve stejnou dobu jako příslušné antibiotikum. Z tohoto důvodu je důležité sledovat doporučení výrobce konkrétního přípravku.


Je bezpečné užívat probiotika v těhotenství?

Užívat probiotika v těhotenství se podle dosavadních poznatků zdá být bezpečné. Probiotika se u zdravých lidí nevstřebávají do krve a jejich účinek na vyvíjející se plod je tak omezen. 

Výzkumy zaměřené na probiotika pro ženy naznačují, že mohou být účinné v léčbě bakteriálních vaginálních infekcí, které zvyšují riziko předčasného porodu, při prevenci atopického ekzému u novorozenců a kojenců a při nepříjemných průjmových poruchách těhotných žen. Tyto výzkumy využívaly specifické kmeny bakterií, a proto se účinky jiných kmenů či jejich kombinací mohou lišit. Proto je důležité užívání probiotik v těhotenství vždy konzultovat s lékařem a brát v úvahu potenciální přínosy a rizika.


Jaká jsou nejlepší probiotika pro děti?

Nejlepší probiotika pro kojence jsou na začátku ta od vlastní matky. Při přípravě na porod začínají buňky v dolních porodních cestách produkovat velké množství glykogenu, což způsobí, že se na nich začnou množit bakterie druhu lactobacillus. Tyto přátelské mikroorganismy budou prvními kolonizátory novorozence při jeho cestě na svět. A nejen to, laktobacily produkují kyselinu mléčnou a vytvářejí v porodních cestách nepříznivé prostředí pro škodlivé mikroorganismy. Jde tak o první probiotika pro novorozence. 

Podle studií mají díky tomu miminka porozená vaginálně příznivou střevní mikroflóru složenou převážně z laktobacilů. Naproti tomu miminka porozená císařským řezem mají vyšší zastoupení nepříznivých mikroorganismů, jako je například stafylokok, pocházejících z nemocničního prostředí.

„Tento krátký akt spolknutí množství mikrobů našich matek, když vstupujeme na svět, přináší velmi důležité výhody. Ukazuje se, že vystavení bakteriím je kritickým časným krokem ve vývoji našeho imunitního systému. Císařský řez obchází tuto zásadní událost a souvisí s vyšší mírou astmatu, alergií, obezity, cukrovky 1. typu a dalších autoimunitních onemocnění.“ (Dr. Robyn Chutkan, lékařka, odbornice na mikroflóru a zakladatelka Ženského centra pro trávení.)

Budování zdravé střevní mikroflóry u dětí pokračuje také po porodu, díky unikátnímu složení mateřského mléka. Kromě živin pro miminko obsahuje mateřské mléko také speciální nestravitelné oligosacharidy, které vyživují příznivé laktobacily a bifidobakterie v jeho trávicím traktu. 

Probiotika pro děti se tak zdají být obecně bezpečná a některé speciální druhy se používají dokonce u nedonošených dětí jako prevence kolonizace škodlivými druhy bakterií. Používání probiotik je podle dosavadních výzkumů bezpečné dokonce už v prvních měsících života. Výzkum v této oblasti je však stále omezený, a proto je vždy důležité užívání jakýkoliv dětských probiotik nejdříve konzultovat s pediatrem.


Kdo by neměl užívat probiotika?

Přestože jsou probiotika považována za bezpečná, existují případy, kdy není jejich užívání vhodné, nebo je důležité se předtím poradit s lékařem, jak a která probiotika užívat. 

S lékařem by se měli poradit především lidé s poruchami imunitního systému (imunodeficiencí), léčeni na rakovinu, léčení na zánětlivá onemocnění trávicího traktu a/nebo slinivky, těhotné a kojící ženy, senioři a rodiče před podáváním probiotik malým dětem. Ačkoliv probiotika na žaludek v konečném důsledku působí pozitivně, poradit s lékařem by se měli také lidé léčení na žaludeční vředy a infekci helicobacter pylori. 


Probiotika a histaminová intolerance

Opatrnost při výběru probiotik je důležitá také u lidí trpících histaminovou intolerancí. Kysané výrobky jsou pro ně obecně nevhodné, protože mohou být zdrojem histaminu a probiotika často obsahují bakterie produkující histamin. Pro osoby s histaminovou intolerancí jsou tak vhodná výlučně specializovaná probiotika určená pro osoby s histaminovou intolerancí. 


Co způsobuje nedostatek trávicích enzymů?

Poruchy trávení mohou být způsobeny i tím, že v těle jedince dochází k nedostatečné tvorbě některých trávicích enzymů. Některé nedostatky trávicích enzymů jsou geneticky podmíněné, jako například nedostatek trávicího enzymu laktázy pro trávení mléčných výrobků či alfa-galaktosidázy pro trávení luštěnin. 

Snížená účinnost trávení může být také důsledkem stresu či syndromu dráždivého střeva. Pokud se například velké množství nestrávených sacharidů dostane do tlustého střeva, může dojít k přemnožení bakterií produkujících plyn a zvýšenému vylučování tekutin do střeva, což způsobuje nadýmání, plynatost a průjem. V těchto případech je možné jako jedno z řešení, kromě již zmíněných probiotik, vyzkoušet také trávicí enzymy ve formě doplňků stravy. Ty mohou obsahovat kompletní trávicí enzymy, nebo jen například alfa-galaktosidázu pro trávení luštěnin. 


Jak užívat trávicí enzymy?

Pro optimální účinnost je vhodné užívat trávicí enzymy spolu s jídlem. Na rozdíl od vitamínů se totiž trávicí enzymy nevstřebávají, ale účinkují přímo v místě potřeby, tedy v tenkém střevě.

V případě závažnějších poruch tvorby trávicích enzymů se mohou objevovat křeče, silná plynatost, hubnutí a vylučování nestráveného tuku ve stolici. V případě takových závažných příznaků je důležité vyhledat lékařskou péči. Může se totiž jednat o onemocnění známé jako exokrinní pankreatická nedostatečnost (EPI), které vyžaduje specializované lékařské vyšetření a léčbu.


Všechna probiotika, prebiotika a trávicí enzymy z naší nabídky najdete v následujících kategoriích:


Autor: Bc. Radek Látal, DiS., veganský výživový poradce

Zdroje informací:

  1. CHUTKAN, Robyn. The Microbiome Solution. 2015. ISBN 9780399573507.
  2. Rokyta, Richard. Fyziologie a patologická fyziologie: pro klinickou praxi. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 9788024748672.
  3. http://centaur.reading.ac.uk/75077/1/NRGH%20Prebiotics.pdf 
  4. https://microbiomejournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/s40168-020-00875-0 
  5. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30359934/
  6. https://www.nhs.uk/conditions/antibiotics/side-effects/ 
  7. https://www.health.harvard.edu/vitamins-and-supplements/health-benefits-of-taking-probiotics 
  8. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7009160/ 
  9. https://www.nhs.uk/conditions/probiotics/ 
  10. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23152810 
  11. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3056676/
  12. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25398206/ 
  13.  https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1347861319314331