Znáte projevy nedostatku draslíku? + jak jej doplnit

Nedostatek draslíku (hypokalémie), stejně jako jeho přebytek (hyperkalémie), mohou způsobit vážné zdravotní problémy a v tomto článku si vysvětlíme, z čeho může tento stav pramenit, jak se nedostatek projevuje, jaké má následky a jak se nedostatek draslíku léčí.

Co je to draslík a jaké má v těle účinky?

Draslík, také známý jako kalium, se řadí v periodické tabulce prvků mezi alkalické kovy. Tento prvek je pro lidské zdraví nezbytný, neboť se aktivně podílí na klíčových buněčných funkcích.

Draslík je důležitý pro širokou škálu procesů v našem těle. Klíčovou roli hraje v oblastech, jako jsou:

krevní tlak a kardiovaskulární zdraví,
nervový systém,
zdraví svalů a kostí,
cukrovka,
zdraví ledvin,
regulace tekutin v těle.

Lidé musí draslík získávat ze stravy, jelikož si jej lidské tělo nedokáže samo vytvořit.

Vysoký obsah draslíku lze nalézt v mnoha potravinách, jako jsou banány, brambory a špenát. Draslík hraje důležitou roli v regulaci krevního tlaku a udržování rovnováhy tekutin v organismu.

Pokud vás zajímá, jaké má draslík v těle účinky, přečtěte si tento článek, kterým se tématem přímo zabývá. Pokud byste si rádi rozšířili povědomí o potravinových zdrojích draslíku a jeho suplementaci, pak pro vás bude vhodný tento článek.

Co je to hypokalémie, tedy nedostatek draslíku v těle?

Hypokalémie je stav, kdy v krvi dochází k snížené hladině draslíku (kalium). Tento stav může být způsoben různými faktory a má řadu možných příčin. Jednou z hlavních příčin hypokalémie je užívání určitých léků, zejména diuretik, které podporují vylučování moči a zvyšují ztráty draslíku. Dále může dojít k poklesu hladiny draslíku v důsledku snížení hladiny krevního cukru, což je časté u pacientů s cukrovkou.

Nedostatečný příjem draslíku v potravě, ztráty draslíku trávicím traktem (například při dlouhotrvajících průjmech nebo nadměrném zvracení), hyperaldosteronismus (stav, při kterém dochází k nadměrné produkci hormonu aldosteronu, který reguluje rovnováhu sodíku a draslíku v těle a ovlivňuje krevní tlak), Bartterův syndrom (vzácné genetické onemocnění ledvin) a renální tubulární acidóza (onemocnění ledvin, které má za následek hromadění kyselin v těle) jsou dalšími příčinami.

Symptomy hypokalémie zahrnují únavu, svalovou slabost, zácpu, změny na EKG, tachykardii (trvalejší zrychlení srdečního rytmu) a v nejhorším případě náhlé zastavení srdce.

Nedostatek draslíku (hypokalémie) v číslech

Diagnostika hypokalémie se provádí na základě měření hladiny draslíku v krvi. Normální hladina draslíku u dospělých se pohybuje v rozmezí 3,5 až 5,2 mmol/L (milimolů na litr).

Hypokalémie je definována jako hladina draslíku nižší než 3,5 mmol/L. Pokud hladina klesne pod 3 mmol/L, jedná se o vážnou hypokalémii. Velmi nízká hladina draslíku, méně než 2,5 mmol/L, může být život ohrožující a vyžaduje urgentní lékařskou péči.

Příčiny hypokalémie

Hypokalémie, neboli nízká hladina draslíku v krvi, může být způsobena řadou faktorů. Obecně jde o stav, kdy dojde k nadměrné ztrátě draslíku z těla nebo k jeho nedostatečnému příjmu.

Mezi nejčastější příčiny nízké hladiny draslíku v krvi patří:

1. Užívání určitých druhů léků

Diuretika (léky podporující tvorbu moči) mohou vést ke ztrátám draslíku v moči. Také inzulin a některá antibiotika mohou snížit hladinu draslíku.

2. Poruchy trávení

Časté zvracení, dlouhotrvající průjmy nebo nadměrné užívání projímadel mohou vést k významným ztrátám draslíku, stejně jako mnohých dalších minerálů a látek.

3. Endokrinní poruchy (hormonální poruchy)

Například hyperaldosteronismus (nadbytečná produkce hormonu aldosteronu) může způsobit zvýšené vylučování draslíku ledvinami.

4. Onemocnění ledvin

Chronické onemocnění ledvin nebo jiné specifické ledvinné poruchy, jako jsou Bartterův syndrom a Gitelmanův syndrom, mohou vést ke zvýšeným ztrátám draslíku.

5. Nedostatečný příjem draslíku

Vzácně může být příčinou hypokalémie i nedostatečný příjem draslíku, zejména u lidí s omezenou stravou nebo poruchami příjmu potravy.

6. Další příčiny

Nadměrné pocení, alkoholismus, nízké hladiny hořčíku (hypomagnezémie) nebo některé genetické onemocnění mohou také přispět k hypokalémii.

Kdo by si měl dát pozor na nedostatek draslíku?

Hypokalémie může mít vážné zdravotní důsledky a některé skupiny lidí jsou na toto riziko zvláště náchylné. Mezi rizikové skupiny, které by si měly dávat obzvlášť pozor na hladinu draslíku, patří:

Sportovci

Zejména ti, kteří se věnují intenzivnímu tréninku (profesionální a vrcholoví sportovci), mohou trpět zvýšenou ztrátou draslíku kvůli pocení a vyšší potřebě elektrolytů.

Lidé vyššího věku

Tito lidé mohou být náchylní k hypokalémii kvůli snížené schopnosti ledvin udržovat rovnováhu elektrolytů, zhoršující schopnosti těla vstřebávat vitamíny a minerály a častějšímu užívání léků, které mohou ovlivnit hladiny draslíku.

Těhotné a kojící ženy

Ženy v období těhotenství a kojení mají vyšší nároky na draslík (ale samozřejmě i mnoho dalších minerálů, vitamínů a dalších látek) a mohou být náchylnější k jeho nedostatku.

Osoby s poruchami příjmu potravy

Lidé trpící poruchami příjmu potravy, jako je anorexie nebo bulimie, mohou mít nedostatečný příjem draslíku nebo zvýšené ztráty draslíku z důvodu častého zvracení.

Osoby užívající diuretika a jiné léky

Některé léky, jako jsou diuretika, které se často předepisují pro léčbu vysokého krevního tlaku nebo srdečních onemocnění, mohou způsobit ztrátu draslíku v moči.

Mezi další skupiny osob, které patří mezi rizikové patří například osoby s chronickým či vrozeným onemocněním ledvin, které mohou mít sníženou schopnost udržovat rovnováhu draslíku v těle, osoby s určitými endokrinními poruchami, které mohou mít zvýšené riziko vylučování draslíku ledvinami nebo osoby užívající pravidelně projímadla.

Nedostatek draslíku u veganů a vegetariánů

Pokud strava veganů a vegetariánů není dobře vyvážená, mohou být náchylní k nedostatku draslíku. To samé však platí pro jakýkoliv typ stravování. Vzhledem k tomu, že se draslík nachází ve velké míře v rostlinných zdrojích potravy, nepatří vegani a vegetariáni obecně mezi rizikové skupiny ohrožené nedostatkem draslíku.

Klíčem k dostatečnému příjmu draslíku u veganů a vegetariánů je tedy strava s dostatečným příjmem ovoce a zeleniny každý den.

Příznaky a projevy nedostatku draslíku (hypokalémie)

Pojďme se podívat na konkrétní projevy a symptomy, které se mohou objevit, když máme v těle nedostatek draslíku. Projevy mohou být různé, od svalových křečí a slabostí až po srdeční nepravidelnosti a problémy s trávením. Bohužel je jejich původ snadno zaměnitelný s jinými běžně se vyskytujícími zdravotními obtížemi. Včasné rozpoznání těchto příznaků je klíčové pro rychlou a efektivní léčbu hypokalémie.

Únava a pocit slabosti

Únava a slabost patří mezi první symptomy, které se objevují při nedostatku draslíku z několika důvodů. Jedním z nich je fakt, že draslík je klíčovým minerálem pro regulaci svalových stahů. Nízké hladiny draslíku v krvi mohou vést k oslabení svalové aktivity.

Dále může nedostatek draslíku ovlivnit využití živin v těle, což může mít za následek zvýšenou únavu. Výzkum naznačuje, že nedostatek draslíku může omezit produkci inzulinu, což má za následek zvýšené hladiny cukru v krvi a sníženou dostupnost glukózy, která slouží jako zdroj energie pro buňky v těle.

Problémy s trávením a zácpa

Trávicí potíže mohou mít mnoho příčin, ale v případech vážné hypokalémie se mohou projevovat častěji. Draslík hraje důležitou roli v přenosu signálů z mozku do svalů v trávicím traktu. Tyto signály podporují stahy, které pomáhají trávicí soustavě míchat a posunovat potravu pro její správné trávení.

Při nízkých hladinách draslíku mohou být tyto stahy v trávicí soustavě slabší a mohou zpomalit pohyb potravy. To může vést k trávicím problémům, mezi které patří nadýmání a zácpa. Zejména zácpa je často spojována s vážným nedostatkem draslíku.

Vysoký krevní tlak

Udržení správné rovnováhy elektrolytů je klíčové pro zdravý krevní tlak. Je všeobecně známo, že nadměrný příjem sodíku může u některých lidí vést ke zvýšení krevního tlaku. Méně známým faktem je, že nedostatečný příjem draslíku ve stravě může mít podobný dopad.

Draslík podporuje vylučování nadbytečného sodíku ledvinami skrze moč. Při nedostatku draslíku v krvi mohou ledviny sodík reabsorbovat zpět do krevního oběhu, což může vést k nárůstu krevního tlaku, zejména v případech hypokalémie.

Nadměrné močení

Ledviny hrají klíčovou roli v regulaci rovnováhy tekutin a elektrolytů v těle a také se podílejí na odstraňování odpadů prostřednictvím moči. Pokud dojde k poklesu hladiny draslíku, může to narušit schopnost ledvin správně koncentrovat moč a udržovat hladiny elektrolytů, což může vést k častějšímu močení.

Tento stav může být doprovázen zvýšenou žízní, což je stav známý jako polydipsie.

Příliš časté močení může být příčinou poklesu hladiny draslíku v těle, a proto, pokud si všimnete nezvykle častého močení, je vhodné navštívit lékaře.

Mezi další projevy nedostatku draslíku může patřit:

pocit přeskakování srdce nebo bušení srdce,
svalová slabost,
svalové křeče,
brnění nebo necitlivost končetin.

Velký pokles hladiny draslíku v krvi může vést k abnormálním srdečním rytmům, zejména u lidí s onemocněním srdce. To může způsobit, že můžeme pociťovat točení hlavy nebo mdloby. Extrémně nízká hladina draslíku v krvi může dokonce způsobit zástavu srdce.

Co může způsobit dlouhodobě neléčená hypokalémie?

Pokud budeme dlouhodobý nedostatek draslíku přehlížet, hrozí nám strukturální a funkční změny v ledvinách, zhoršení schopnosti koncentrace, zvýšená produkce amoniaku, změny v reabsorpci sodíku či zvýšenou absorpci bikarbonátu (hydrogenuhličitanu, který reguluje pH v našem těle).

Hypokalémie může také vést k intoleranci glukózy snížením sekrece inzulínu, k abnormálním srdečním rytmům a při dlouhodobě závažném nedostatku i k zástavě srdce. V případě svalů může nedostatek draslíku způsobit svalovou slabost, křeče a v těžkých případech dokonce paralýzu.

Kdy navštívit lékaře a jak probíhá diagnostika nedostatku draslíku?

Navštívit lékaře je vhodné v případě, že pozorujete projevy či příznaky popsané výše, které by mohly naznačovat nedostatek draslíku. Patří mezi ně například svalová slabost, křeče, nepravidelný srdeční rytmus, zácpa, nebo extrémní únava.

Nejběžnější diagnostikou hypokalémie je krevní test, který změří hladinu draslíku v krvi. Normální hladina draslíku se pohybuje mezi 3,5 a 5,2 mmol/L. V případě potřeby může lékař doporučit další testy k posouzení funkce ledvin a celkové rovnováhy elektrolytů.

Pokud je diagnostikován nedostatek draslíku, léčba závisí na závažnosti stavu. Lékař může naordinovat doplnění draslíku, buď ve formě doplňků stravy nebo ve vážnějších případech formou žilního podání.

Jak doplnit draslík?

Pokud máte podezření na nedostatek draslíku nebo vám byl nedostatek draslíku (hypokalémie) diagnostikován, záleží na závažnosti vašeho stavu. V mírných případech máte možnost se zaměřit na potraviny bohaté na obsah draslíku například v kombinaci s doplňkem stravy, v těžších případech je třeba postupovat dle instrukcí lékaře, který doporučí množství k suplementaci či konkrétní doplněk stravy nebo podá draslík nitrožilně.

Doplnění draslíku formou stravy

Mezi potravinami máme mnoho zdrojů draslíku, které můžeme využít ke zvýšení hladiny draslíku v těle. Mezi potraviny bohaté na draslík patří například:

sušené ovoce – meruňky, rozinky, švestky,
ovoce – avokádo, jablka, pomeranče a banány,
listová zelenina – špenát, kapusta a řepa,
plodová zelenina – rajčata, okurky, cukety, lilek a dýně,
kořenová zelenina – jako je mrkev, brambory a sladké brambory,
luštěniny – jako fazole a hrách,
mléčné produkty – mléko, jogurt,
maso – kuře nebo ryby.

Podrobnější informace o potravinových zdrojích draslíku najdete v tomto článku.

Doplnění draslíku formou doplňku stravy

Pokud není v našich možnostech zvýšit příjem draslíku formou stravy, což je nejpřirozenější volba, nebo je deficit draslíku příliš vážný, můžeme zvolit některý z doplňků stravy s obsahem draslíku či multivitamín/multiminerál, který má ve svém spektru draslík zahrnut.

V doplňcích stravy je draslík často přítomen jako chlorid draselný, ale používá se také mnoho dalších forem – včetně citrátu draselného, fosfátu, aspartátu, hydrogenuhličitanu a glukonanu. Výzkumy neodhalily významný rozdíl v efektivitě jednotlivých forem.

Nejčastěji se můžeme setkat s draslíkem v podobě tablet, kapslí, šumivých tablet, prášků a tekutých doplňků, přičemž při výběru záleží na individuálních preferencích.

Užívání příliš velkého množství draslíku formou doplňku stravy však může způsobit hromadění nadměrného množství tohoto minerálu v krvi. To je stav známý jako hyperkalémie. Hyperkalémie může způsobit srdeční arytmii nebo jiné závažné srdeční stavy, které mohou být ve vážných případech i smrtelné.

Kolik draslíku doplňovat?

Při mírné nebo středně vážné hypokalémii se obecně doporučuje užívat draslík v rozmezí 2340 mg až 3120 mg draslíku denně.Tato dávka může často doplnit hladiny draslíku bez rizika hyperkalémie (nadbytek draslíku v krvi), ale měla by být stanovena lékařem.

Pokud vám draslík nepředepíše lékař, vyhněte se užívání doplňků stravy s vysokým obsahem draslíku mimo sledování lékaře.

Jak dlouho je potřeba doplňovat draslík?

Délka trvání suplementace draslíku a doba potřebná k dosažení správných hodnot se liší v závislosti na mnoha faktorech, jako jsou závažnost nedostatku draslíku, celkový zdravotní stav a stravovací návyky. V případě mírného nedostatku může stačit několik dní až týdnů doplňování draslíku formou doplňku stravy, aby se hladiny draslíku vrátily do normy.

U vážnějších případů, kdy je potřeba nitrožilní podání, může být zapotřebí léčba v nemocničním prostředí pod lékařským dohledem. Důležité je vždy konzultovat suplementaci s lékařem, aby se předešlo riziku hyperkalémie (přebytek draslíku) a jiným komplikacím.

Článek na téma hyperkalémie si můžete přečíst zde.

Závěrem

Hypokalémie (nedostatek draslíku) může být často přehlédnuta nebo zaměněna za jiné zdravotní problémy kvůli svým ne zcela specifickým a často mírným symptomům. Symptomy jako únava, svalová slabost nebo křeče mohou být snadno připsány jiným, běžnějším příčinám, jako je stres nebo nedostatek spánku.

Ačkoliv může být hypokalémie způsobena nízkým příjmem draslíku v potravě, častěji je zapříčiněna jeho ztrátou skrze ledviny nebo trávicí systém, například užíváním diuretik nebo při chronickém průjmu či dlouhodobém zvracení.

V případě nedostatku draslíku máme více možností, jak hladinu draslíku v těle stabilizovat a postup je závislý na závažnosti jeho nedostatku. Při mírném nedostatku se můžeme zaměřit na potravinové zdroje, při středním nedostatku je vhodné kombinovat potravinové zdroje s doplňkem stravy, ale při výrazném nedostatku draslíku může lékař doporučit nitrožilní podání v nemocničním prostředí. Vždy se řiďte doporučením svého lékaře.

Autor článku: Kateřina Brenkušová, certifikovaná poradkyně v oblasti rostlinné stravy

Zdroje: