Při péči o zuby a dentální hygieně se setkáváme s množstvím názorů, které si někdy vzájemně protiřečí, případně se některá chybná tvrzení mylně považují za správná. Proto jsme se rozhodli posvítit si na nejčastější mýty v tématu péče o zuby. Konkrétně se na tyto mýty odborným okem podívala dětská zubní lékařka MDDr. Beáta Marčanová pracující na klinice Dr. Martinko v Bratislavě, která pro nás zpracovala následující článek, kde objasnila 10 nejčastějších mýtů v péči o zuby a uvedla je na pravou míru.

1. Nezáleží na tom, jaký zubní kartáček používáme

Pro správné čištění zubů je nutné si vybrat vhodný zubní kartáček. Rozhodně tedy není jedno, jaký zubní kartáček používáme. Zubní kartáček by měl mít malou hlavičku, u nejmenších dětí můžeme případně pro čištění zoubků použít jednosvazkový single kartáček.

Vykrojené zubní kartáčky nedoporučuji, jak pro děti, tak ani pro dospělé, protože jsou obvykle tvrdé a jejich čisticí efekt je obecně nižší. Navíc je pro děti čištění takovým zubním kartáčkem nepříjemné, někdy až bolestivé, a může to být jeden z faktorů, proč čištění zubů odmítají.

Je důležité zdůraznit, že ke správné dentální hygieně patří i mezizubní pomůcky. Mezizubní prostory se čistí už i nejmenším dětem s těsnými kontakty mezi jednotlivými zoubky. K tomu jsou ideální mezizubní kartáčky. Než si dítě a rodič na mezizubní kartáčky zvyknou, je vhodné nejprve používat dentální nit nebo "šavličku", s nimiž je manipulace v ústech jednodušší.

2. Aby byly zuby čisté, je třeba si je čistit alespoň tři minuty.

Délka čištění zubů u dětí ani u dospělých nemá vymezený čas. Je třeba odstranit veškerý povlak z povrchu zubů, což zjistíme jednoduchým testem: po vyčištění zubů požádáme dítě, aby si jazykem prošlo po všech zubních ploškách a pokud cítí "chlupaté zoubky", zuby je třeba ještě dočistit.

Jinými slovy čistíme zuby tak dlouho, dokud jejich povrch není úplně hladký. Zároveň je důležité zdůraznit, že dětem do 12 let zuby dočišťujeme, protože až do tohoto věku se u nich formuje jemná motorika.

3. Občas mohu čištění zubů nahradit ústní vodou

Důkladné čištění zubů je založeno na mechanickém odstranění zubního plaku z každé jedné zubní plošky. K tomu, aby byl čisticí efekt důkladnější, se používá zubní pasta v malém množství. I u dospělých stačí použít množství zubní pasty o velikosti hrášku.

Naproti tomu má ústní voda velmi krátkodobý efekt a je to jen o vytvoření rychlého a ne dlouhotrvajícího pocitu svěžího dechu. Občasné použití ústní vody je indikováno ve specifických případech. Například po vytržení zubu se doporučuje ústní voda s obsahem chlorhexidinu, který má protizánětlivý účinek.

Rovněž mohou být ústní vody doplňkem při onemocnění závěsného systému zubů, avšak i zde je na prvním místě jejich mechanické čištění. Co se složení ústní vody týče, vhodnější je ústní voda bez alkoholu a zbytečných pěnidel, jako je SLS (sodium lauryl sulfate neboli laurethsulfát sodný).

4. Mléčné zuby není třeba ošetřovat, protože stejně vypadnou

I když někteří lidé zastávají názor, že dětské mléčné zuby není třeba ošetřovat, nemají pravdu. Musíme si uvědomit, že v případě kazu má dítě v ústní dutině chronický infekční zánětlivý proces, který se bez ošetření může šířit dál do zubní dřeně, až pronikne přes kořeny do kosti. Tam může způsobit poškození trvalého nástupce mléčného zubu, který se nachází v jeho těsné blízkosti. Kromě toho dochází ke zhoršení mechanické (žvýkací, fonetické) funkce zubů.

Zubní kaz má také psychologický a sociální dopad. Dítě může trpět, že se mu kvůli zkaženým zubům ve školce či ve škole ostatní děti posmívají. Neméně důležitý je i pocit bolesti, kterou dítě se zubním kazem zažívá, z čehož vyplývá horší spánek, horší koncentrace, neprospívání ve škole či nižší produkce růstových hormonů.

5. Fluoridy v zubní pastě jsou škodlivé

Mnoho lidí má obavy z toxicity fluoridů, avšak ta nastává až při hodnotách 5 mg fluoridu na 1 kg tělesné hmotnosti. V zubní pastě, kterou si denně aplikujeme na zubní kartáček, je množství fluoridů minimální, odhadem 0,1–0,5 mg. K tomu, aby měly fluoridy v zubní pastě negativní vliv na zdraví, by člověk musel sníst několik tub zubních past.

Několik zdrojů dále tvrdí, že fluoridy způsobují i narušení mozkových funkcí, snížení inteligenčního kvocientu, zvyšují riziko rakoviny, způsobují poškození jater, ledvin, hormonálního systému a mnoho jiného. Jedná se však o nedostatečně podložené studie, které nedokazují, že by byl hlavní příčinou fluorid a rovněž by musel být jejich příjem ve velmi vysokém množství.

Právě naopak. Fluoridy v lokální formě, jako je zejména zubní pasta, jsou spíše nedoceněné. Za posledních 70 let proběhlo velké množství výzkumů na téma "fluoridy" a oblast fluoridové prevence vykazuje nespočet prokázaných benefitů. Ochranný účinek fluoridů v zubním lékařství spočívá zejména ve schopnosti remineralizovat (zajistit zpětný přívod minerálů) demineralizovanou (odvápněnou) oslabenou strukturu zubních tkání a zabránit množení bakterií. Na povrchu zubu se vytvoří vápenaté soli fluoridu, které mají schopnost navázat se na prvek zubní struktury nazývaný hydroxyapatit a vytvořit fluoroapatit, který je odolnější vůči vzniku zubního kazu.

6. Mé dítě má zuby celé černé, asi je to zubní kaz

Pokud má vaše dítě černé celé zuby, nejedná se o zubní kaz. Jedná se o vysrážené železo ze slin v interakci s aktivitou fyziologických bakterií nacházejících se v dutině ústní. V zubařské terminologii mluvíme o takzvaných "black stains".

Jsou to sloučeniny železa, fosfátů a vápníku adherované (přilepené) na povrchu zubů. I proto drží tak pevně a nedokážeme je odstranit klasickým zubním kartáčkem. Pokud takovou pigmentaci zubů máte vy nebo vaše dítě, je třeba absolvovat profesionální dentální hygienu.

7. Když se vytvoří nad zubem váček, stačí ho jen propíchnout

Tento "váček", se kterým často dospělí i dětští pacienti do ordinace přichází, se lidově nazývá fistule. Jedná se o klinický projev chronického zánětu, který má nejčastěji původ v kazem destruovaném zubu, případně zubu, který v minulosti překonal úraz a proběhly v něm procesy, kterými zub odumřel a následně tento dlouho přetrvávající zánět pronikl do kosti, přičemž hnis se uvolňuje "váčkem přes dáseň".

Stačí "váček" propíchnout? Ne! Protože daný zánětlivý stav bude v ústech stále přítomen. Tím, že jen vypustíme hnis, příčinu neodstraníme. Potřebné je tedy navštívit stomatologa, který zub vyšetří, udělá rentgenový snímek a zvolí vhodný postup ošetření daného zubu. Buď bude nutné ošetřit kořenový kanálek (zubní nerv), nebo zub v nejhorším případě vytrhnout. Je to však určitě lepší možnost, než nechat zánětlivý proces, aby se nadále šířil.

8. Za zubní kazy může genetika

Nejednou slýcháme v zubní ambulanci, že "moje dítě má zuby po mně, všechny jsou zkažené i když čistíme dvakrát denně". To však není pravda. Existují určité predispozice, kdy zubní kazy vznikají častěji, jako například:

Čelistní ortopedická anomálie (stěsnané zuby), kdy jsou zuby hůře čistitelné a na jejich povrchu se ukládá plak více. Z něj následně může vzniknout zubní kaz.
Další predispozicí může být dýchání ústy, které způsobuje suchost v ústech a rovněž větší náchylnost ke vzniku zubních kazů, protože sliny mají ochranný remineralizační účinek.

Avšak příčinu vzniku zubního kazu můžeme shrnout do čtyř slov: bakterie, povlak, strava a čas. Plak spolu s bakteriemi působícími po určitý čas vyvolávají odvápnění zubů, které s postupem progreduje (rozrůstá se). Když se k tomu přidá častá frekvence sladkostí, pití slazených nápojů a nedostatečná hygiena, riziko se ještě zvyšuje.

Čili jediné, co po vás vaše dítě může "zdědit", jsou vaše stravovací a dentální návyky. Dědičné mohou být predispozice k parodontopatii, čelistně-ortopedické anomálii (těsné zuby, progenie), ale i to je jen jeden faktor, který hraje minimální roli a projeví se, jen pokud se přidají další faktory. Pokud i s touto predispozicí bude čištění zubů důkladné a na 100 %, ke vzniku zubního kazu nedojde.

9. Kojení způsobuje zubní kaz

Tento názor je poměrně zastaralý. Kojení samo o sobě zubní kaz nezpůsobuje. Pokud maminka dodržuje všechny zásady dentální hygieny, kojení je vřele doporučeno. Pokud však je dítě často přikrmováno, zejména v noci, a usíná s mlékem na povrchu zoubků, může být kojení faktorem, který se na vzniku zubního kazu podílí.

Kromě toho, že mateřské mléko obsahuje cukr, vytváří na povrchu mléčných zubů bílkovinnou vrstvu, která zvyšuje adherenci (přilepování se) ostatních jídel konzumovaných dítětem, dochází také k poklesu pH v ústech, a protože dětské zoubky jsou méně odolné než trvalý chrup, cesta ke vzniku zubního kazu je velmi rychlá.

Pokud tedy maminka chce dítě kojit, musí dítěti zoubky dvakrát denně důkladně vyčistit a měla by dodržovat alespoň tříhodinové rozestupy mezi jednotlivými jídly, aby se pH v ústech dítěte a ochranný účinek slin mohly obnovit.

10. Mám herpes, potřebuji antibiotika

Herpes je virové onemocnění vyvolané virem herpes simplex. Antibiotika zabírají jedině na bakteriální onemocnění, při virových nám nepomohou. Jak tedy s herpetickou infekcí bojovat? Můžete jedině tlumit symptomy. Zajistěte si:

dostatek tekutin;
kašovitou stravu;
odpočinek, analgetika k tišení bolesti;
topické analgetické gely určené na dané místo bolesti;
chlorhexidinovou vodu nebo gel na vatičku,
chlazený bylinný čaj – řepík;
v případě zvýšené teploty lze užít antipyretika (léky na snižování teploty);
dejte si vitamín B;
a příjemnou první pomocí, kterou ocení nejen děti, je zmrzlina.

Herpetická infekce zpravidla ustoupí během několika dnů, avšak v závažnějších případech trvá ústup infekce či úplné vyléčení týden nebo dokonce ještě i déle."

Autorka: MDDr. Beáta Marčanová, dětská zubní lékařka na klinice Dr. Martinko v Bratislavě

Všechny naše produkty ze skupiny "Péče o zuby u dětí" naleznete ZDE.

Více informací na téma dětské ústní hygieny zjistíte v článku Péče o zuby u dětí - vše co potřebujete vědět