Anémie (chudokrevnost): příčiny, projevy a možnosti léčby

Pokud se poslední dobou cítíte často unaveni a okolí poukazuje na bledost vašeho obličeje, možná i vás se týká problém zvaný chudokrevnost. Jaké jsou příznaky a příčiny anémie? Jak se léčí a dá se tento zdravotní problém vyřešit jen stravou? Právě to se dozvíte v dnešním článku.

Co je to anémie? Co je to chudokrevnost?

Anémie, česky také známá pod pojmem chudokrevnost (jedná se o synonymum), je onemocnění krve, při kterém červené krvinky nedostatečně zásobují tělo kyslíkem. Způsobuje to snížení tvorby erytrocytů (červených krvinek), od čehož se odvíjí i koncentrace hemoglobinu (krevního barviva) a hematokritu (poměr červených krvinek k plazmě).

Příčin existuje mnoho, pozitivní je, že se dá mnohdy ovlivnit stravou.

Příčiny anémie a jak vzniká?

V případě, že budete mít podezření na anémii, bude se lékař (hematolog, specialista na nemoci krve) pídit po tom, zda nepřijímáte málo železa stravou anebo naopak u vás neproběhla větší ztráta krve v poslední době.

Chudokrevností tak můžou trpět právě lidé se špatnými stravovacími návyky, ale také vegetariáni, vegani, makrobiotici, ženy se silnou menstruací, těhotné, ženy po komplikovaném porodu nebo lidé s chronickou (střevní) nemocí, kde je vstřebávání železa tenkým střevem omezeno.

Rizikové faktory vzniku anémie

strava s nedostatkem vitamínu B12 a kyseliny listové,
dědičné vlivy,
věk nad 65 let,
silná menstruace,
těhotenství a porod,
nadměrná konzumace alkoholu,
dlouhodobé užívání některých léků.

Projevy a příznaky anémie

Při vyšetření krevního obrazu se kontroluje hladina krevního barviva (hemoglobinu), počet a tvar červených krvinek (erytrocytů), kontroluje se taktéž i hematokrit (podíl červených krvinek v celkovém objemu krve).

Zdravé hodnoty hemoglobinu (HGB) jsou u žen o trochu nižší než u mužů, 120 – 170 g/l, u mužů 130 – 180 g/l. Pokud hodnoty klesnou o 10 jednotek pod nejnižší hladinu, zahajuje se léčba anémie. Za těžkou formu anémie je považováno, když hodnota hemoglobinu klesne pod 80 g/l.

Co se týče počtů erytrocytů (RBC), u žen je za referenční mez považována hodnota 3,8 – 5,2 a u mužů 4 – 5,8 x 1012/l.

U hematokritu (HCT) je opět hodnota normy vyšší u mužů než u žen. U ženského pohlaví je normou hodnota 0,35 – 0,47 l/l a u mužů 0,4 – 0,5 l/l.

Všechny hodnoty jsou normou pro dospělé a mládež od 15 let, u dětí je rozpětí jiné!

Jaké jsou příznaky chudokrevnosti?

únava, vyčerpanost,
slabost,
pokles tělesné kondice,
bledá kůže, sliznice, spojivky,
zadýchávání se po namáhavé činnosti,
nepravidelný srdeční rytmus,
poruchy koncentrace,
studené končetiny,
zhoršená kvalita nehtů, vlasů.

Nevýhodou anémie je to, že její nástup může být postupný a tak nemusíme ani pokles výkonnosti zaznamenat. V momentě, kdy nám pak již buší srdce jako o závod a obličej chytá žlutou barvu, bývá na ambulantní léčbu často pozdě.

Proto prosím neberte opakovanou únavu na lehkou váhu. Pokud se pravidelně cítíte během dne unavení, špatně se soustředíte, zebou vás končetiny, zkuste klást větší důraz na odpočinek, doplnění vitamínu B12 a kyseliny listové v kombinaci se stravou bohatou na železo. Když by nedošlo během 2 – 3 týdnů k výraznějšímu zlepšení, raději si zajděte k doktorovi na kontrolní odběry.

Typy anémie

Nejčastěji se chudokrevnost rozděluje podle příčin vzniku:

Sideropenická anémie

Anémie, která vzniká z nedostatku přijímaného železa. Jedná se o nejčastější typ anémie u dětí. Tělo má nedostatek rovněž zásobního železa.
Často je doprovodným onemocněním u nadměrných krevních ztrát, chronickém krvácení, nádorových onemocnění či u onemocnění, které snižují absorpci železa skrz střevní stěnu (celiakie, Crohnova choroba, aj.).
S tímto typem se rovněž setkáte i u těhotných nebo žen po náročném porodu s velkou krevní ztrátou.

Megaloblastová anémie (z nedostatku B12 nebo z nedostatku kyseliny listové)

Anémie, při které je chudokrevnost provázena velkými nezralými červenými krvinkami (megaloblasty) v kostní dřeni.
Je nejčastěji způsobená nedostatečným příjmem vitamínu B12 a/nebo kyseliny listové. Rovněž může být příčinou tohoto typu špatné vstřebávání živin, resekce střev, syndrom slepé kličky aj.

Perniciózní (zhoubná) anémie

Jedná se o nejčastější formu megaloblastové anémie.
Jde o autoimunitní onemocnění, kdy si tělo tvoří protilátky proti svým vlastním buňkám a dochází ke zvýšení tvorby žaludeční kyseliny, která následně snižuje vstřebatelnost přijímaného vitamínu B12.
Tento typ je nebezpečný v tom, že příznaky nastupují pozvolna a diagnóza je pak často určena až v pokročilém stádiu.
Lidé s tímto onemocněním mají vyšší riziko karcinomu žaludku.

Anémie při chronických onemocnění

Anémie chronických chorob (někdy ji najdete pod pojmem ACD nebo také anémie zánětů) je druhou nejčastější formou chudokrevnosti a provází zhruba 25 – 30 % chronických onemocnění.
Je změněn metabolismus železa a úspěšná léčba je podmíněna správnou diagnostikou. Na rozdíl od sideropenické anémie nemusí doplňování železa stravou stačit.

Srpkovitá anémie

Jedná se o dědičnou variantu onemocnění, která je specifická změnou tvaru červených krvinek.
Onemocnění provází nepříjemné oběhové příhody.

Hemolytická anémie

Typ chudokrevnosti, kdy dochází k předčasnému rozpadu červených krvinek.
Příčiny jsou bud geneticky dané nebo získané. Hemolytická anémie se může rozjet např. když je tělo dlouhodobě oslabené a skolí jej vir.
Je častější u žen.

Anémie v těhotenství

Typ, který obvykle s koncem těhotenství odezní.
75 – 95 % anémie v těhotenství je tvořeno nedostatkem přijímaného železa.
Těhotné jsou více hlídané a v případě poklesu hladiny, bývá železo doplňováno. Nízká hladina železa by při komplikovanějším porodu mohla být velmi problematická, proto se tomu lékaři snaží předcházet preventivně.

Léčba anémie

U léčby anémie hraje podstatnou roli její příčina. Samotné zvýšení příjmu železa, B12 a kyseliny listové nemusí být dostačující.

Lehčí formy anémie se léčí ambulantně, u těžších forem a vzácných typů je však nutná hospitalizace. Těžce chudokrevný člověk může potřebovat i krevní transfúze či transplantaci kostní dřeně (aplastická anémie).

Jak doplňovat železo

Pokud potřebujete doplnit železo, máte dvě možnosti – buď skrz doplňky stravy nebo pomocí vyvážené stravy.

Doplňky stravy

U doplňků stravy je vhodné na úvod zmínit, že není vhodné doplňovat železo preventivně. Doplňujte jen tehdy, pokud víte, že vaše strava je nedostačující nebo máte prokázaný pokles železa v krvi.

Stejně tak, jako je nebezpečný nedostatek železa je totiž nebezpečný i nadbytek železa. A zatímco pomocí stravy se předávkovat železem je téměř nemožné, v případě nesprávného dávkování doplňků stravy se předávkovat můžete poměrně rychle.

Mezi příznaky nadbytku železa patří nevolnost, zvracení, bolest břicha, kovová chuť na jazyku, průjem.

Při onemocnění anémií doporučujeme vybírat přípravky, které obsahují železo v organické formě, která je dobře vstřebatelná. Jako nejlepší se nám jeví bisglycinát. U nás v e-shopu najdete železo ve vysoce vstřebatelných formách jako je chelátová, či liposomální. Vyznačují se až 95% vstřebatelností.

Dále je důležité myslet na to, že vstřebatelnost se zvýší konzumací železa společně s vitamínem C. V praxi to znamená tolik, že si buď vyberete přímo doplněk s touto kombinací anebo železo zapijete např. pomerančovým džusem.

Pozor! Železo se doporučuje užívat na lačný žaludek, ale citlivým jedincům tato varianta může působit nevolnost. V takovém případě si železo dejte zhruba půl hodiny po malé svačince.

U anémie rovněž neopomíjejte na vitamín B12, který je zejména u veganů a vegetariánů nezbytné doplňovat pomocí výživových doplňků. Jakou formu vitamínu B12 zvolit si můžete přečíst v našem starším článku ZDE.

Kyselinou listovou jsme se rovněž zabývali v samostatném článku ZDE, proto zde jen stručně doporučíme její užití všem, kteří řeší anémii. Jen v případě, kdy se léčíte s anémií je třeba mít na paměti, že v takovém případě je dávkování často vyšší, než je doporučená denní dávka a podléhá lékařskému doporučení. I v tomto případě však apelujeme na kvalitní doplňky s vysokou vstřebatelností, ideálně ve formě L-metylfolátu.

Pro komplexní doplněk doporučujeme Naturtreu Krevní síla, komplex železa, mědi, vitamínu C a fenyklu pro normální tovrbu hemoglobinu a červených krvinek.

Strava – problematika rostlinné stravy a železa

Vstřebatelnost železa přijatého z rostlinných zdrojů je nižší než u hemového (živočišného) železa. Tento fakt zlepšíte, jak již víte, kombinací železa s vitamínem C.

Abyste na rostlinné stravě přijímali dostatek železa je nezbytné kombinovat potraviny bohaté na železo (semínka, luštěniny (zejména tmavé druhy), celozrnné obiloviny, kakao, červená řepa, tmavě zelená listová zelenina, mořské řasy aj.)

Nestačí spoléhat na jeden, dva zdroje v jednom jídle. Opravdu ideálně zařazujte zdroje železa do všech jídel dne.

Je dobré mít na paměti i to, že vstřebávání zhoršuje vláknina a kofein.

Náš tip: Skvělým zdrojem železa je např. pomazánka z červené čočky, slunečnicových semínek a sušených rajčat, šťáva z červené řepy, jablka a špenátu nebo kaše z quinoy, dýňových semínek, sušených švestek a kakaa.

U kyseliny listové přijaté stravou je dobré neopomíjet její vysoké ztráty při tepelné úpravě, kdy se jako nejlepší rostlinné zdroje jeví tmavě zelená listová zelenina, naklíčené luštěniny či fermentované obiloviny.

V případě B12 se vědecká obec staví k názoru, že rostlinnou stravou nelze pokrýt potřebu tohoto vitamínu. I když se objevují typy na rostlinné zdroje s obsahem B12, tak musíme zdůraznit, že jde o jeho neaktivní formy a jejich vstřebatelnost je velmi diskutabilní. Doplnění je tak závislé na výživových doplňcích a potravinách obohacených tímto vitamínem.

Závěr

Anémie je poměrně závažné onemocnění, kterému je lepší předcházet vyváženou stravou a dostatkem vitamínu B12, železa a kyseliny listové. Vaše tělo uvítá, když se pravidelnou součástí vašich jídelníčků staně červená řepa, luštěniny, hlávkový salát a jiné druhy tmavě zelené listové zeleniny a celozrnné potraviny. A při rostlinné stravě nezapomínejte na pravidelnou suplementaci vitamínu B12!

Autor článku: Lenka Špaček, certifikovaná výživová poradkyně se zaměřením na veganství, výživu dětí a potravinové intolerance

Zdroje