Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je léčivá rostlina, která se v posledních letech těší stále větší oblibě díky svým prospěšným účinkům na lidské zdraví. V tomto článku se blíže podíváme na jeho užívání, formy, délky užívání, vedlejší účinky a také na to, jak ostropestřec začlenit do každodenního života.
Co je to ostropestřec?
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) se používá již zhruba 2000 let jako bylinný lék na různé nemoci, zejména na problémy s játry, ledvinami a žlučníkem. Několik vědeckých studií naznačuje, že látky v ostropestřci (zejména flavonoid nazývaný silymarin) chrání játra před toxiny, včetně některých léků, jako je acetaminofen (Tylenol), které mohou ve vysokých dávkách způsobit poškození jater. Silymarin má antioxidační a protizánětlivé vlastnosti.
Více informací o účincích ostropestřce na zdraví ale i o jeho možných vedlejších účincích se dozvíte v tomto článku.
Jak správně užívat ostropestřec a jaké zvolit dávkování?
Pojďme se tedy blíže podívat na jednotlivá hlediska užívání této po léta využívané a oblíbené byliny. Zaměříme se na to, kdy je nejvhodnější ostropestřec užívat, kolik ostropestřce je vhodné užívat v různých situacích, v různém věku, v těhotenství a jaká je jeho vstřebatelnost a využitelnost v doplňcích stravy.
Kdy je vhodné užívat ostropestřec mariánský?
Ostropestřec mariánský lze užívat kdykoli během dne ať už s jídlem či na lačno.
Někteří odborníci doporučují užívat ostropestřec mariánský spolu s jídlem, kdy může užití ostropestřce zároveň podporovat trávení hůře stravitelných pokrmů a mírnit zažívací potíže.
Jiné zdroje uvádějí, že výhodné může být i užívání ostropestřce ráno na lačno, kdy může podpořit detoxikaci a čištění jater od škodlivých látek v době, kdy jsou játra obecně aktivnější.
Zatím však nemáme dostatek výzkumů či důkazů, které by dokázaly rozlišit účinky při užívání ráno či na lačno a během dne spolu s jídlem.
V takovém případě je vhodné pozorovat po zavedení nového doplňku stravy do každodenní rutiny reakci těla a případně čas podání upravit.
Kolik ostropestřce (jeho účinné látky sylimarinu) by měli užívat dospělí lidé?
I když v současné době neexistují univerzálně využívané dávkovací standardy pro ostropestřec mariánský, běžně dospělé osoby užívají množství mezi 20 a 300 miligramy za den.
Pro podporu a ochranu funkce jater se obvykle doporučuje dávka přibližně 150 miligramů, kterou lze užít až třikrát denně. Pro dlouhodobé preventivní účely a péči o játra je obecně vhodné užívat 50 až 150 miligramů denně. Před začátkem užívání ostropestřce je vhodné vždy konzultovat své záměry s ošetřujícím lékařem.
Ostropestřec ve formě doplňku stravy byl testován i v dávkách až 700 mg 3x denně po dobu 24 týdnů, kdy se projevil jako dobře snášený a bezpečný i ve vyšších dávkách.
Ostropestřec mariánský a děti
Ostropestřec mariánský je obecně považován za bezpečný pro děti od 3 let, existují produkty, které jsou označovány jako vhodné pro děti, ale v současné době nemáme dostatek studií, které by potvrzovaly jeho vhodnost či nevhodnost pro děti různého věku. Je důležité, aby užívání a dávkování ostropestřce u dětí bylo schváleno a doporučeno pediatrem, zejména v případech, kdy dítě má zdravotní problémy.
Jak užívat ostropestřec mariánský v těhotenství a při kojení?
Bezpečnost používání ostropestřce během těhotenství a kojení není důkladně ověřena, a proto se nedoporučuje jeho používání v tomto období bez předchozí konzultace s lékařem.
Jedna ze studií sice dokázala, že podání určité dávky silymarinu (účinné látky ostropestřce mariánského) v období od 3. do 28. dne po porodu zvýšily produkci mateřského mléka, nicméně bude ještě třeba více výzkumů, které bezpečnost v období těhotenství a kojení potvrdí.
Vstřebatelnost doplňků stravy s ostropestřcem mariánským (silymarinem)
Hlavní a nejhodnotnější účinná látka ostropestřce je silymarin a získává se ze semen rostliny, i když je přítomen také v jejích kořenech a listech. Silymarin tvoří asi 3-6 % celkového složení rostliny.
Absorpce silymarinu je klíčovým aspektem jeho účinnosti. Vzhledem ke své nízké rozpustnosti ve vodě má silymarin omezenou biologickou dostupnost a nižší střevní absorpci. K překonání těchto problémů a zvýšení biologické dostupnosti silymarinu byly zkoumány různé strategie.
Jednou z nejúčinnějších metod pro zlepšení biologické dostupnosti silymarinu je lipozomální technologie. Lipozomální doplňky zapouzdřují aktivní složku do malých tukových váčků (lipozomů), které mohou být tělem snadněji absorbovány. Tento přístup může zvýšit biologickou dostupnost silymarinu až 50krát ve srovnání s jinými formami.
Denní dávka ostropestřce mariánského pro redukci akné
Výzkum ukázal, že pro vnitřní užívání ostropestřce formou doplňku stravy je optimální dávka ostropestřce pro redukci akné asi 210 mg denně, rozděleno na polovinu ráno a polovinu večer. Testovaní lidé, kteří se této dávky drželi, zaznamenali snížení výskytu akné o celých 53 % během osmi týdnů. Jinými slovy, pokud se potýkáte s akné, ostropestřec ráno a večer vám může pomoci zlepšit vaši problematickou pleť.
Denní dávka ostropestřce při problémech s játry
Jak už bylo uvedeno výše, pokud chcete podpořit funkci svých jater, obvykle se doporučuje dávka zhruba 150 miligramů, kterou lze užít až třikrát denně.
Pro dlouhodobé preventivní účely a péči o játra se pak obecně doporučuje užívat 50 až 150 miligramů denně. Před začátkem užívání ostropestřce (ať už dlouhodobě nebo krátkodobě) je vhodné vždy konzultovat své záměry s ošetřujícím lékařem.
Jak dlouho užívat ostropestřec mariánský?
Doporučená doba užívání ostropestřce mariánského pro podporu funkce jater se může lišit v závislosti na zdravotním stavu a formě i množství užívaného ostropestřce. Studie ukazují, že při dávce cca 420 mg denně, rozdělené do tří podání pro lepší vstřebatelnost, mohou být účinky patrné již po několika týdnech, ale pro léčbu chronických stavů může být zapotřebí léčba trvající i několik měsíců.
Dle dostupných informací se považuje za bezpečnou dobu užívání i 41-48 týdnů, nicméně v současné době není ještě dostatek odborných závěrů, abychom si touto informací mohli být 100% jisti.
Proto se může stát, že ve článcích i příbalových informacích doplňků stravy se můžete setkat s protichůdnými informacemi o účinnosti, dávkování a délce užívání. V každém případě je vždy nejvhodnější konzultovat použití ostropestřce mariánského primárně s lékařem.
Ostropestřec mariánský jako bylina a její použití
Ostropestřec mariánský, jednoletá až dvouletá rostlina, připomíná svým vzhledem a charakterem bodlák. Tato bylina dosahuje přibližně jednoho metru a na konci letní sezóny produkuje purpurově červené květy, z nichž se posléze sklízí plody. Tyto plody jsou známy pro své prospěšné vlivy na zdraví jater a jsou z nich také vyráběny doplňky stravy.
Ačkoliv se hlavní účinná látka ostropestřce – silymarin vyskytuje nejvíce v semenech rostliny, je obsažena i ve zbytku rostliny, jen v menší míře.
Z ostropestřce se v dnešní době vyrábí řada doplňků stravy, které jsou efektivnější pro vstřebávání a užívání větších dávek. Je možné užívat ostropestřec i v jeho přirozené podobě, jen je zde potřeba zmínit, že vzhledem k nízké míře rozpustnosti ve vodě, nejsou tyto metody tak efektivní při dosahování výsledků a účinků jako při užívání ostropestřce ve formě doplňků stravy.
Přímé použití semen ostropestřce
Jak užívat drcený ostropestřec? Rozdrcená semena ostropestřce (jedna čajová lžička) se konzumují s 300 ml vody. Doporučuje se takto rozdrcená semena pít 3 až 4krát denně, ideálně půl hodiny před jídlem.
Příprava čaje
Pro výrobu čaje rozdrťte jednu čajovou lžičku semen a zalijte 250 ml horké vody. Nechte 20 minut louhovat pod pokličkou. Případně můžete využít již hotový čajový produkt z lékárny či obchodu s bylinkami. Pití se doporučuje 2 až 3krát denně.
Alternativy k ostropestřci mariánskému
Za předpokladu, že ostropestřec mariánský je pro naše tělo primárně přínosný jako silný antioxidant, můžeme jej v případě potřeby nahradit i jinými přírodními doplňky, které jsou známé jako silné antioxidanty. Řadí se mezi ně například quercetin, kurkuma, astaxanthin, vitamín C, chlorofyl nebo glutathion.
Pokud hledáte alternativu k ostropestřci mariánskému pro účinky na ochranu jater, nabízí se i následující rostliny, které mají hepatoprotektivní (játra ochraňující) účinky.
Pískavice řecké seno
Pískavice sice neobsahuje silymarin, ale má podobné hepatoprotektivní účinky. Pískavice obsahuje flavonoidy a další antioxidanty.
Artičok obecný
Artičok je známý pro své hepatoprotektivní a cholagogické (podporující vylučování žluči) účinky, které jsou podobné účinkům silymarinu. Obsahuje látky jako cynarin, které mohou působit na játra podobně jako silymarin.
Pampeliška lékařská
Pampeliška obsahuje různé látky s antioxidantními a ochrannými účinky na játra.
Kurkuma dlouhá
Kurkuma obsahuje kurkumin, který má antiinflamatorní (protizánětlivé) a antioxidativní účinky a může chránit játra, podobně jako silymarin.
Ostropestřec mariánský v doplňcích stravy
V dnešní době je již na trhu celá řada doplňků stravy s obsahem ostropestřce v nejrůznějších formách a dávkách. Nejčastěji se můžete setkat s extraktem z ostropestřce ve formě kapslí. Existuje však i ostropestřec ve formě prášku, tinktury či jiné tekuté doplňky stravy, jako je například olej, ale existuje i šťáva z ostropestřce.
V současné chvíli nemáme dostatek ověřených dat k porovnání, která z forem podání je nejvýhodnější, proto je vhodné konzultovat užívání ostropestřce s lékařem a zvolit takovou formu, která se vám bude dobře dávkovat. Obecně však platí, že formy doplňků stravy jsou účinnější než užívání byliny v její přirozené podobě (rozemletá semena či čaje).
Pokud hledáte vhodný doplněk stravy s obsahem ostropestřce mariánského, ale nejste si jisti při jeho výběru, můžete si přečíst tento článek, kde jsme pro vás jednotlivé produkty srovnali.
Závěrem
Ostropestřec mariánský je bylina hojně využívaná pro své hepatoprotektivní a antioxidační vlastnosti již po tisíce let. Nicméně v současné době stále nemáme dostatek kvalitních dat, která by nám poskytla dostatek informací o jeho účincích a užívání napříč věkovými kategoriemi a stádii života člověka, včetně období těhotenství a kojení, nebo o přesném a vhodném dávkování při různých obtížích či onemocněních.
Obecně se však jedná o bezpečnou bylinu pro užívání, se kterou má mnoho lidí řadu pozitivních zkušeností. Než se rozhodnete začít ostropestřec užívat, vždy se raději poraďte se svým lékařem, který dokáže vhodnost jeho užívání objektivně posoudit na základě vašeho zdravotního stavu nebo užívaných léků a doplňků stravy.
Autorka článku: Kateřina Brenkušová, certifikovaná poradkyně v oblasti rostlinné stravy
Zdroje:
- https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0161813X20300309#:~:text=Zecca%20et%20al,both%20animal%20and%20human%20lactogenesis
- https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31069872/
- https://www.nccih.nih.gov/health/milk-thistle#:~:text=A%20small%20number%20of%20studies,Federal%20databases%20of%20scientific
- https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21951025/
- https://www.genemedics.com/milk-thistle#:~:text=%5B1%5D%20Treats%20Acne%20A%20single,reduction%20in%20total%20lesion%20counts
- https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25396404/
- https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27340676/
- https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20564545/