Co je jód a jaké je jeho využití? 7 účinků na tělo

Jód je stopový prvek, který se přirozeně vyskytuje v zemské půdě, ve vodách oceánů i v některých druzích potravin. Obohacuje se jím sůl (známá jako jodidovaná sůl) a také je dostupný ve formě doplňků stravy.

Jód je přítomen v několika chemických formách, včetně sodných a draselných solí, anorganického jódu, jodičnanu (oxidovaná forma jódu) a jodidu (redukovaná forma jódu).

Pro náš organismus je jód esenciálním minerálem, který ovlivňuje fungování našeho těla. Naše tělo si ho ale nedokáže vytvářet samo, proto ho musíme přijímat ve stravě. V lidském organizmu se nachází přibližně 15–20 mg jódu a až 70–80 % z něj se nachází ve štítné žláze.

K čemu je potřebný jód v těle?

Nejdůležitějším posláním jódu je zajistit správnou funkci štítné žlázy. Jód se ve formě jodidu rychle vstřebává do krevního oběhu z trávicího traktu a koncentruje se ve folikulech štítné žlázy. Většina nevyužitého jódu se vyloučí močí.

Štítná žláza je endokrinním orgánem (neboli žlázou s vnitřní sekrecí) a má významné postavení v našem endokrinním systému. Jód je potřebný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, tyroxinu (T4) a trijódtyroninu (T3), které regulují celou řadu důležitých biochemických reakcí, včetně syntézy proteinů a enzymatické aktivity.

Tyto hormony jsou nepostradatelné pro náš metabolismus, správné fungování svalů i reprodukčních orgánů. Obrovský význam hrají při vývoji kostry a centrálního nervového systému u plodů a kojenců. Kromě toho jód přispívá ke správným kognitivním funkcím a pomáhá udržovat zdravou pokožku.

Bez jódu může produkce hormonů klesnout, což může vést k hypotyreóze (nedostatečná funkce štítné žlázy) a strumě (zvětšení štítné žlázy). Může se vyskytnout únava, bolesti kloubů nebo problémy s plodností.

Jaké jsou účinky jódu?

Kromě podpory zdraví štítné žlázy, jejíž hormony ovlivňují náš metabolismus, srdce, svaly či reprodukční systém, má jód další pozitivní účinky na naše tělo.

1. Prevence strumy

Struma je zvětšená štítná žláza v důsledku hypotyreózy (nedostatečné činnosti štítné žlázy), hypertyreózy (nadměrné činnosti štítné žlázy), Hashimotovy choroby, Gravesovy-Basedowovy choroby, vzniku nezhoubných cyst a vzácně také v důsledku genetické vady, úrazu nebo nádoru. Nejčastější příčinou vzniku strumy je přímá reakce na nedostatek jódu v těle. Struma vyvolaná nedostatkem jódu může být zvrácena obohacením našeho jídelníčku o potraviny nebo doplňky stravy bohaté na jód.

2. Regulace hypertyreózy neboli nadměrné funkce štítné žlázy

K léčbě hyperaktivní štítné žlázy se používá radioaktivní jód, který se užívá perorálně. Ničí extra buňky štítné žlázy (nadměrně aktivní buňky – vychytávají více radioaktivního jódu než zdravé buňky), a tak snižuje nadměrnou produkci hormonů štítné žlázy. Problémem ale je, že radioaktivní jód může zničit příliš mnoho buněk štítné žlázy, tím se produkce hormonů sníží až příliš, a to následně vede k hypotyreóze. Proto se radioaktivní jód doporučuje až po selhání ostatních léčiv – antityreoidálních látek.

Radioaktivní jód není totéž co doplňky stravy s obsahem jódu. Jódové doplňky stravy by pacienti trpící hypertyreózou užívat rozhodně neměli.

Radioaktivní jód funguje na stejném principu i při léčbě rakoviny štítné žlázy. Ničí buňky štítné žlázy, včetně těch rakovinných. Používá se po operaci štítné žlázy pro zajištění odstranění všech rakovinných buněk. Podle Americké společnosti pro rakovinu (The American Cancer Society) léčba radioaktivním jódem pacientů s rakovinou štítné žlázy výrazně zlepšuje jejich šance na přežití.

3. Vývoj nervového systému dítěte v době těhotenství a kojení

Těhotné ženy potřebují zvýšený příjem jódu ve stravě pro zajištění dostatečného množství hormonů štítné žlázy pro svůj vlastní organizmus i pro správný vývoj mozku u plodu. Bylo prokázáno, že nedostatek jódu u žen během těhotenství vedl k nižšímu IQ i zpoždění v intelektuálním vývoji jejich dětí.

Stejně tak je jód důležitý během kojení, protože prostupuje do mateřského mléka, a tak zajišťuje jeho dostatečné množství pro vývoj centrálního nervového systému miminka.

4. Zlepšení kognitivních funkcí

Dostatečný příjem jódu ve stravě v těhotenství pomáhá snižovat riziko mentálního postižení a podporuje zdravé fungování mozku během dětství. Při pochybnostech o dostatečném přísunu jódu ve stravě u dětí se poraďte se svým pediatrem.

5. Pomoc při fibrocystickém onemocnění prsu

Fibrocystické onemocnění prsu je nerakovinné onemocnění, které způsobuje bolestivé bulky v prsou. Nejčastěji se vyskytuje u žen v produktivním věku, ale může postihnout také ženy po menopauze.

Některé výzkumy naznačují, že jód může pomoci snížit bolest a zmírnit další příznaky spojené s tímto onemocněním, nicméně je v této oblasti zapotřebí ještě další výzkum. Jód se u tohoto onemocnění používá pouze na doporučení ošetřujícího lékaře, jinak mohou ženě hrozit vedlejší účinky z toxicity jódu.

6. Dezinfekce vody

Jód je jedním z možných způsobů dezinfekce vody, což může být užitečné během cestování nebo mimořádných situací, kdy nemáte přístup ke zdroji pitné vody. K tomuto účelu se používá 2% jodová tinktura. Je však třeba mít na paměti, že pití takto upravené vody může zvýšit celkový příjem jódu, který by neměl přesáhnout 2 mg na den.

7. Léčba infekcí

Jód hraje důležitou roli při lokální terapii a prevenci infekcí. Likviduje bakterie v malých řezných ranách, odřeninách a jejich okolí. Jód jako topický dezinfekční prostředek (tedy určený k místnímu podání) by se neměl aplikovat u novorozenců, na hluboké řezné rány, po kousnutí zvířetem nebo na popáleniny. Vždy se řiďte pokyny v příbalové informaci a nepoužívejte déle než 10 dní, pokud váš lékař nestanoví délku užívání jinak.

Nedostatek jódu v těle a jeho příznaky

Štítná žláza je řízena hormonem TSH (hormon stimulující štítnou žlázu) z hypofýzy. Vylučování TSH zvyšuje vychytávání jódu štítnou žlázou, a tím se stimuluje tvorba a vylučování hormonů T3 a T4 ve štítné žláze. Dojde-li k deficitu jódu v organizmu, hladiny TSH zůstávají zvýšené, štítná žláza se zbytečně snaží zachytit více jódu a produkovat příslušné hormony, což vede ke zvětšení štítné žlázy (strumě).

Až třetina světové populace je ohrožena nedostatkem jódu. Nedostatek jódu v organizmu lze diagnostikovat jen rozborem moči. Nejvyšší náchylnost k deficitu jódu mají těhotné a kojící ženy, vegetariáni, vegani, osoby s alergií nebo intolerancí na mléko, ryby nebo osoby na neslané dietě.

Mezi příznaky nízké hladiny jódu patří:

viditelná struma;
bolestivá nebo na dotek citlivá štítná žláza;
dýchací potíže zejména v poloze vleže;
potíže při polykání, zácpa;
únava;
chudokrevnost;
oslabený imunitní systém, bronchitida;
nesoustředěnost, zpomalení reflexů, poruchy učení, snížení IQ;
extrémní pocity chladu v končetinách;
vypadávání vlasů, suchost a šupinatost kůže;
deprese, vnitřní neklid;
nárůst tělesné hmotnosti.

Při nedostatku jódu se mohou u mužů projevit poruchy plodnosti. U žen se mohou vyskytnout poruchy menstruačního cyklu, problémy s otěhotněním nebo neschopnost donosit dítě. U plodu a malých dětí do 3 let se nedostatek jódu projevuje poruchami vývoje a růstu mozku.

Pozor na goitrogeny

Goitrogeny jsou látky, které interferují s vychytáváním jódu ve štítné žláze a narušují tvorbu hormonů T3 a T4, tím mohou zhoršit nedostatek jódu, což může vést ke strumě.

Mezi potraviny s vysokým obsahem goitrogenů patří: sója, maniok, zelenina (například zelí, brokolice, květák) a jiné.

Pro většinu osob s dostatečným příjmem jódu nepředstavuje konzumace potravin s obsahem goitrogenů problém. Goitrogeny se tepelnou úpravou rozkládají a problém mohou způsobit pouze u rizikových osob s výrazným nedostatkem jódu.

Jaká je doporučená denní dávka jódu a jak ho užívat?

Pro snížení rizika nedostatku jódu vypracoval americký Národní institut zdraví (NIH) konkrétní doporučení:

Novorozenci a kojenci do 6 měsíců by měli přijímat 110 mcg (mikrogramů) denně, následně do 1. roku 130 mcg denně. Je to důležité pro vývoj mozku a nervového systému kojence. Kojenci přijímají jód v mateřském mléce, proto je zcela nezbytné dbát na příjem jódu u matky v období kojení. V zemích s nedostatkem jodidované soli doporučuje WHO kojení do věku 24 měsíců v kombinaci s doplňkovými potravinami obohacenými o jód pro děti ve věku 7–24 měsíců.

Pro děti od 1 do 8 let se doporučuje 90 mikrogramů jódu denně, od 9–13 let následně 120 mcg jódu denně.

Starší děti a dospělí mají doporučený denní příjem jódu stanovený na 150 mcg.

Těhotné a kojící ženy musí pokrýt kromě své potřeby jódu i potřebu jódu u vyvíjejícího se plodu, jehož štítná žláza začíná samostatně pracovat od 4. měsíce nitroděložního vývoje, podobně je tomu i v období kojení. U těhotných žen se proto doporučuje suplementovat 200–220 mcg jódu denně, u kojících až 290 mcg denně. Světová zdravotnická organizace (WHO), UNICEF a Mezinárodní rada pro řešení poruch z nedostatku jódu doporučují těhotným ženám mírně vyšší příjem jódu – až 250 mcg denně. Americká pediatrická akademie doporučuje ženám plánujícím těhotenství, těhotným a kojícím ženám užívat doplněk stravy poskytující 150 mcg jódu denně a používat jodidovanou sůl.

Doporučení podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a doporučení výživových dávek pro obyvatelstvo SR:

Věk	Pohlaví	Denní dávka (DVD SR)	Denní dávka (EFSA)
0-6 měs.	Obě pohlaví	60 µg	-
7-11 měs.	Obě pohlaví	70 µg	70 µg*
1-3 let	Obě pohlaví	90 µg	90 µg*
4-6 let	Obě pohlaví	100 µg	90 µg*
7-10 let	Obě pohlaví	120 µg	90 µg*
11-14 let	Dívky	140 µg	120 µg*
11-14 let	Chlapci	130 µg	120 µg*
15-18 let	Dívky	150 µg	130 µg*
15-18 let	Chlapci	150 µg	130 µg*
19-34 let	Ženy	150 µg	150 µg*
35-62 let	Ženy	150 µg	150 µg*
63+ let	Ženy	150 µg	150 µg*
19-34 let	Muži	150 µg	150 µg*
35-62 let	Muži	150 µg	150 µg*
63+ let	Muži	150 µg	150 µg*
≥ 18 let	Těhotné ženy	250 µg	200 µg*
≥ 18 let	Kojící ženy	250 µg	200 µg*

Zdroj: DVD SR, EFSA

*Vyjádřeno jako AI = Adekvátní příjem je průměrná úroveň živin na základě pozorování nebo experimentů, která se považuje za přiměřenou potřebám populace.

Poznámka: jednotka µg znamená mcg (mikrogramy)

Jak doplnit nedostatek jódu? V čem je jód obsažen?

Jód můžeme našemu tělu doplnit prostřednictvím některých potravin nebo doplňků stravy s obsahem jódu.

Jód v potravinách

Nejbohatším zdrojem jódu jsou mořské řasy, které jsou nízkokalorické, obsahují vitamíny, minerály a antioxidanty. Ovšem s jejich konzumací to není třeba přehánět. V našich podmínkách nejsme zvyklí na příliš vysoké dávky jódu, na rozdíl od Japonců, kteří mají vypěstovanou toleranci na zvýšený příjem jódu ve stravě.

Mezi mořské řasy s vysokým obsahem jódu patří kombu/kelp (1 g kelpu = 2984 mikrogramů jódu = 2000 % doporučeného denního příjmu), wakame (používaná např. do polévky miso) a nori mají výrazně nižší obsah jódu oproti řase kombu/kelp.

Zdrojem jódu živočišného původu jsou nemastné ryby, tuňák a další mořské plody, mléčné produkty či vejce.

V mnoha evropských zemích, včetně České republiky a Slovenska, byl v minulosti vysoký výskyt endemické strumy z důvodu nedostatku jódu. Často se objevovaly neuropsychické degenerace, vývojové poruchy, mentální retardace či kretenismus. Z tohoto důvodu se do kuchyňské soli začal přidávat jód a vznikla jodidovaná sůl jako jódová prevence, díky čemuž u nás prakticky vymizel výskyt endemické strumy a kretenismu z nedostatku jódu.

Jodidovaná sůl se používá ve všech potravinářských odvětvích na Slovensku i v České republice, a to nejen jako ochucovadlo, ale také jako konzervační prostředek. Konzumace ½ čajové lžičky soli denně zajistí dostatečnou prevenci před nedostatkem jódu. Ale pozor: speciální soli, jako například mořská, košer nebo himálajská sůl, obvykle jodidované nejsou.

Většina ovoce a zeleniny je chudým zdrojem jódu. Množství jódu, které obsahují, je ovlivněno obsahem jódu v půdě. Cereálie a obiloviny také obsahují jód, ale jeho hladiny se také liší v závislosti na množství jódu v půdě, kde jsou pěstovány.

Rostlinné nápoje používané jako náhražky mléka (sójové a mandlové) také obsahují relativně nízké množství jódu. Velmi dobrým zdrojem jódu pro vegany a vegetariány jsou sušené švestky, bohaté na živiny, vitamíny a minerály. 5 sušených švestek poskytuje 13 mcg jódu (9 % denní potřeby).

Jód se přirozeně nachází ve vodě oceánů a v některých půdách, můžeme ho proto přirozeně přijímat z některých minerálních vod, a to v rámci pitných i lázeňských kúr, jelikož se jód dokáže absorbovat kůží a sliznicí dýchacích cest při inhalaci.

Uvedené potraviny obsahují variabilní množství jódu, které závisí na několika faktorech, proto jsou hodnoty uváděné u jednotlivých potravin pouze orientační a slouží jako pomůcka k odhadu příjmu jódu.

Jód v doplňcích stravy

Jód najdeme i v mnoha doplňcích stravy, a to samostatně nebo v kombinaci s vitamíny a minerály, které jsou nejspolehlivějším způsobem doplnění jódu. Každý vegan potřebuje ve své stravě spolehlivý zdroj jódu.

Při výběru doplňku stravy pro konkrétní osobu je třeba se zaměřit na jeho galenickou formu (kapsle, tablety, prášek, kapky, sprej atd.) i zdroj a chemickou formu jódu, v jaké je v konkrétním produktu jód obsažen.

Tablety nebo kapsle jsou vhodnou volbou pro dospělé, tekutá forma (spreje, kapky) je vhodnější pro děti a pro osoby s problémy s polykáním. V našem e-shopu najdete také multivitaminové doplňky s obsahem jódu určené pro děti ve formě gumových medvídků, žvýkacích tablet, speciálních malých tablet nebo prášku s příjemnou chutí.

Vhodnou chemickou formou je jodid draselný. Tuto formu doporučuje i Americká asociace pro štítnou žlázu (The American Thyroid Association) ženám, které plánují těhotenství, těhotným a kojícím ženám.

Nejlepším přírodním zdrojem jódu jsou doplňky stravy s obsahem mořských řas (kelp), které obsahují nejvyšší množství jódu.

Nejvyšší obsah jódu naleznete v našem e-shopu v doplňku stravy Zdravý den Kelp BIO, 180 kapslí. Jedna kapsle obsahuje 500 mg prášku z mořské řasy (kelp, lat. Ascophyllum nodosum), což odpovídá až 325 mcg jódu. Doplněk stravy se skládá ze 100% přírodního zdroje jódu z ekologického zemědělství.

Jód u nás objevíte také ve výhodné kombinaci s vitamínem D3, B12 a železem v atraktivní formě spreje s příchutí bobulového ovoce.

Ve spolupráci s endokrinology byl vyvinut unikátní doplněk stravy značky Naturtreu s obsahem přírodního jódu z hnědé řasy (kelp – lat. Ascophyllum nodosum) v kombinaci se selenem, navíc obohacený o prášek z tymiánu pro lepší biologickou dostupnost.

Pozor na předávkování jódem, jeho nadbytek a interakce s léky

Dostatečné množství jódu je nezbytné pro zajištění správné funkce štítné žlázy, naopak nadbytek jódu může vést ke zdravotním problémům. Dlouhodobě zvýšený příjem jódu má za následek zvětšení objemu štítné žlázy (strumy – vznik při deficitu i při nadbytku jódu), dysfunkci štítné žlázy, zvýšení rizika zánětu a rakoviny štítné žlázy. Rychlé zvýšení příjmu jódu v populaci s jeho nedostatkem může vyvolat hypertyreózu, a to zejména u starších osob, které jsou v tomto směru více citlivé.

Jód byste neměli užívat při onemocnění štítné žlázy, pokud to není na doporučení ošetřujícího lékaře. Malé děti a starší lidé jsou náchylnější k výskytu vedlejších účinků.

Při nadměrném užívání jódu se může vyskytnout:

nevolnost nebo zvracení;
průjem;
horečka;
pocity pálení v krku a ústech;
bolesti břicha;
kóma.

Doplňky stravy s obsahem jódu se mohou vzájemně ovlivňovat s některými druhy léků. Užívání jódových doplňků stravy spolu s léky proti štítné žláze (antityreoidálními látkami), jako například metimazol, může nadměrně snížit produkci hormonů štítné žlázy.

Přípravky s jodidem draselným v kombinaci s inhibitory ACE (léčivy na vysoký krevní tlak a srdeční selhání) mohou vyvolat příliš vysoké hladiny draslíku v krvi, což vede k hyperkalemii a následně k vážným problémům se srdcem.

Jaderná havárie

V případě mimořádných jaderných událostí se doporučuje použití jodidu draselného (KI) k ochraně štítné žlázy před účinky radiace. Neradioaktivní jód se naváže na vazební místa na štítné žláze, a tak chrání štítnou žlázu před navázáním radioaktivního jódu ze životního prostředí. Radioaktivní jód zvyšuje riziko rakoviny štítné žlázy u exponovaných osob, zejména u dětí a osob s nedostatkem jódu.

Čím dříve po jaderné katastrofě se jód užije, tím bude štítná žláza před radioaktivním jódem lépe chráněna. Tablety se užívají až po jednoznačné výzvě příslušného orgánu (například prostřednictvím televize nebo rozhlasu), a to nejlépe do 1 hodiny po oznámení, avšak ochranný efekt se očekává i v případě, že je přípravek podán do 2 hodin po expozici (po vystavení se radioaktivnímu záření). Po 4–6 hodinách je ochrana přibližně 50%, po 12 hodinách po expozici je užití tablet již zbytečné.

Pro případ jaderné katastrofy existuje ku příkladu na Slovensku jodid draselný jako volně prodejný lék ve formě tablet (1 tableta = 65 mg jodidu draselného). Doporučené dávky jodidu draselného během jaderné havárie se pohybují v rozmezí od 16 mg do 130 mg jodidu draselného denně v závislosti na věku, dokud neskončí riziko významné radiační expozice. Tablety lze rozpustit ve vodě (trvá přibližně 6 minut, než se zcela rozptýlí), rozžvýkat nebo spolknout vcelku.

I když jsou tyto jodové tablety registrovány na Slovensku jako volně prodejný lék, v lékárnách byly donedávna drženy v minimálních zásobách, a to zejména v těch oblastech Slovenské republiky, které se nachází v blízkosti jaderných elektráren. Kvůli aktuální situaci jsou již vyprodány a dne 7. 3. 2022 oznámil držitel na ŠÚKL přerušení dodávek léku na SR s účinností od 28.2.2022. Některé lékárny k tomuto účelu připravují kapsle s jodidem draselným jako individuálně připravovaný lék.

Rádi bychom ale naše zákazníky upozornili, že v České republice může být situace odlišná. Lze předpokládat, že dostatečné zásoby této látky určitě drží Správa státních hmotných rezerv, eventuálně úřady či lékárny v okolí jaderných elektráren, ale nemáme ověřeno, že by se jednalo o běžně dostupný volně prodejný lék v lékárnách po celé zemi.

Dávkování jodidu draselného v tabletách (1 tableta = 65 mg jodidu draselného) je následující:

Dospělí a děti od 12 let – 2 tablety;
Deti od 3 do 12 let – 1 tableta;
Děti od 1 měsíce do 3 let – půl tablety;
Novorozenci a děti mladší než 1 měsíc – čtvrtina tablety;
Těhotné a kojící ženy (všechny věkové kategorie) – 2 tablety.

Potenciální přínos jódové prevence je největší u mladých lidí. Nejvíce ohroženi jsou novorozenci, kojenci, děti, těhotné ženy a kojící ženy. Tyto ohrožené skupiny by měly být léčeny jako první. Osobám starším 40 let se nedoporučuje užívat jodové tablety, protože bylo zjištěno, že tato věková kategorie nemá zvýšené riziko vzniku rakoviny štítné žlázy po expozici radioaktivnímu jódu.

S nadměrnými dávkami jodidu draselného (KI) jsou spojena vážná zdravotní rizika, včetně gastrointestinálních (trávicích) obtíží, zánětu a alergické reakce. Zvyšuje se riziko vzniku onemocnění štítné žlázy. Vyšší riziko mají osoby, které už onemocněním štítné žlázy trpí.

Autorka článku: PharmDr. Zuzana Kazimírová, farmaceutka

Zdroje informací: