Vitamín D (kalciferol) je důležitým pomocníkem pro udržení zdraví našeho těla. Můžeme ho znát i pod označením vitamín ze slunce, a to díky tomu, že se tvoří v naší kůži působením slunečního záření. Vitamín D je tedy hormon, který naše tělo dokáže samo vytvářet, ale zároveň i živina, kterou můžeme přijímat ve stravě. Vitamín D se v přírodě vyskytuje ve 2 formách, a sice jako ergokalciferol a cholekalciferol.
- Vitamín D2 (ergokalciferol) je vždy rostlinného původu – získává se z hub rostoucích na slunci.
- Vitamín D3 (cholekalciferol) v našem jídelníčku nebo doplňcích stravy býval v minulosti zpravidla živočišného původu, ale dnes existuje i veganský vitamín D3 získávaný ze speciálně pěstovaných lišejníků, bez použití pesticidů nebo škodlivých rozpouštědel v jakékoli fázi výroby.
Účinnost obou forem vitamínu D, tedy vitamínu D2 i vitamínu D3, byla opakovaně potvrzena a obě formy jsou účinné pro správný metabolismus vápníku a zdraví kostí. Na specifická onemocnění a na délku dožití prokázal však vyšší potenciál vitamín D3.
Jaké jsou účinky vitamínu D?
Vitamín D je rozpustný v tucích a plní důležité funkce v našem organizmu. Tento vitamín se v játrech a ledvinách mění na hormon kalcitriol, který reguluje vstřebávání vápníku a fosfátů v tenkém střevě. Pomáhá tak tělu absorbovat a využívat vápník a fosfor, minerály důležité pro stavbu kostí – pro mineralizaci kostí a zubů.
Zároveň vitamín D přispívá k normální hladině vápníku v krvi. Podílí se na udržení správného fungování svalů a zdravých zubů. Vitamín D hraje důležitou roli i při správném fungování imunitního systému a v procesu dělení buněk. Vitamín D je důležitý i během růstu a vývoje dítěte, a to již od početí.
Co způsobuje nedostatek vitamínu D?
Deficit vitamínu D je poměrně častý a podle dostupných průzkumů trpí nedostatkem vitamínu D až 40 % populace.
Mírný nedostatek vitamínu D
Mírný nedostatek vitamínu D může způsobit oslabení imunitního systému a sníženou obranyschopnost při boji s infekcemi způsobenými bakteriemi a viry.
Deficit vitamínu D také může zhoršovat průběh zánětlivých onemocnění, a to nejen trávicího traktu (jako Crohnova choroba či ulcerózní kolitida), ale i některých dalších autoimunitních onemocnění, zejména v důsledku chybějícího protizánětlivého efektu, kterým vitamín D disponuje. Při nedostatku vitamínu D se vyskytuje také chronická únava a nervozita.
Dlouhodobý nedostatek vitamínu D
Při dlouhodobém nedostatku vitamínu D může dojít například k závažným poruchám vývoje kostí. U dětí se projevuje jako rachitida – křivice, při které dochází k poruchám vývoje kostry a deformacím kostí (měknutí kostí, zpomalený růst, vykřivení, nesprávný vývoj zubů).
U dospělých dochází k osteomalacii (podobná osteoporóze), kosti se nelámou, ale deformují. Dlouhodobý nedostatek může vést až k osteoporóze, kdy jsou kosti křehčí a snadno se lámou.
Účinky vitamínu D
Mnohé tělesné orgány a tkáně mají na svém povrchu receptory pro vitamín D, což naznačuje, že se jeho úloha neomezuje pouze na zdraví našich kostí. Následující potenciální funkce vitamínu D vědci dál aktivně zkoumají.
1. Zdravé kosti a pevné svaly
Pravděpodobně existuje určitá souvislost mezi nízkou hladinou vitamínu D v krvi a zvýšeným rizikem zlomenin u starších osob. Dostatečná suplementace vitamínu D může takovým zlomeninám předcházet (prevence osteoporózy). Při osteoporóze je zejména důležité doplňovat vitamín D současně s vápníkem.
Vitamín D pomáhá také zvyšovat sílu svalů, což má význam při předcházení pádů a udržování rovnováhy u starších osob, pro které jsou pády běžným problémem a mohou mít za následek invaliditu či dokonce smrt. Denní dávka vitamínu D u seniorů pro snížení rizika pádů by měla být v množství 700–1000 IU.
2. Rakovina
Studie na zvířatech prokázaly účinek vitamínu D na zpomalení vývoje a růstu již existujících nádorů - nádory prsu, vaječníků, tlustého střeva, prostaty či mozku (poznámka redakce: tato informace je zde uvedena jako vědecký fakt, nic to nemění na tom, že nejsme zastánci experimentů na zvířatech). Diskutuje se o tom, že vyšší hladiny vitamínu D by mohly zlepšit míru přežití a snížit riziko úmrtí o 13 % , pokud se u člověka rozvine rakovina. Zatím však protirakovinné účinky vitamínu D nebyly oficiálně potvrzeny a je nutné provést další výzkum. Navíc příliš vysoké dávky vitamínu D v krvi mohou zvýšit riziko vzniku rakoviny slinivky břišní.
3. Onemocnění srdce
Vitamín D je důležitý pro zdraví srdce, cév a pro normální krevní tlak. Srdeční sval má na povrchu receptory pro vitamín D, což naznačuje, že vitamín D ovlivňuje i zdraví srdce. Byl prokázán účinek vitamínu D na snížení hladiny cholesterolu v krvi a na snížení vysokého krevního tlaku, což jsou dva hlavní rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Imunitní a zánětlivé buňky, které hrají roli při onemocněních srdce a cév (ateroskleróza) jsou regulovány právě vitamínem D.
Vitamín D také pomáhá udržovat tepny pružné a uvolněné, což pomáhá kontrolovat vysoký krevní tlak. Celkově však nebylo potvrzeno, že by vitamín D snižoval riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění či úmrtí na tyto choroby.
4. Diabetes mellitus 2. typu – cukrovka 2. typu
Nedostatek vitamínu D může ovlivňovat biochemické dráhy, které vedou k rozvoji nemoci diabetes mellitus 2. typu, včetně poškození funkce beta buněk slinivky břišní, inzulínové rezistence a zánětu. Vitamín D pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi a doplňování vitamínu D se zdá být prospěšné zejména u osob, které mají snížené hladiny vitamínu D v krvi. Vyšší hladiny vitamínu D jsou spojeny s nižším výskytem diabetu 2. typu.
5. Imunitní systém
Vitamín D hraje významnou roli při regulaci imunitního systému. Vědci proto zkoumají souvislosti mezi hladinami vitamínu D a různými autoimunitními onemocněními či infekcemi:
- Byla pozorována souvislost mezi nízkou hladinou vitamínu D v krvi a rizikem vzniku roztroušené sklerózy, nicméně u osob, které tímto onemocněním již trpí, užívání vitamínu D nezabrání zhoršení příznaků ani nepomůže k jejich ústupu.
- Aktivní forma vitamínu D zmírňuje zánětlivou reakci některých bílých krvinek a zároveň zvyšuje v imunitních buňkách produkci proteinů, které bojují s mikroby. Nedostatečná hladina vitamínu D v organizmu je spojována s vyšším výskytem onemocnění dýchacích cest, jako jsou kašel, rýma a infekce dýchacích cest. Vědci zjistili, že u osob, kterým byl podáván vitamín D v dávce 1200 IU, se snížilo riziko výskytu chřipky typu A o 40 % ve srovnání s osobami ve skupině užívající placebo. Předpokládá se, že nízké hladiny vitamínu D mohou zvýšit riziko nebo závažnost infekce novým koronavirem COVID-19. Pro definitivní potvrzení ochranného efektu vitamínu D před chřipkou či jinými akutními respiračními onemocněními je zapotřebí další výzkum.
- Vyšší hladiny vitamínu D v séru jsou spojovány s nižším rizikem vzniku cukrovky 1. typu (diabetes mellitus 1. typu) v dospělosti (až o 44 % nižší riziko než u osob s nižšími hladinami vitamínu D).
6. Deprese
Vitamín D je důležitý pro správné fungování našeho mozku. Nízká hladina vitamínu D v krvi se pojí se zvýšeným rizikem deprese. Nicméně i tato oblast si žádá další výzkum.
Kolik DÉČKA potřebujete za den?
Chcete-li efektivně doplnit vitamín D, je nutná dlouhodobá suplementace vyššími dávkami doplňků stravy s obsahem vitamínu D. Více se dočtete v článku o dávkování a užívání vitamínu D.
Cílová populace | Věk | Adekvátní příjem (AI)* | Horní limit (UL)** |
---|---|---|---|
Novorozenci | 0–11 měs. | 10 μg (400 IU) denně | 35 μg (1400 IU) denně |
Děti: | 1–3 let | 15 μg (600 IU+) denně | 50 μg (2 000 IU) denně |
Děti: | 4–6 let | 15 μg (600 IU+) denně | 50 μg (2 000 IU) denně |
Děti: | 7–10 let | 15 μg (600 IU+) denně | 50 μg (2 000 IU) denně |
Děti: | 11–14 let | 15 μg (600 IU+) denně | 100 μg (4 000 IU) denně |
Děti: | 15–17 let | 15 μg (600 IU+) denně | 100 μg (4 000 IU) denně |
Dospělí: | ≥ 18 let | 15 μg (600 IU+) denně | 100 μg (4 000 IU) denně |
Těhotné ženy: | ≥ 18 let | 15 μg (600 IU+) denně | 100 μg (4 000 IU) denně |
Kojící ženy: | ≥ 18 let | 15 μg (600 IU+) denně | 100 μg (4 000 IU) denně |
Zdroj: Referenční výživové hodnoty pro EU (Dietary Reference Values for the EU)
*Adekvátní příjem (AI) se používá, pokud není dostatek údajů pro výpočet průměrné potřeby. AI je průměrná hladina živin na základě pozorování nebo experimentů, o které se předpokládá, že je přiměřená potřebám populace.
**HL (UL) vyjadřuje „horní limit“ (Upper limit): Jedná se o horní hranici denního dlouhodobého tolerovatelného příjmu, o kterém se předpokládá, že nebude představovat riziko nepříznivých účinků na lidské zdraví.
***Aktuální výzkum v oblasti vitamínu D konzistentně naznačuje, že aktuální oficiální doporučení pro příjem vitamínu D (200–600 IU) jsou nejen významně podhodnocena a nedostatečná pro optimální zdraví člověka, ale také že horní tolerovatelná hranice je významně vyšší. Konzervativní a bezpečnou hodnotou založenou na dosavadních vědeckých poznatcích je u dospělých osob množství 2000 IU vitamínu D denně. Pro stanovení obdobných vyšších dávek pro další věkové kategorie aktuálně nejsou k dispozici dostatečná data.
Z čeho získáváme vitamín D?
Naše tělo vytváří vitamín D působením přímého slunečního záření na kůži. Od října do konce března však nedokáže vytvářet dostatek vitamínu D z důvodu nedostatku slunečního záření na našem území. Proto je důležité ho tělu cíleně doplňovat. Více se dočtete v článku Jak získat vitamín D? Jak se projevuje nedostatek vitamínu D?
Vitamín D je obsažen i v některých potravinách, je jich ale malé množství. Z živočišných zdrojů jsou to například mastné ryby, rybí olej, červené maso, játra, sýr a žloutky. Zde však stojí za zamyšlení dopad konzumace zmíněných živočišných potravin na celkové zdraví člověka nebo i na životní prostředí (např. ryby představují potenciální toxikologické riziko, v jejich tuku se totiž akumulují toxické látky, jako jsou dioxiny, polychlorované bifenyly, organochlorinové pesticidy a těžké kovy (např. rtuť), a to hlavně z důvodu kontaminace vody lidskou činností. Tím, že kontaminanty se nejčastěji vyskytují právě v rybím tuku, může být zdrojem toxických látek i rybí olej.)
Z rostlinných zdrojů vitamínu D jde o houby obsahující vitamín D2 v malém množství. Existují i potraviny obohacené o vitamín D, jako například tukové pomazánky či cereálie.
Náš jídelníček ale bohužel není dostatečně spolehlivým zdrojem vitamínu D, protože stravou si umíme zajistit jen kolem 20 % doporučeného denního příjmu vitamínu D. Proto je nejefektivnějším způsobem doplňování vitamínu D, a to nejen u veganů, užívání doplňků stravy s obsahem vitamínu D, které najdete i v našem e-shopu ve formě veganského vitamínu D3 (získaného z ekologicky pěstovaných lišejníků) nebo vitamínu D2.
Autorka článku: PharmDr. Zuzana Kazimírová, farmaceutka
Zdroje informací:
- https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminD-HealthProfessional/
- https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminD-Consumer/
- https://www.everydayhealth.com/vitamin-d/vitamin-d-health-benefits-what-it-can-cant-your-body/
- https://www.health.com/nutrition/vitamins-supplements/vitamin-d-benefits
- https://www.healthline.com/health/food-nutrition/benefits-vitamin-d
- https://www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/vitamin-d/
- https://www.medicalnewstoday.com/articles/161618
- https://www.nhs.uk/conditions/vitamins-and-minerals/vitamin-d/
- https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/joim.12205