Co je vitamin D ak čemu je dobrý? Poznejte jeho 6 účinků na vaše tělo

Co je vitamin D ak čemu je dobrý? Poznejte jeho 6 účinků na vaše tělo

Vitamín D (kalciferol) je důležitým pomocníkem pro udržení zdraví našeho těla. Můžeme ho znát i pod označením vitamín ze slunce, a to díky tomu, že se tvoří v naší kůži působením slunečního záření. Vitamín D je tedy hormon, který naše tělo dokáže samo vytvářet, ale zároveň i živina, kterou můžeme přijímat ve stravě. Vitamín D se v přírodě vyskytuje ve 2 formách, a sice jako ergokalciferol a cholekalciferol.

  • Vitamín D2 (ergokalciferol) je vždy rostlinného původu – získává se z hub rostoucích na slunci.
  • Vitamín D3 (cholekalciferol) v našem jídelníčku nebo doplňcích stravy býval v minulosti zpravidla živočišného původu, ale dnes existuje i veganský vitamín D3 získávaný ze speciálně pěstovaných lišejníků, bez použití pesticidů nebo škodlivých rozpouštědel v jakékoli fázi výroby. 

Účinnost obou forem vitamínu D, tedy vitamínu D2 i vitamínu D3, byla opakovaně potvrzena a obě formy jsou účinné pro správný metabolismus vápníku a zdraví kostí. Na specifická onemocnění a na délku dožití prokázal však vyšší potenciál vitamín D3.


Jaké jsou účinky vitamínu D?

Vitamín D je rozpustný v tucích a plní důležité funkce v našem organizmu. Tento vitamín se v játrech a ledvinách mění na hormon kalcitriol, který reguluje vstřebávání vápníku a fosfátů v tenkém střevě. Pomáhá tak tělu absorbovat a využívat vápník a fosfor, minerály důležité pro stavbu kostí – pro mineralizaci kostí a zubů.

Zároveň vitamín D přispívá k normální hladině vápníku v krvi. Podílí se na udržení správného fungování svalů a zdravých zubů. Vitamín D hraje důležitou roli i při správném fungování imunitního systému a v procesu dělení buněk. Vitamín D je důležitý i během růstu a vývoje dítěte, a to již od početí.


Co způsobuje nedostatek vitamínu D?

Deficit vitamínu D je poměrně častý a podle dostupných průzkumů trpí nedostatkem vitamínu D až 40 % populace. 


Mírný nedostatek vitamínu D

Mírný nedostatek vitamínu D může způsobit oslabení imunitního systému a sníženou obranyschopnost při boji s infekcemi způsobenými bakteriemi a viry. 

Deficit vitamínu D také může zhoršovat průběh zánětlivých onemocnění, a to nejen trávicího traktu (jako Crohnova choroba či ulcerózní kolitida), ale i některých dalších autoimunitních onemocnění, zejména v důsledku chybějícího protizánětlivého efektu, kterým vitamín D disponuje. Při nedostatku vitamínu D se vyskytuje také chronická únava a nervozita.


Dlouhodobý nedostatek vitamínu D

Při dlouhodobém nedostatku vitamínu D může dojít například k závažným poruchám vývoje kostí. U dětí se projevuje jako rachitida – křivice, při které dochází k poruchám vývoje kostry a deformacím kostí (měknutí kostí, zpomalený růst, vykřivení, nesprávný vývoj zubů).

U dospělých dochází k osteomalacii (podobná osteoporóze), kosti se nelámou, ale deformují. Dlouhodobý nedostatek může vést až k osteoporóze, kdy jsou kosti křehčí a snadno se lámou.


Účinky vitamínu D

Mnohé tělesné orgány a tkáně mají na svém povrchu receptory pro vitamín D, což naznačuje, že se jeho úloha neomezuje pouze na zdraví našich kostí. Následující potenciální funkce vitamínu D vědci dál aktivně zkoumají.


1. Zdravé kosti a pevné svaly

Pravděpodobně existuje určitá souvislost mezi nízkou hladinou vitamínu D v krvi a zvýšeným rizikem zlomenin u starších osob. Dostatečná suplementace vitamínu D může takovým zlomeninám předcházet (prevence osteoporózy). Při osteoporóze je zejména důležité doplňovat vitamín D současně s vápníkem.

Vitamín D pomáhá také zvyšovat sílu svalů, což má význam při předcházení pádů a udržování rovnováhy u starších osob, pro které jsou pády běžným problémem a mohou mít za následek invaliditu či dokonce smrt. Denní dávka vitamínu D u seniorů pro snížení rizika pádů by měla být v množství 700–1000 IU.


2. Rakovina

Studie na zvířatech prokázaly účinek vitamínu D na zpomalení vývoje a růstu již existujících nádorů - nádory prsu, vaječníků, tlustého střeva, prostaty či mozku (poznámka redakce: tato informace je zde uvedena jako vědecký fakt, nic to nemění na tom, že nejsme zastánci experimentů na zvířatech). Diskutuje se o tom, že vyšší hladiny vitamínu D by mohly zlepšit míru přežití a snížit riziko úmrtí o 13 % , pokud se u člověka rozvine rakovina. Zatím však protirakovinné účinky vitamínu D nebyly oficiálně potvrzeny a je nutné provést další výzkum. Navíc příliš vysoké dávky vitamínu D v krvi mohou zvýšit riziko vzniku rakoviny slinivky břišní.


3. Onemocnění srdce

Vitamín D je důležitý pro zdraví srdce, cév a pro normální krevní tlak. Srdeční sval má na povrchu receptory pro vitamín D, což naznačuje, že vitamín D ovlivňuje i zdraví srdce. Byl prokázán účinek vitamínu D na snížení hladiny cholesterolu v krvi a na snížení vysokého krevního tlaku, což jsou dva hlavní rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Imunitní a zánětlivé buňky, které hrají roli při onemocněních srdce a cév (ateroskleróza) jsou regulovány právě vitamínem D. 

Vitamín D také pomáhá udržovat tepny pružné a uvolněné, což pomáhá kontrolovat vysoký krevní tlak. Celkově však nebylo potvrzeno, že by vitamín D snižoval riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění či úmrtí na tyto choroby.


4. Diabetes mellitus 2. typu – cukrovka 2. typu

Nedostatek vitamínu D může ovlivňovat biochemické dráhy, které vedou k rozvoji nemoci diabetes mellitus 2. typu, včetně poškození funkce beta buněk slinivky břišní, inzulínové rezistence a zánětu. Vitamín D pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi a doplňování vitamínu D se zdá být prospěšné zejména u osob, které mají snížené hladiny vitamínu D v krvi. Vyšší hladiny vitamínu D jsou spojeny s nižším výskytem diabetu 2. typu. 


5. Imunitní systém 

Vitamín D hraje významnou roli při regulaci imunitního systému. Vědci proto zkoumají souvislosti mezi hladinami vitamínu D a různými autoimunitními onemocněními či infekcemi:

  • Byla pozorována souvislost mezi nízkou hladinou vitamínu D v krvi a rizikem vzniku roztroušené sklerózy, nicméně u osob, které tímto onemocněním již trpí, užívání vitamínu D nezabrání zhoršení příznaků ani nepomůže k jejich ústupu. 
  • Aktivní forma vitamínu D zmírňuje zánětlivou reakci některých bílých krvinek a zároveň zvyšuje v imunitních buňkách produkci proteinů, které bojují s mikroby. Nedostatečná hladina vitamínu D v organizmu je spojována s vyšším výskytem onemocnění dýchacích cest, jako jsou kašel, rýma a infekce dýchacích cest. Vědci zjistili, že u osob, kterým byl podáván vitamín D v dávce 1200 IU, se snížilo riziko výskytu chřipky typu A o 40 % ve srovnání s osobami ve skupině užívající placebo. Předpokládá se, že nízké hladiny vitamínu D mohou zvýšit riziko nebo závažnost infekce novým koronavirem COVID-19. Pro definitivní potvrzení ochranného efektu vitamínu D před chřipkou či jinými akutními respiračními onemocněními je zapotřebí další výzkum.
  • Vyšší hladiny vitamínu D v séru jsou spojovány s nižším rizikem vzniku cukrovky 1. typu (diabetes mellitus 1. typu) v dospělosti (až o 44 % nižší riziko než u osob s nižšími hladinami vitamínu D).

6. Deprese 

Vitamín D je důležitý pro správné fungování našeho mozku. Nízká hladina vitamínu D v krvi se pojí se zvýšeným rizikem deprese. Nicméně i tato oblast si žádá další výzkum. 


Kolik DÉČKA potřebujete za den?

Chcete-li efektivně doplnit vitamín D, je nutná dlouhodobá suplementace vyššími dávkami doplňků stravy s obsahem vitamínu D. Více se dočtete v článku o dávkování a užívání vitamínu D.

Cílová populace

Věk

Adekvátní příjem (AI)*

Horní limit (UL)**

Novorozenci

0–11 měs.

10 μg (400 IU) denně

35 μg (1400 IU) denně

Děti:

1–3 let

15 μg (600 IU+) denně

50 μg (2 000 IU) denně

Děti:

4–6 let

15 μg (600 IU+) denně

50 μg (2 000 IU) denně

Děti:

7–10 let

15 μg (600 IU+) denně

50 μg (2 000 IU) denně

Děti:

11–14 let

15 μg (600 IU+) denně

100 μg (4 000 IU) denně

Děti:

15–17 let

15 μg (600 IU+) denně

100 μg (4 000 IU) denně

Dospělí:

≥ 18 let

15 μg (600 IU+) denně

100 μg (4 000 IU) denně

Těhotné ženy:

≥ 18 let

15 μg (600 IU+) denně

100 μg (4 000 IU) denně

Kojící ženy:

≥ 18 let

15 μg (600 IU+) denně

100 μg (4 000 IU) denně

Zdroj: Referenční výživové hodnoty pro EU (Dietary Reference Values for the EU)

*Adekvátní příjem (AI) se používá, pokud není dostatek údajů pro výpočet průměrné potřeby. AI je průměrná hladina živin na základě pozorování nebo experimentů, o které se předpokládá, že je přiměřená potřebám populace.

**HL (UL) vyjadřuje „horní limit“ (Upper limit): Jedná se o horní hranici denního dlouhodobého tolerovatelného příjmu, o kterém se předpokládá, že nebude představovat riziko nepříznivých účinků na lidské zdraví.

***Aktuální výzkum v oblasti vitamínu D konzistentně naznačuje, že aktuální oficiální doporučení pro příjem vitamínu D (200–600 IU) jsou nejen významně podhodnocena a nedostatečná pro optimální zdraví člověka, ale také že horní tolerovatelná hranice je významně vyšší. Konzervativní a bezpečnou hodnotou založenou na dosavadních vědeckých poznatcích je u dospělých osob množství 2000 IU vitamínu D denně. Pro stanovení obdobných vyšších dávek pro další věkové kategorie aktuálně nejsou k dispozici dostatečná data.


Z čeho získáváme vitamín D?

Naše tělo vytváří vitamín D působením přímého slunečního záření na kůži. Od října do konce března však nedokáže vytvářet dostatek vitamínu D z důvodu nedostatku slunečního záření na našem území. Proto je důležité ho tělu cíleně doplňovat. Více se dočtete v článku Jak získat vitamín D? Jak se projevuje nedostatek vitamínu D?

Vitamín D je obsažen i v některých potravinách, je jich ale malé množství. Z živočišných zdrojů jsou to například mastné ryby, rybí olej, červené maso, játra, sýr a žloutky. Zde však stojí za zamyšlení dopad konzumace zmíněných živočišných potravin na celkové zdraví člověka nebo i na životní prostředí (např. ryby představují potenciální toxikologické riziko, v jejich tuku se totiž akumulují toxické látky, jako jsou dioxiny, polychlorované bifenyly, organochlorinové pesticidy a těžké kovy (např. rtuť), a to hlavně z důvodu kontaminace vody lidskou činností. Tím, že kontaminanty se nejčastěji vyskytují právě v rybím tuku, může být zdrojem toxických látek i rybí olej.)

Z rostlinných zdrojů vitamínu D jde o houby obsahující vitamín D2 v malém množství. Existují i potraviny obohacené o vitamín D, jako například tukové pomazánky či cereálie. 

Náš jídelníček ale bohužel není dostatečně spolehlivým zdrojem vitamínu D, protože stravou si umíme zajistit jen kolem 20 % doporučeného denního příjmu vitamínu D. Proto je nejefektivnějším způsobem doplňování vitamínu D, a to nejen u veganů, užívání doplňků stravy s obsahem vitamínu D, které najdete i v našem e-shopu ve formě veganského vitamínu D3 (získaného z ekologicky pěstovaných lišejníků) nebo vitamínu D2.

Autorka článku: PharmDr. Zuzana Kazimírová, farmaceutka

Zdroje informací:

  1. https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminD-HealthProfessional/
  2. https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminD-Consumer/
  3. https://www.everydayhealth.com/vitamin-d/vitamin-d-health-benefits-what-it-can-cant-your-body/
  4. https://www.health.com/nutrition/vitamins-supplements/vitamin-d-benefits
  5. https://www.healthline.com/health/food-nutrition/benefits-vitamin-d
  6. https://www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/vitamin-d/
  7. https://www.medicalnewstoday.com/articles/161618
  8. https://www.nhs.uk/conditions/vitamins-and-minerals/vitamin-d/
  9. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/joim.12205
     
Zdroj fotografií: Vitamín D a jeho účinky