Stres – co to je, jaké má příčiny a jak ho zvládat

Stres – slovo, které v každém z nás vyvolává různé pocity a reakce. Je to jev, který se týká každého z nás a hraje důležitou pozitivní, ale mnohdy i negativní roli v našem každodenním životě. Stres může být spojen s pozitivními vzrušujícími událostmi, jako je svatba, povýšení v práci, ale i s negativními situacemi, například ztrátou zaměstnání, chorobami nebo problémy v osobním životě. Bez ohledu na jeho zdroj má stres významný vliv na naše tělo a mysl, a proto je toto téma stále aktuální a je důležité mít o stresu a jeho významu alespoň základní povědomí.

V tomto článku se budeme zabývat stresem jako takovým, jeho funkcí v těle, jeho významem, průběhem, ale podíváme se také na to, jak můžeme stres redukovat a minimalizovat jeho negativní dopady na naše duševní zdraví a psychickou pohodu.

Co je to stres?

Stres je přirozenou obranou těla proti krizovým situacím a nebezpečí. Způsobuje, že se v těle nastartuje vyplavování určitých hormonů, které nás připravují na to, abychom nebezpečí čelili nebo se mu vyhnuli. Běžně se tento jev označuje jako mechanismus boje nebo útěku.

Když lidé čelí výzvě nebo hrozbě, pociťují fyzickou odezvu. Tělo aktivuje zdroje, které nám pomáhají buď zůstat a čelit výzvě, nebo se co nejrychleji dostat do bezpečí.

Tělo produkuje větší množství hormonů kortizolu, adrenalinu a noradrenalinu. Tyto hormony vyvolávají následující fyzické reakce:

zvýšený krevní tlak,
zrychlený srdeční tep,
zvýšená svalová připravenost,
pocení,
vyšší míra pozornosti v přítomném okamžiku,
příval energie.

Všechny tyto reakce organismu zlepšují schopnost člověka reagovat na potenciálně nebezpečnou nebo náročnou situaci.

Z dlouhodobého hlediska výzkumy ukazují, že dlouhodobý a chronický stres působí jako toxin, ovlivňuje naše orgány i buňky a má negativní vliv na naše hormony, spánek, svaly, metabolismus, imunitní systém a zánětlivé reakce.

Jaké jsou druhy stresu?

Je potřeba zdůraznit, že stres není vždy jen náš nepřítel, který nám způsobuje nepohodlí a v dlouhodobém měřítku i zdravotní potíže. Existuje i pojem „pozitivní stres“, který je nedílnou součástí našeho růstu, dosahování cílů a prosperity.

Negativní stres, který bývá odborně označován jako distres, je ten typ, který nám mnohdy přerůstá přes hlavu. Dlouhodobé nebo intenzivní vystavení stresovým situacím a obdobím může vést k různým negativním důsledkům, jako jsou úzkost, deprese, fyzické problémy a snížení produktivity. Nejčastějším příkladem distresu jsou dlouhodobé pracovní nebo osobní problémy, které nám nedávají šanci na odpočinek a zotavení.

Na druhou stranu je tu pozitivní stres, který se odborně nazývá eustres. Tento druh stresu je krátkodobý (což je důležité zdůraznit), většinou mírnější a je spojený s konkrétními, mnohdy nadcházejícími událostmi, které jsou pro nás vzrušující, motivační a vyvolávají očekávání. Například, když se v práci chystáme něco prezentovat, připravujeme se na závod, čeká nás zkouška nebo důležitý test, jedeme autem do neznámých končin, může naše tělo reagovat stresovými hormony, což nám pomáhá zvýšit pozornost a výkonnost. Tento druh stresu může být hnací silou za naším úspěchem, může nám pomoci se lépe soustředit a být bdělejší.

Zásadní je umět tyto dva základní druhy stresu rozlišit, identifikovat je a umět si s nimi efektivně poradit. Negativní stres můžeme regulovat pomocí relaxace, meditace a změn ve způsobu života, zatímco pozitivní stres nemusíme nijak redukovat, ale můžeme jej využít k dosažení svých cílů.

Hlavní stresové hormony a jejich funkce

Stresové situace vyvolávají v našem těle řadu reakcí. Mezi ně patří i uvolňování stresových hormonů. Tyto hormony hrají klíčovou roli v našem stresovém managementu a pomáhají nám zvládat různé příjemné i méně příjemné situace. Pojďme si popsat hlavní stresové hormony a vysvětlit si, jaká je jejich funkce:

Adrenalin

Tento hormon (nazývaný také epinefrin) je zodpovědný za reakci „bojuj nebo uteč“. Adrenalin zvyšuje frekvenci srdečního tepu, zvyšuje naši pozornost a maximalizuje naši sílu. Jeho účelem je poskytnout nám maximální možnou přípravu v nebezpečných situacích, a tak uchránit náš život. Mírné zvýšení hladiny adrenalinu může být prospěšné, ale jeho dlouhodobé vysoké hladiny mohou vést k chronickému stresu.

Noradrenalin

Tento hormon (nazývaný také norepinefrin) spolupracuje s adrenalinem na zvýšení krevního tlaku a zrychlení metabolismu. Zvyšuje bdělost a pomáhá tělu připravit se na reakci. Nicméně dlouhodobé zvýšené hladiny noradrenalinu nám mohou způsobit nadměrnou nervozitu a vysoký krevní tlak.

Kortizol

Kortizol je hlavním hormonem produkovaným ve stresových situacích. Jeho účelem je zvýšit hladinu cukru v krvi, což poskytuje energii tělu na rychlé reakce. Kortizol také potlačuje zánětlivé reakce a imunitní systém. Krátkodobě může být kortizol užitečný, ale jeho nadměrná produkce může vést k řadě zdravotních problémů, včetně oslabení imunitního systému a potíží s metabolismem.

Dopamin

I když dopanim (tzv. hormon štěstí) úplně nepatří mezi stresové hormony, hraje mnohdy důležitou roli v naší reakci na stres. Během stresu může pomoci se vyrovnat s nepříjemnými situacemi a zlepšit náš emocionální stav. Důležité je poznamenat, že dlouhodobý či chronický stres může narušit hladiny dopaminu. Tato skutečnost může následně vést ke vzniku depresí či úzkostí.

3 fáze stresu a jejich průběh

Ačkoliv každý člověk má trochu odlišné reakce na stres a stresové situace, kanadský biolog Hans Selye popsal 3 obecné fáze stresu, známé pod názvem "obecný syndrom adaptační reakce" (General Adaptation Syndrome – GAS).

1. Fáze poplachu

Tato fáze označuje okamžitou reakci těla na náhlou stresovou situaci. V této fázi se okamžitě aktivují stresové hormony a tělo se připravuje buď na boj nebo na útěk. Zvyšuje se frekvence srdečního tepu, zvyšuje se krevní tlak a pozornost. Tato fáze je krátkodobá a pomáhá tělu zareagovat na akutní stresovou situaci. Trvání této fáze je individuální, ale většinou trvá zhruba 1 hodinu.

2. Fáze odolnosti

Pokud stresor či stresová situace přetrvává, nastupuje fáze odolnosti. V této fázi se snažíme zvýšené hladině stresu přizpůsobit a pokračovat v relativně normálním fungování i při zvýšeném množství stresových hormonů. Tělo se snaží udržet homeostázu (stabilní stav organismu včetně teploty, pH apod.) a pokračovat v boji s dlouhodobým stresem.

3. Fáze vyčerpání

Pokud stresový faktor přetrvává a tělo nemá možnost se po fázi odolnosti, kdy je ve velkém zápřahu, zotavit nebo dostatečně zregenerovat, přichází fáze vyčerpání, která je nevyhnutelná. V této fázi tělo začíná vykazovat známky vyčerpání (nejen energie, ale i zdrojů). Imunitní systém může být oslaben, může dojít k chronické únavě a dalším zdravotním problémům. Fáze vyčerpání tak může vést k řadě zdravotních problémů a nemocí, včetně srdečních chorob, zažívacích problémů, deprese a cukrovky.

Z toho vyplývá, že je dobré mít o stresu a jeho průběhu povědomí a naučit se ovládat nástroje nebo techniky k jeho regulaci, abychom předešli vážným zdravotním komplikacím, které může jeho dlouhodobá přítomnost mít.

Jednotlivé typy stresu

Na základě doby trvání a původu stresových faktorů rozlišujeme několik typů stresu, jejichž identifikace nám může pomoci s lepším zacílením léčby či změn životního stylu s cílem zvýšení kvality života.

Akutní stres

Tento typ stresu je krátkodobý a vzniká jako reakce na konkrétní situace. Může jít například o zkoušku či test ve škole, když si nás zavolá šéf do kanceláře nebo nějaká náhlá nepříjemná událost. Akutní stres se může projevit jako šok či zaseknutí s neschopností rychle a racionálně reagovat na náhlou situaci, což se během chvíle zlepší a my dokážeme opět fungovat.

Chronický stres

Chronický stres je dlouhodobý stres, který může trvat měsíce nebo v některých případech i roky. Může být způsoben opakujícími se stresovými faktory, mezi něž patří finanční potíže, chronické zdravotní problémy, dlouhodobé pracovní problémy nebo složité rodinné situace a vztahy. Chronický stres může mít vážné negativní důsledky na zdraví a pohodu každého z nás a může se po čase proměnit v depresi či jiné psychické problémy.

Fyzický stres

Tento typ stresu souvisí s fyzickými faktory, jako jsou nemoci, úrazy, zátěž sportovců nebo jiný tělesný diskomfort. Fyzický stres může být spojen s bolestí a nepohodlím, patří sem i vnější vlivy jako je hluk, hlasité zvuky, dlouhodobý pobyt ve vysokých či naopak nízkých teplotách apod.

Psychický stres

Psychický stres souvisí s psychickými faktory, jako jsou úzkosti, pocity beznaděje či zoufalství, deprese, stres způsobený množstvím práce nebo učením do školy a podobné emoční problémy. Psychický stres má velký vliv na naše duševní zdraví a pohodu.

Sociální stres

Tento typ stresu je spojen s mezilidskými vztahy a sociálními tlaky. Může zahrnovat konflikty ve vztazích (nevěra, žárlivost, zklamání důvěry), stres z rodinných vztahů, z práce nebo společnosti, ale i pocit izolace a osamělosti. Sociální stres se může vyvinout až v sociální poruchy a fobie.

Ekonomický stres

Ekonomický stres je spojen s finančními problémy, mezi něž patří například dluhy, krátkodobá či dlouhodobá nezaměstnanost, nejistá finanční situace, finanční závislost na jiných osobách nebo obavy o budoucnost.

Toto jsou nejčastější typy stresu, se kterými se v běžném životě můžeme setkat a se kterými se pravděpodobně setkalo již mnoho z nás.

10 nejčastějších příčin stresu

Co tedy způsobuje stres? Příčin stresu je opravdu velké množství a každý člověk na ně reaguje jinak a v jiné míře. Pojďme se tedy podívat konkrétně na 10 nejčastějších příčin stresu, se kterými se můžeme v průběhu našeho života setkat, mezi něž patří nepřiměřená pracovní zátěž, zdravotní problémy, problémy v osobním životě a komplikované vztahy či ztráta blízké osoby, ekonomické a sociální problémy či tlaky, studijní požadavky, osamělost nebo životní prostředí, ve kterém žijeme.

1. Nepřiměřená pracovní zátěž

Velký tlak na pracovišti a nepřiměřený nebo nezvladatelný objem práce mohou způsobit dlouhodobý pracovní stres. Konflikty s nadřízenými nebo kolegy a absence harmonického pracovního prostředí také přispívá k stresu na pracovišti a může vést k vyhoření nebo znechucení práce, kterou můžete mít rádi. Je tedy dobré přetěžování na pracovišti předcházet, naučit se odhadovat svoje síly, schopnosti a naučit se říkat ne.

2. Problémy v osobním životě

Rozchody, rozvody a rodinné konflikty mohou mít značný dopad na naše psychické zdraví. Ať už se jedná o schopnost navazování nových vztahů, udržování těch stávajících, naplňování potřeb svých blízkých nebo narušená důvěra, na vztazích je vždy potřeba pracovat a konflikty či nedorozumění řešit, aby vztahy nedošly do toxické fáze.

3. Zdravotní problémy

Chronické nemoci, bolesti a zdravotní komplikace mohou být významným zdrojem stresu, protože omezují kvalitu života. Zdravotní a fyzické problémy však mohou být dlouhodobé a je potřeba jejich řešení věnovat určité úsilí, což samo o sobě může být stresující. Pomocí může být léčení pod vedením odborníka a krátkodobé menší cíle, kterých můžeme dosahovat snáze.

4. Ekonomické a finanční problémy

Finanční problémy, dluhy a nezaměstnanost mohou vést k silnému finančnímu stresu a úzkostem či obavám ohledně budoucnosti. Nejistá finanční situace může vyvolávat pocity beznaděje, méněcennosti a frustrace. V takových případech může být přínosné se s někým o své problémy podělit (ať už s odborníkem na finance nebo s někým komu důvěřujeme) a najít postupné řešení, abyste předešli následkům jako je exekuce.

5. Smrt a ztráta blízké osoby

Úmrtí nebo ztráta blízkého člověka může způsobit trauma, smutek a psychický stres. Vyrovnání se se ztrátou blízkého člověka je náročný proces, který se nedá urychlit ani přeskočit. Vhodnou pomocí v těchto situacích může být návštěva psychologa či čas strávený se zbytkem rodiny, která může pomoci a podpořit naši psychiku v nelehkém období.

6. Studium a zkoušky

Studenti se často potýkají se studijním stresem způsobeným zkouškami, projektovými termíny a náročnými školními povinnostmi nebo jejich objemem. Stres v tomto období také mnohdy pramení z přístupu rodičů a jejich tlaku na dobré výsledky ve všech oborech studia, což je mnohdy nad síly studenta a přichází frustrace a přehlcení. Je dobré své pocity s někým sdílet a stanovit si studijní plán s krátkodobými cíli.

7. Sociální a společenský tlak

Očekávání a normy, které na nás klade společnost ohledně vzhledu, kariéry a životního úspěchu, počtu dětí, množství peněz nebo majetku, všechny tyto sociální tlaky mohou způsobovat stres. Je potřeba si uvědomit, že každý člověk je jedinečný a nemusí zapadat do obecně uznávaného ideálu krásy, časové osnovy života či jiných škatulek, které společnost a média idealizují. Je přínosnější věnovat se tomu, co chceme a co nás baví a nepřipouštět si k tělu normy někoho jiného, kdo náš život nežije.

8. Změny životního stylu

Náhlé nebo výrazné změny životního stylu (stěhování, změna práce, školy, kolektivu, stravování, ať už preferenční nebo na základě zdravotních omezení, fyzické aktivity) mohou být pro každého člověka stresující v jiné míře. Někdo změny snáší dobře a vyhledává je, pro někoho mají fatální následky a zabere měsíce se s nimi vyrovnat. Některé změny můžeme ovlivnit, jiné musíme jednoduše zvládnout. Před velkými životními změnami se vždy zamyslete nad tím, jaké pocity s sebou myšlenka na změnu přináší a zkuste se na situaci připravit nebo se o pocity s někým podělit.

9. Životní prostředí

Nepříznivé klimatické podmínky, přírodní katastrofy, etické otázky a ekologické problémy mají přímý vliv na naši psychickou pohodu. V některých oblastech našeho života máme možnosti svůj dopad na životní prostředí snížit a jít ostatním příkladem či se zapojit v rámci skupin do pomoci jiným lidem nebo osvěty společnosti.

10. Osamělost a izolace

Nedostatek sociálního kontaktu a osamělost mohou vést ke stresu a v delším časovém horizontu i ke vzniku depresí, protože lidská interakce je pro většinu lidí důležitá pro jejich psychické zdraví. Samozřejmě to není pravidlem a jsou i lidé, kteří preferují samotu. Pokud se tedy cítíte osamělí, zkuste si naplánovat více času se svými blízkými či přáteli a podělte se s nimi o své pocity.

Příznaky stresu, jaké jsou?

Když se setkáme se stresovými situacemi, tělo nám dává určité signály (příznaky), že něco není v pořádku. To jsou reakce na stres. Stres může mít mnoho podob a každý z nás může na shodnou situaci reagovat jinak. Nejčastěji můžeme zaznamenat příznaky stresu na našem dýchání, trávení, na naší pokožce a téměř ve všem, co děláme. V této části se zaměříme na projevy stresu, na to, co se děje uvnitř našeho těla, když jsme vystaveni stresovým situacím, od rychlého dýchání až po svalové křeče a psychickou úzkost. Porozumění a identifikace těchto projevům je prvním krokem k lepšímu zvládání stresu.

1. Dýchání

Při stresu můžeme zaznamenat mělké či zrychlené dýchání. To je důsledkem aktivace nervového systému, který zvyšuje srdeční frekvenci a frekvenci dýchání, abychom byli lépe připraveni na nadcházející rychlé reakce. To může vést ke zvýšenému objemu vzduchu v plicích i množství kyslíku v krvi, se kterým může přijít i motání hlavy, mdloby a úzkost.

2. Trávení

Stres může ovlivnit trávicí systém, což může vést k různým trávicím problémům. To zahrnuje nadýmání, průjem, zácpu nebo žaludeční bolesti (z dlouhodobého hlediska i žaludeční vředy). Stresové hormony, konkrétně kortizol, mohou ovlivnit pohyb potravy v našich střevech a způsobovat trávicí obtíže.

3. Kardiovaskulární systém

Stres může způsobit zvýšení krevního tlaku a zátěže pro naše srdce, což může být z dlouhodobého hlediska škodlivé a vyčerpávající pro naši kardiovaskulární soustavu. Stres může také způsobovat bolest na hrudi či bolest u srdce.

4. Snížení imunity

Stres umí potlačit imunitní systém, což nás činí náchylnějšími k infekcím a nemocem. Stresové hormony mohou snižovat produkci protilátek a zhoršovat schopnost těla bojovat s infekcemi, což je přirozená reakce na stresovou situaci. Pokud je tedy stres dlouhodobý, jsme vystaveni daleko většímu riziku a je třeba stres eliminovat a imunitu podpořit.

5. Svalové napětí

Stres dokáže zapříčinit svalové napětí a křeče, zejména v oblasti krku, ramen a zad. To může vést k bolestem hlavy a bolestem v oblasti krku, páteře a omezenou mobilitu, s čímž je spojená i únava a dodatečný fyzický stres z bolesti, ztuhlosti a omezení v běžném fungování.

6. Kůže

Stres, obzvláště ten výrazný a dlouhodobý, může způsobit různé kožní problémy, včetně akné, vyrážek a ekzémů. Kortizol může ovlivnit stav kůže a způsobit zánět. V kombinaci se sníženou imunitní funkcí v období stresu jsou kožní projevy velmi pravděpodobné. Kožní změny však vidíme v zrcadle na první pohled a mohou nám pomoci identifikovat závažnost situace.

7. Psychické projevy

Psychické projevy, jako je úzkost, deprese, nespavost, podrážděnost a potíže s koncentrací jsou také projevy stresu. Lidé vystavení chronickému stresu mohou být zároveň vystaveni daleko vyššímu riziku vzniku psychických poruch.

8. Hormonální změny

Stres může ovlivnit hormonální rovnováhu v těle, což může mít důsledky pro reprodukční funkce, metabolismus a další aspekty zdraví.

Na těchto nejčastějších projevech můžeme vidět, že naše psychika je velmi úzce spojena i s naším fyzickým zdravím a proto je vždy potřeba se na nemoci a potíže dívat komplexně a neřešit pouze fyzické projevy, ale zaměřit se i na možné psychické aspekty.

Co pomáhá na stres a jak stres zvládat?

V tempu života dnešní doby a výzvách, kterým každý den čelíme, se stres, ale i jeho regulace a prevence stávají téměř neodmyslitelnou součástí našich životů. Velký podíl na tom má i současná informační doba, kdy máme díky internetu a médiím k dispozici nepřeberné množství informací, které ještě několik desítek let zpátky lidstvo k dispozici vůbec nemělo a odezvou na to je informační přehlcení, nutnost zpracování obrovského množství dat naším mozkem, s čímž přichází také nový druh stresu, kterému naši předci čelit nemuseli.

Co tedy pomáhá lépe zvládat stres?

relaxace a meditace,
fyzická aktivita,
smysluplná strava,
dostatek spánku,
sociální podpora,
plánování a organizace,
bylinky a doplňky stravy,
více času na sebe,
a v neposlední řadě i omezení stimulantů (cukr, kofein, alkohol).

Relaxace a meditace

Pravidelná relaxace a meditace mohou pomoci snížit hladinu stresu. Zkuste zařadit do své rutiny nějaké cvičení, které je vám příjemné. Vhodnou volbou může být jóga, tai chi nebo chvíle hlubokého a vědomého dýchání.

Fyzická aktivita

Pravidelný pohyb uvolňuje endorfiny, které zlepšují náladu a snižují stres. Zkuste se pravidelně věnovat nějaké sportovní aktivitě alespoň 20 minut denně nebo se jen běžte projít do práce i z práce či školy (pokud pracujete v dostupné vzdálenosti).

Smysluplná strava

Jíst smysluplnou stravu s dostatečným množstvím ovoce, zeleniny a celozrnných potravin může podpořit fyzické a duševní zdraví. Například cukr nebo kofein mají na naše tělo výrazný vliv a mohou tak narušit naši psychickou rovnováhu. Vhodné může být i absolvování testu krevního obrazu, který určí, na co bychom se měli v rámci stravy zaměřit nebo odhalí, co našemu tělu chybí a za pomoci vhodných doplňků stravy můžeme opět dosáhnout rovnováhy.

Dostatek spánku

Nedostatek spánku umí zvýšit stres, protože při nedostatečném nebo nekvalitním spánku si nemůžeme odpočinout ani psychicky ani fyzicky. Snažte se spát alespoň 7-8 hodin denně a pokud jste doposud spánek upozaďovali na úkor povinností, ucítíte jistě brzy první změny. Pokud máte problém s usínáním nebo spánkem jako takovým, můžete zkusit jeho kvalitu podpořit nějakým vhodným doplňkem výživy, což je vždy pro tělo šetrnější varianta než prášky na spaní na předpis.

Sociální podpora

Mluvení o svých pocitech a stresu s blízkými přáteli nebo rodinou může také velmi pomoci. Pokud máte potíže, které se svou rodinou či přáteli sdílet nechcete, můžete se obrátit na někoho nestranného, například na psychoterapeuta nebo psychologa. Dobrou možností může být i vyhledání lidí s podobnými problémy či obtížemi a sdílet společně svůj příběh a zkušenosti či tipy, jak se se stresem vyrovnat.

Plánování a organizace

Ačkoliv jsou “to-do listy” a seznamy někdy stresující, dobrá organizace a systém práce mohou pomoci snížit stres v práci nebo ve škole. Vhodnou volbou jsou menší dílčí cíle, které si můžete odškrtávat a získat tak pocit, že zvládáte lépe své povinnosti. Nezapomeňte také zvážit, jaký objem práce jste schopni vykonat a naučte se říkat ne.

Bylinky a doplňky stravy na zmírnění stresu

Svět bylin je mocný a profitujeme z něj v mnoha oblastech našeho zdraví. Stejně tak to můžeme udělat i v rámci naší psychické pohody nebo při problémech se spánkem. Některé byliny a vitamíny či minerály (vitamín B12, B6, ashwagandha, rhodiola) nám mohou pomoci dodat energii nebo naopak uvolnit svalové či psychické napětí. Patří mezi ně například meduňka, kozlík a třezalka, hořčík apod.

Čas na sebe

Ačkoliv je to v dnešní rychlé době zaměřené na výsledky nebo v rodinném životě těžké, zkuste si najít každý den nebo alespoň obden čas pro sebe a věnujte ho relaxaci nebo něčemu, co vás baví. Činnosti, které nás baví, mohou také pomoci snížit stres.

Omezení stimulantů

Zkuste omezit konzumaci cukru, kofeinu a alkoholu, které mohou zvýšit stresovou hladinu a narušit naši psychickou harmonii, jelikož nám navozují různé stavy, které mají různé a často rozporuplné fáze a následky.

Stres a choroby

V dlouhodobém měřítku je důležité brát stres vážně a aktivně pracovat na jeho zmírnění a prevenci. To zahrnuje zvládání stresu pomocí relaxačních technik, hledání podpory v rodině či okolí, zlepšení životního stylu a případně vyhledání profesionální pomoci.

Pokud budeme vystavení stresu příliš dlouho, hrozí nám vážné zdravotní problémy (včetně těch psychických), mezi něž patří například:

kardiovaskulární obtíže (vysoký krevní tlak a zátěž pro srdce),
problémy s trávením (žaludeční vředy),
snížená imunitní funkce,
problémy se spánkem (které množství stresu dále zvyšují),
hormonální problémy,
deprese,
úzkostné poruchy,
poruchy osobnosti,
sociální fobie,
a další vážné stavy.

Na takové psychické problémy již bohužel nestačí relaxační techniky nebo podpora přátel, ale je na místě vyhledat odbornou pomoc, která mnohdy zahrnuje kontrolu psychologa i psychiatra.

Kdy vyhledat lékaře či odbornou pomoc psychologa nebo psychiatra?

Kdy je tedy vhodné vyhledat odbornou pomoc? Rozhodujte se podle toho, zda emocionální nebo psychické obtíže vážně ovlivňují váš běžný život nebo pokud zaznamenáváte dlouhodobé a výrazné změny ve svém chování, reakcích nebo myšlení. Tyto symptomy mohou naznačovat problémy s duševním zdravím. Ale na koho a kde byste měli obrátit pozornost, pokud hledáte odbornou pomoc?

Psycholog nebo psychoterapeut: Psychologové jsou absolventi lékařské fakulty, a psychoterapeuti jsou vyškolení experti na duševní zdraví, kteří mohou nabídnout terapeutickou podporu a psychoterapii. Psychologové a psychoterapeuti nepředepisují léky.

Psychiatr: Psychiatři jsou lékaři specializovaní na diagnostiku a léčbu duševních poruch. Pokud jsou zapotřebí i léky, psychiatr může předepsat vhodnou farmakoterapii. Často také doporučuje spojit léčbu s psychoterapií.

Praktický lékař: Můžete se také obrátit na svého praktického lékaře, který vás následně může přesměrovat k jinému odborníkovi nebo může nabídnout dočasné řešení dle svého uvážení.

Telefonní krizové linky: Pokud pociťujete, že nemůžete zvládnout svou situaci, prožíváte akutní strach či úzkost nebo potřebujete někoho, s kým se můžete anonymně poradit, můžete kontaktovat organizace, jako je Linka bezpečí (tel. 116 111) nebo podobné krizové linky. Tyto organizace poskytují krizovou intervenci a podporu v obtížných situacích.

Závěr

Stres je neoddělitelnou součástí lidského života, a přestože nás může někdy ohrožovat, může také sloužit jako motivační síla a varovný signál. Rozumět tomu, jak funguje a jak stres zvládat, je klíčem k dosažení harmonie a pohody v našem každodenním životě.

V tomto článku jsme shrnuli nejdůležitější informace ohledně stresu, jeho druhy, příznaky, možnosti jeho lepšího zvládání, ale také rizika, která hrozí při dlouhodobé vysoké hladině stresu.

Autor článku: Kateřina Brenkušová, certifikovaná poradkyně v oblasti rostlinné stravy

Zdroje: