Co je stres a jak ho zvládat? Jeho příčiny, příznaky a co pomáhá

Všichni jsme zažili stres – je to přirozená reakce těla a mysli na různé náročné situace. Věděli jste ale, že nemusí mít vždy negativní dopad? Někdy nás může motivovat, ale pokud trvá dlouhou dobu, může mít vážné důsledky pro naše zdraví. Jaké jsou nejčastější spouštěče stresu a jak se projevuje? A co je nejdůležitější, jaké metody vám mohou pomoci zbavit se stresu a udržet vnitřní klid?

Co je to stres?

Stres je přirozená reakce lidského těla, kterou zažíváme všichni. Je to způsob, jakým naše tělo a mysl reagují na náročné situace, změny nebo výzvy, které nazýváme stresory. Když se setkáme se stresem, tělo spustí fyzické a psychické reakce – jako je zrychlení srdečního tepu, rychlejší nebo hlubší dýchání, svalové napětí nebo zvýšená bdělost.

Odborníci z Cleveland Clinic tvrdí, že stres může být v krátkodobém horizontu prospěšný, protože nás motivuje a zvyšuje náš výkon. Tento proces automaticky připravuje tělo na zvládání náročných situací. Jednou z jeho hlavních reakcí je takzvaná reakce „bojuj nebo uteč“ – mechanismus, který nám pomáhá čelit hrozbám nebo výzvám. Díky této reakci jsme schopni rychle reagovat, bránit se a přizpůsobit se situacím, které by nás jinak mohly ohrozit, což ze stresu činí v krátkodobém horizontu přirozený obranný mechanismus.

Z dlouhodobého hlediska výzkumy ukazují, že dlouhodobý a chronický stres působí jako toxin, který ovlivňuje naše orgány a buňky a má negativní dopad na naše hormony, spánek, svaly, metabolismus, imunitní systém a zánětlivé reakce.

Hlavní stresové hormony a jejich funkce

Stresové situace v těle spouštějí uvolňování hormonů, které nám pomáhají reagovat na stres. Patří mezi ně tyto:

• Adrenalin (epinefrin) – aktivuje reakci „bojuj nebo uteč“, zvyšuje srdeční frekvenci, bdělost a fyzickou sílu, ale jeho dlouhodobé zvýšení může vést k chronickému stresu.
• Noradrenalin – podporuje bdělost, zvyšuje krevní tlak a připravuje tělo na rychlou reakci, ale dlouhodobé vystavení mu může způsobit nervozitu a hypertenzi.
• Kortizol – dodává energii zvýšením hladiny cukru v krvi, ale nadbytek kortizolu oslabuje imunitní systém a narušuje metabolismus.
• Dopamin – ačkoli nejde o typický stresový hormon, ovlivňuje zvládání stresu a emoční rovnováhu a chronický stres může vést k jeho narušení a zvýšenému riziku úzkosti nebo deprese.

Jaké druhy stresu existují?

Je třeba zdůraznit, že stres nemá vždy negativní účinek. Podívejme se blíže na existující typy stresu a jejich vliv na tělo:

Negativní stres

Technicky se označuje jako distres a představuje dlouhodobé nebo intenzivní vystavení stresovým situacím a obdobím a může vést k různým negativním důsledkům, jako jsou úzkost, deprese, fyzické problémy a snížená produktivita. Nejběžnějším příkladem distresu jsou dlouhodobé pracovní nebo osobní problémy, které nám nedávají šanci na odpočinek a zotavení.

Pozitivní stres

Technicky se nazývá eustres a je obvykle krátkodobý, mírnější a spojený s konkrétními, často blížícími se událostmi, které jsou vzrušující, motivující a zvyšují očekávání. Například důležitá zkouška ve škole, příprava na soutěž nebo svatbu. Na tento typ stresu může tělo reagovat stresovými hormony, které nám pomáhají zvýšit bdělost a výkonnost. Tento typ stresu může být hnací silou našeho úspěchu, pomáhá nám lépe se soustředit a být bdělejší.

Na základě délky trvání a původu stresových faktorů rozlišujeme několik dalších typů stresu:

Akutní stres

Tento typ stresu je krátkodobý a vzniká jako reakce na konkrétní situace. Může to být například zkouška nebo test ve škole nebo nějaká náhlá nepříjemná událost. Akutní stres se může projevit jako šok nebo znehybnění, s neschopností rychle a racionálně reagovat na náhlou situaci.

Chronický stres

Chronický stres je dlouhodobý stres, který může trvat měsíce nebo v některých případech i roky. Může být způsoben opakujícími se stresovými faktory, včetně finančních problémů, chronických zdravotních problémů, dlouhodobých pracovních problémů nebo složitých rodinných situací a vztahů. Podle odborníků může chronický stres mít vážné negativní důsledky pro zdraví a pohodu a může také vést k problémům duševního zdraví.

Fyzický stres

Tento typ stresu souvisí s fyzickými faktory, jako jsou nemoci, úrazy nebo jiné fyzické nepohodlí. Fyzický stres může být spojen s bolestí a nepohodlím, včetně vnějších vlivů, jako je hluk, hlasité zvuky, dlouhodobé vystavení vysokým nebo nízkým teplotám atd.

Duševní stres

Duševní stres souvisí s psychologickými faktory, jako jsou úzkost, pocity beznaděje nebo zoufalství, deprese, stres způsobený velkým pracovním zatížením nebo školními povinnostmi a podobné emocionální problémy. Duševní stres má velký vliv na naše duševní zdraví a pohodu.

Sociální stres

Tento typ stresu souvisí s mezilidskými vztahy a společenským tlakem. Může zahrnovat konflikty ve vztazích (nevěra, žárlivost, zrada důvěry), stres z rodinných vztahů, práce nebo společnosti, ale také pocity izolace a osamělosti. Sociální stres se může vyvinout v sociální poruchy a fobie.

Ekonomický stres

Ekonomický stres je spojen s finančními problémy, jako jsou dluhy, krátkodobá nebo dlouhodobá nezaměstnanost, finanční nejistota, finanční závislost na jiných nebo obavy z budoucnosti. 

Příznaky stresu: poznejte projevy včas

Když se setkáme se stresovými situacemi, naše tělo nám dává určité signály (příznaky), že něco není v pořádku. Tělo produkuje větší množství hormonů – kortizolu, adrenalinu a noradrenalinu. Tyto hormony vyvolávají následující reakce.

Podle odborníků patří mezi fyzické projevy stresu:

• rychlé dýchání,
• třes rukou,
• svalové napětí,
• trávicí potíže,
• zvýšený krevní tlak,
• bušení srdce,
• kožní změny,
• oslabený imunitní systém,
• hormonální nerovnováha,
• pocení.

Mezi psychologické příznaky stresu patří:

• nespavost,
• podrážděnost,
• ovlivnění koncentrace. 

Rychlé dýchání

Když jsme ve stresu, může se u nás objevit mělké nebo zrychlené dýchání. Je to důsledek aktivace nervového systému, který zvyšuje srdeční frekvenci a frekvenci dýchání, abychom byli lépe připraveni na rychlé reakce, které mohou následovat. To může vést ke zvýšení objemu vzduchu v plicích a množství kyslíku v krvi, což může způsobit závratě, mdloby a úzkost.

Třes rukou

Možná jste si všimli, že se vám někdy třesou ruce, například když jste nervózní nebo pod tlakem. Třes rukou je nevědomý svalový třes, který tělo spouští samo – bez toho, abyste ho ovládali. Odborníci tvrdí, že může mít mnoho příčin, jednou z nich je stres. Když je tělo napjaté nebo přepracované, snaží se uvolnit nahromaděné napětí, což může vést k třesu rukou. 

Svalové napětí 

Kromě třesu rukou může stres způsobit také svalové napětí a křeče. Ty často vedou k bolestem hlavy, ztuhlosti krku a zad a omezené pohyblivosti. Takové napětí způsobuje další únavu a zvyšuje fyzickou zátěž těla, protože bolest a ztuhlé svaly ztěžují normální fungování. 

Zažívací potíže

Stres může ovlivnit trávicí systém, což může vést k různým zažívacím problémům. Patří mezi ně nadýmání, průjem, zácpa nebo bolesti žaludku (a v dlouhodobém horizontu i žaludeční vředy). Vědci z Harvardovy univerzity uvádějí, že když je člověk ve stresu, tělo spustí reakci „bojuj nebo uteč“ a trávení se zpomalí nebo dokonce dočasně zastaví, aby tělo mohlo přesměrovat energii tam, kde je nejvíce potřebná – do svalů a mozku.

Zvýšený krevní tlak

Odborníci potvrzují, že stres může způsobit krátkodobé zvýšení krevního tlaku. Když jsme ve stresu, tělo uvolňuje hormony, které zrychlují srdeční frekvenci a zvyšují tlak v cévách. Jedná se o přirozenou reakci, která připravuje tělo na rychlou akci, ale pokud stres přetrvává, může dlouhodobě zatěžovat srdce a krevní cévy. 

Bušení srdce 

Když jste ve stresu, vaše tělo uvolňuje hormony, jako je adrenalin, které zrychlují srdeční frekvenci. To může způsobit pocit bušení srdce nebo nepravidelný srdeční rytmus. Odborníci tvrdí, že se jedná o přirozenou reakci těla, která signalizuje, že se připravuje na zvládnutí stresové situace.

Změny na kůži 

Stres a vyrážky spolu úzce souvisejí. Zejména dlouhodobý stres může způsobit řadu kožních problémů, včetně akné, vyrážek a ekzémů. Důvodem je to, že stres uvolňuje hormon kortizol, a studie (2022) potvrzuje, že zvýšená hladina kortizolu ve stresových situacích se často projevuje zvýšenou produkcí mazu a zhoršením akné. Stres navíc oslabuje imunitní systém, takže pokožka se hojí méně efektivně a je citlivější na vnější vlivy, jako jsou bakterie nebo alergeny. 

Oslabený imunitní systém

Aktuální vědecké poznatky (2024) potvrzují, že silný stres může způsobit, že imunitní systém přejde do takzvaného anergického stavu. To znamená, že jeho obranné mechanismy jsou oslabeny, tělo je méně schopné bojovat s infekcemi a nemocemi a jsme náchylnější k virům a bakteriím. Pokud je tedy stres dlouhodobý, jsme vystaveni mnohem většímu riziku a je nutné stres eliminovat a posílit imunitu.

Hormonální nerovnováha

Jak jsme již naznačili, když jste ve stresu, vaše tělo uvolňuje hormon kortizol. Pokud jeho hladina zůstává dlouhodobě zvýšená, může narušit hormonální rovnováhu a ovlivnit další hormony. To může vést k různým problémům, jako jsou potíže s plodností, nepravidelná menstruace nebo problémy s duševním zdravím. Proto je důležité naučit se zvládat stres a udržovat tělo v rovnováze prostřednictvím zdravého životního stylu.

Pocení

Pocení je přirozenou reakcí těla na stres. Vědci potvrzují, že ve stresových situacích se aktivuje nervový systém, což zvyšuje aktivitu potních žláz, aby bylo tělo připraveno rychle reagovat. Pocení se nejčastěji vyskytuje na dlaních, chodidlech, podpaží nebo čele, ale může se vyskytovat i na jiných částech těla. Ačkoli to může být nepříjemné, je to známka toho, že tělo reaguje na napětí a snaží se udržet rovnováhu.

Nespavost 

Nespavost způsobená stresem není neobvyklá – naopak, pravděpodobně jste již zažili potíže s usínáním kvůli napětí nebo starostem. Vědci ze Sleep Foundation potvrzují, že stres a úzkost často vedou k nespavosti a problémům se spánkem, jako jsou potíže s usínáním nebo časté probouzení během noci. Příznaky nespavosti se však mohou začít zlepšovat, když stresová situace pomine a hladina stresových hormonů v těle klesne. 

Podrážděnost 

Tento pocit pravděpodobně znáte – když jste ve stresu, cítíte se neklidní, podráždění a citlivější na podněty, které byste za normálních okolností zvládali klidně. Vědci poukazují na to, že vztah mezi stresem a podrážděností je obousměrný, protože zvýšená podrážděnost může vést k častějšímu vystavení stresovým podnětům, jako jsou konflikty nebo přetížení. Proto je důležité si tyto příznaky všímat, uvědomit si jejich souvislost se stresem a aktivně pracovat na jeho zvládání.

Vliv na koncentraci 

Stres může mít významný vliv na koncentraci, přičemž jeho účinky závisí hlavně na jeho intenzitě a délce trvání. Krátkodobý stres může být dočasně prospěšný, protože zvyšuje bdělost, schopnost reagovat a schopnost rychle se soustředit na konkrétní úkol. Pokud však stres přetrvává delší dobu nebo je příliš intenzivní, začíná narušovat koncentraci. 

3 fáze stresu a jejich průběh 

Kanadský biolog Hans Selye popsal tři základní fáze stresu, známé jako obecný adaptační syndrom (GAS):

• Alarmová fáze – jedná se o okamžitou reakci těla na stresovou situaci. Aktivují se stresové hormony, zrychluje se srdeční tep, stoupá krevní tlak a zvyšuje se pozornost – tělo se připravuje na „boj nebo útěk“. Tato fáze je krátkodobá a pomáhá vyrovnat se s akutním stresem.
• Fáze odporu – pokud stres přetrvává, tělo se snaží přizpůsobit a pokračovat ve fungování. Udržuje zvýšenou hladinu stresových hormonů a snaží se zachovat vnitřní rovnováhu (homeostáza). Tato fáze může trvat déle, ale je energeticky náročná.
• Fáze vyčerpání – dlouhodobý stres bez odpočinku vede k vyčerpání fyzických a duševních zdrojů. Objevuje se chronická únava, oslabená imunita a vyšší riziko vážných zdravotních problémů, jako jsou srdeční onemocnění, deprese a zažívací potíže.

Je proto důležité včas rozpoznat stres a naučit se ho regulovat, aby se předešlo jeho negativním účinkům na zdraví. 

Nejčastější příčiny stresu

Podívejme se na nejčastější příčiny stresu, se kterými se můžeme v životě setkat:

Nadměrná pracovní zátěž a školní povinnosti

Nadměrné pracovní zatížení, termíny, konflikty na pracovišti nebo tlak na studenty během zkoušek a projektů jsou významnými zdroji stresu. Kombinace vysokých očekávání a velkého pracovního zatížení může vést k vyhoření, frustraci a snížené motivaci. Je důležité naučit se plánovat, stanovovat si realistické cíle a v případě potřeby umět říct „ne“.

Osobní vztahy a sociální tlak

Konflikty, rozchody, rodinné problémy nebo společenský tlak týkající se vzhledu, kariéry nebo životního úspěchu mohou zvyšovat psychickou zátěž. Podpora blízkých, otevřená komunikace a uvědomění si vlastních hodnot pomáhají zvládat tyto situace, aniž by člověk podléhal očekáváním okolí.

Zdravotní problémy

Chronická onemocnění, bolest nebo zdravotní komplikace omezují kvalitu života a mohou být samy o sobě stresující. Pomocí může být pravidelná léčba pod vedením specialisty a rozdělení cílů na menší, zvládnutelné kroky.

Ekonomické a finanční problémy

Dluhy, nezaměstnanost nebo nejistá finanční situace mohou způsobit silný stres a úzkost z budoucnosti. Otevřená komunikace s důvěryhodnými osobami nebo odborníky a postupné řešení problémů mohou pomoci zmírnit napětí.

Smutek a ztráta milované osoby

Smrt nebo ztráta blízké osoby je obtížná emocionální zkušenost, která vyžaduje čas a podporu. Pomoc psychologa a podpora rodiny a přátel mohou usnadnit proces truchlení a zmírnit psychický tlak.

Životní styl a návyky

Nedostatek spánku, nezdravá strava, nedostatek pohybu a nadměrné vystavení digitálním médiím snižují duševní odolnost a zhoršují schopnost vyrovnávat se se stresem. Pravidelný režim, kvalitní spánek, pohyb a vyvážená strava mohou být účinnými způsoby boje proti stresu.

Změny v prostředí

Významné životní změny (stěhování, změna zaměstnání, změna školy) nebo nepříznivé prostředí mohou být psychickou zátěží. Před provedením jakýchkoli významných změn je dobré se zamyslet nad tím, jak se při nich budete cítit, a připravit se na ně, nebo se o své pocity podělit s někým blízkým.

Co pomáhá proti stresu a jak se se stresem vypořádat?

Nejúčinnějším způsobem boje proti stresu je kombinace rychlých uklidňujících technik (např. dechová cvičení, krátké cvičení, odpočinek od podnětů) a dlouhodobých návyků, jako je kvalitní spánek, pravidelný režim a realistické plánování. Níže se budeme zabývat různými způsoby zvládání stresu. 

V dnešním rychle se měnícím světě čelíme stresu všichni, ale existují způsoby, jak ho dostat pod kontrolu.

Jak tedy můžeme lépe zvládat stres? Podle odborníků může pomoci následující:

• relaxace a meditace,
• fyzická aktivita,
• zdravá strava,
• dostatek spánku,
• sociální podpora,
• plánování a organizace,
• bylinky a doplňky stravy,
• více času pro sebe
• a v neposlední řadě omezení stimulantů (cukr, kofein, alkohol).

Relaxace a meditace

Jedním ze způsobů, jak se rychle zbavit stresu, je pravidelná relaxace a meditace, které mohou pomoci snížit hladinu stresu. Zkuste do svého denního režimu zařadit cvičení na zmírnění stresu, která vás baví. Vhodnou volbou může být jóga, tai chi nebo chvíle hlubokého, vědomého dýchání. Snažte se každý den, nebo alespoň každý druhý den, najít čas pro sebe a věnujte ho relaxaci nebo něčemu, co vás baví. Aktivity, které nás baví, mohou také pomoci snížit stres.

Fyzická aktivita

Odborníci tvrdí, že pravidelná fyzická aktivita uvolňuje v mozku chemické látky zvané endorfiny, konkrétně beta-endorfiny, které zlepšují náladu a snižují stres. Zkuste se věnovat nějaké formě fyzické aktivity alespoň 20 minut denně nebo prostě choďte pěšky do práce nebo do školy.

Rozumná strava

Rozumná strava s dostatkem ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků může podporovat fyzické a duševní zdraví. Ačkoli kofein působí jako stimulant, měl by být konzumován v rozumném množství a cukr má významný vliv na tělo a podle vědců může narušit naši duševní rovnováhu. Může být také dobré nechat si udělat krevní testy, aby se zjistilo, na co bychom se měli ve stravě zaměřit, nebo aby se odhalilo, co našemu tělu chybí, abychom mohli pomocí vhodných doplňků stravy obnovit rovnováhu.

Dostatek spánku

Nedostatek spánku může zvyšovat stres, protože nedostatečný nebo nekvalitní spánek nám brání v duševním i fyzickém odpočinku. Snažte se spát alespoň 7–8 hodin denně, a pokud jste dosud spánek zanedbávali ve prospěch svých povinností, brzy pocítíte první změny. Pokud máte potíže s usínáním nebo spánkem obecně, můžete zkusit zlepšit kvalitu spánku vhodným doplňkem stravy na spaní, který je pro tělo vždy šetrnější variantou než předepsané prášky na spaní.

Pro klidný spánek doporučujeme večerní rituální komplex od Naturtreu, který kombinuje několik účinných složek. Obsahuje aminokyselinu L-tryptofan, která podle odborníků přispívá k dobrému spánku, protože tělo ji využívá k produkci serotoninu, neurotransmiteru, který ovlivňuje náladu a spánek. Obsahuje také extrakt z chmelových květů a kořen kozlíku lékařského, známý pro své účinky na spánek. Celý komplex je doplněn kyselinou gama-aminomáselnou (GABA) a vitamínem B2, které dodávají tělu vše, co potřebuje pro dokonalý odpočinek. Je k dispozici v kapslích, které zajišťují přesné dávkování, a má 100% veganské složení bez GMO a alergenů, takže je vhodný pro všechny dospělé, včetně veganů a vegetariánů, kteří chtějí zlepšit kvalitu svého spánku.

-20 %

Naturtreu výhodněji

Naturtreu Večerní rituál - GABA, kozlík, chmel a L-tryptofan, 90 kapslí

141de058

Pečlivě sestavený, vysoce kvalitní komplex s obsahem GABA, l-tryptofanem a výtažky z kozlíku a chmele. Ideální k užívání večer před spaním nebo po rušných, náročnějších dnech. Bez nežádoucích aditiv, vhodný pro vegany a vegetariány.

Pečlivě sestavený, vysoce kvalitní komplex s obsahem GABA, l-tryptofanem a výtažky z kozlíku a chmel...

671 Kč 536 Kč

141de058

Více informací o produktu

Přidat do košíku

Sociální podpora

Velmi užitečné může být také mluvit o svých pocitech a stresu s blízkými přáteli nebo rodinou. Pokud máte problémy, o kterých se nechcete podělit s rodinou nebo přáteli, můžete se obrátit na někoho nestranného, například psychoterapeuta nebo psychologa. Další dobrou možností je najít lidi s podobnými problémy nebo obtížemi a podělit se o svůj příběh, zkušenosti a tipy na snížení stresu.

Plánování a organizace

Ačkoli seznamy úkolů a rozvrhy mohou být někdy stresující, dobrá organizace a systematický přístup k práci mohou pomoci snížit stres v práci nebo ve škole. Dobrou volbou jsou menší, lépe zvládnutelné cíle, protože je můžete odškrtávat a mít pocit, že lépe zvládáte své povinnosti. Nezapomeňte také zvážit, kolik práce jste schopni zvládnout, a naučte se říkat ne.

Byliny a doplňky stravy pro zvládání nebo zmírnění stresu

Svět bylin je mocný a my z něj těžíme v mnoha oblastech našeho zdraví. Totéž můžeme udělat pro naše duševní zdraví nebo problémy se spánkem. Studie potvrzují, že některé bylinky, vitamíny a minerály (vitamíny B12 a B6, ashwagandha, rhodiola) nám mohou pomoci zvýšit energii nebo naopak zmírnit svalové nebo duševní napětí. Patří mezi ně například:

Ashwagandha

Ashwagandha, neboli indický ženšen, je adaptogenní bylina s mnoha zdravotními přínosy. V tradiční medicíně se používá již po staletí jako prostředek ke zlepšení odolnosti proti stresu. Moderní studie potvrzují, že její užívání může snížit stres, úzkost a hladinu stresového hormonu kortizolu. Výzkum zahrnující stovky účastníků ukázal, že pravidelné užívání ashwagandhy vedlo k lepší duševní rovnováze a pocitu uvolnění. Vědci však poukazují na to, že k definitivnímu potvrzení její účinnosti a bezpečnosti při dlouhodobém užívání je třeba další výzkum. 

Pokud chcete účinně doplnit stravu, nezapomeňte na kapsle ashwagandha od Vegmart. Každá kapsle obsahuje vysoce koncentrovaný extrakt z kořene rostliny v poměru 25:1 s 500 mg účinné látky a 5 % withanolidů. Produkt je 100% přírodní, bez přísad, GMO a alergenů a je vhodný pro vegany, vegetariány a diabetiky. Navíc není testován na zvířatech, což svědčí o udržitelné a etické výrobě.

Vegmart Ashwagandha 600 mg, 90 kapslí

176sk008

Extra dávka 600 mg ashwagandhy – extrakt z kořene 25:1 s obsahem 30 mg withanolidů. To vše v 1 kapsli bez aditiv pro maximální účinek! Ideální volba pro každodenní celkové zdraví, kognitivní funkce, spánek a duševní pohodu. Ocení ji zejména lidé, kteří potřebují podávat zvýšený mentální výkon v práci, nebo studenti. Vhodné pro vegany i vegetariány.

Extra dávka 600 mg ashwagandhy – extrakt z kořene 25:1 s obsahem 30 mg withanolidů. To vše v 1 kapsl...

274 Kč

176sk008

Více informací o produktu

Přidat do košíku

Rozchodnice růžová

Znáte bylinu zvanou rozchodnice růžová? Je také známá jako rhodiola a patří mezi adaptogenní rostliny, které lidé po staletí používají k podpoře odolnosti organismu vůči stresu. Tradičně se používá ke zvýšení energie, zlepšení koncentrace a duševní pohody, ale také k úlevě od pocitu únavy a úzkosti. Výzkum vědců z univerzity v Curychu ukázal, že užívání rhodioly přináší významné a stabilní zlepšení příznaků stresu, únavy, nálady a celkové kvality života. Při jejím užívání je však vhodné být opatrný a konzultovat ji s odborníkem. 

Pokud chcete podpořit své duševní zdraví a odolnost v obtížných obdobích, je komplex pro klidnou duši od Naturtreu vynikající volbou. Kombinuje rhodiolu a ashwagandhu, dvě byliny známé pro své účinky na duševní pohodu a zvládání stresu. Jsou doplněny o vitamíny B2 a B6, které přispívají k správnému fungování nervového systému, a vitamín B5, který přispívá ke zdravé duševní výkonnosti. Produkt obsahuje až 95 % přírodních rostlinných složek, neobsahuje alergeny, GMO ani škodlivé chemikálie a je vhodný pro vegany a vegetariány.

-15 %

Naturtreu výhodněji

Naturtreu Ashwagandha & Rhodiola rosea pro klidnou duši, 120 vegan kapslí

141de029

Kombinace Ashwagandhy a Rhodioly (Rozchodnice růžová). Dva klenoty tradiční indické a čínské medicíny spojeny do excelentního komplexu pro uklidnění duše v náročných obdobích! Vhodné pro vegany a vegetariány.

Kombinace Ashwagandhy a Rhodioly (Rozchodnice růžová). Dva klenoty tradiční indické a čínské medicín...

714 Kč 606 Kč

141de029

Více informací o produktu

Přidat do košíku

Omezení stimulantů

Snažte se omezit konzumaci cukru, kofeinu a alkoholu, které mohou zvyšovat hladinu stresu a narušovat naši duševní harmonii, protože vyvolávají různé stavy, které mají odlišné a často protichůdné fáze a důsledky.

Důsledky stresu: může vést k onemocnění?

Odborníci varují, že pokud jsme vystaveni stresu příliš dlouho, může to vést k vážným zdravotním problémům (včetně problémů duševního zdraví), jako jsou:

• kardiovaskulární problémy (vysoký krevní tlak a zatížení srdce),
• zažívací potíže (žaludeční vředy),
• snížená imunitní funkce,
• problémy se spánkem (které dále zvyšují úroveň stresu),
• hormonální problémy,
• deprese,
• úzkostné poruchy,
• poruchy osobnosti,
• sociální fobie
• a další závažné stavy.

Bohužel relaxační techniky nebo podpora přátel nestačí u závažnějších duševních problémů a je nutné vyhledat odbornou pomoc, která často zahrnuje konzultaci s psychologem a psychiatrem.

Kdy byste měli navštívit lékaře nebo vyhledat odbornou pomoc psychologa či psychiatra?

Rozhodněte se na základě toho, zda vaše emocionální nebo duševní potíže vážně ovlivňují váš každodenní život nebo zda dochází k dlouhodobým a významným změnám ve vašem chování, reakcích nebo myšlení. Tyto příznaky mohou naznačovat problémy s duševním zdravím. Ale na koho a kam se obrátit, pokud hledáte odbornou pomoc?

Psycholog nebo psychoterapeut: Psychologové jsou absolventi lékařské fakulty a psychoterapeuti jsou vyškolení odborníci na duševní zdraví, kteří mohou nabídnout terapeutickou podporu a psychoterapii. Psychologové a psychoterapeuti nepředepisují léky.

Psychiatr: Psychiatři jsou lékaři, kteří se specializují na diagnostiku a léčbu duševních poruch. Pokud je nutné také léčení léky, může psychiatr předepsat vhodnou farmakoterapii. Často doporučují kombinovat léčbu s psychoterapií.

Praktický lékař: Můžete se také obrátit na svého praktického lékaře, který vás může podle svého uvážení odeslat k jinému specialistovi nebo vám nabídnout dočasné řešení.

Krizové linky: Pokud máte pocit, že svou situaci nezvládáte, prožíváte akutní strach nebo úzkost nebo potřebujete s někým anonymně mluvit, můžete se obrátit na organizace, jako je například linka důvery (tel. 222 580 697)) nebo podobné krizové linky. Tyto organizace poskytují krizovou intervenci a podporu v obtížných situacích.

Závěr

Stres je nedílnou součástí života každého člověka. V krátkodobém horizontu může být prospěšný, ale pokud jsme mu vystaveni po dlouhou dobu, může mít negativní důsledky. Může se projevovat nervozitou, podrážděností, problémy se spánkem nebo sníženou koncentrací. Proto je důležité naučit se, jak stres rychle zmírnit – pomoci mohou cvičení, relaxační techniky nebo meditace. V případě potřeby můžete také zvážit doplňky stravy na podporu duševního zdraví, zejména ty, které obsahují adaptogenní byliny, jako je rhodiola nebo ashwagandha. Nezapomeňte však, že v případě dlouhodobého stresu je vhodné kontaktovat odborníka, aby se předešlo vážnějším zdravotním nebo duševním problémům.

Autor článku: Kateřina Brenkušová, certifikovaná poradkyně v oblasti rostlinné stravy

Aktualizace: Mgr. Petronela Misárová, bioložka