Potravinová alergie, intolerance a potravinové senzitivity

Téměř čtvrtinu lidí v rozvinutých zemích trápí intolerance na potraviny či potravinové alergie, a to ještě nepočítáme potravinové senzitivity. V tomto článku se dozvíte, co je to intolerance (nesnášenlivost) potravin a co alergie. Také zjistíte to nejdůležitější, co potřebujete o těchto problémech vědět.

Co je intolerance?

Intolerance (či nesnášenlivost) je následek neschopnosti organismu strávit některou složku potraviny, typicky konkrétního sacharidu, častá je například intolerance na laktózu.

Intolerance laktózy, někdy nazývaná též jako intolerance mléka, je částečná či úplná neschopnost trávit mléčný cukr laktózu. Laktóza se běžně vyskytuje v mateřském mléce savců, kam řadíme mléko kravské i lidské.

Kojenci a malé děti proto nemají s trávením laktózy zpravidla problém a výskyt laktózové intolerance u nich tedy není běžný. Jejich trávicí systém totiž produkuje enzymlaktázu, který laktózu rozkládá, a organismus tak může laktózu využít jako zdroj energie. Produkci enzymu laktázy spouštějí naše geny, a protože po miliony let evoluce bylo mateřské mléko konzumováno jen kojenci a dětmi, přibližně dvě třetiny dospělých lidí na světě neprodukují laktázy dostatek, a proto se u nich vyskytuje laktózová intolerance.

Jak se projevuje laktózová intolerance?

Laktózová intolerance se projevuje tak, že při nedostatku enzymu laktázy se mléčná laktóza nestráví a dostává se až do tlustého střeva. V tlustém střevě na sebe laktóza váže vodu a také se na ní vyživují mikroorganismy produkující plyn, a jsou tak spoluodpovědné za nepříjemné projevy laktózové intolerance.

Jaké má laktózová intolerance příznaky?

Laktózová intolerance nejčastěji způsobuje nadýmání, průjmy a zánět. Symptomy, kterými se nesnášenlivost laktózy projevuje, se zpravidla objeví v rámci několika hodin po konzumaci mléčné potraviny.

Není intolerance jako intolerance

Ne každý problém můžeme jednoznačně označit za intoleranci, i když se to tak někdy stává. Intolerance fruktózy a dalších látek z kategorie FODMAP (fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly) totiž mohou být způsobeny nejen chybějícími enzymy, ale také nedostatečným vstřebáváním v tenkém střevě. Podobně jako laktóza při laktózové intoleranci však tyto látky končí v tlustém střevě, kde způsobují například bolest břicha, nadýmání, plynatost či průjem a může se stát, že jsou diagnostikovány jako syndrom dráždivého tračníku (IBS). Zvláštním případem je také histaminová intolerance, někdy označovaná také jako histaminová alergie, o které se dozvíte více v níže zmíněném článku.

Jak se intolerance zjišťuje?

Potravinová intolerance se ověřuje pomocí prosté eliminační diety. Podezřelé potraviny se na dva týdny vyloučí z jídelníčku a následně se postupně (každých 5–7 dnů) jedna po druhé zpět zařazují.

V případě podezření na přítomnost nesnášenlivosti konkrétních potravin je třeba vyřadit z jídelníčku nejen tyto konkrétní potraviny, ale také zpracované produkty s jejich obsahem. V případě podezření, že se u vás vyskytuje laktózová intolerance, je potřeba vyřadit například všechny mléčné produkty a cukrovinky s mlékem. V případě syndromu dráždivého tračníku je nutné zase vyřadit potraviny s obsahem sacharidů skupiny FODMAP.

Během eliminace a zpětného zařazování je důležité důsledně sledovat složení všech konzumovaných potravin a vést si záznamy o jídle a výskytu symptomů. Tento způsob je zdlouhavý a není dokonalý, může však potravinovou intoleranci potvrdit, nebo vyvrátit a také vám může pomoci porozumět míře tolerance určitých potravin. Intolerance fruktózy a laktózová intolerance se také dají diagnostikovat pomocí vodíkového dechového testu.

Intolerance vs. alergie

Potravinová alergie má ve srovnání s intolerancí výrazně závažnější průběh a příznaky alergie nastupují typicky rychleji po konzumaci alergenu, zpravidla během několika minut či maximálně hodin.

Jak se projevuje alergie?

Projevy alergie zahrnují otok jazyka, vyrážku, svědění, zvracení, průjmy, problémy s dýcháním či nízký krevní tlak. Alergická reakce má příčinu v našem vlastním imunitním systému, který nesprávně považuje alergen za nebezpečí a zareaguje silnou zánětlivou reakcí. Na rozdíl od intolerance může alergickou reakci spustit konzumace byť jen stopového množství potraviny. Proto mnohé výrobky obsahují na svém obalu informace o možné kontaminaci alergenem, jako například "může obsahovat stopy mléka".

Která potravinová alergie se vyskytuje nejčastěji?

Výskyt alergií se v různých částech světa liší, nicméně nejčastějšími alergiemi, které společně představují až 90 % všech potravinových alergií, jsou alergie na mléko, sóju, pšenici, arašídy, ryby, korýše a také alergie na vejce či alergie na ořechy. Mohou se však objevit také vzácné alergie, jako jsou alergie na rajčata či alergie na citrusy.

Alergie je reakce na bílkovinu obsaženou v dané potravině

Typická příčina alergie je reakce na konkrétní bílkovinu potraviny. Alergie na kravské mléko či alergie na pšenici tak je ve skutečnosti alergie na mléčnou bílkovinu nebo alergie na některou z bílkovin pšenice, například alergie na lepek.

Příznaky alergie se proto mohou objevit nejen při konzumaci mléka či mléčných produktů, ale například i potravin s obsahem specifické mléčné bílkoviny. Všechny složky mléka a jiných častých alergenů proto musí být ve složení potravin uvedeny tučným písmem.

Jak alergie vzniká?

Přesná příčina, která by určila vznik alergie, není známa. Podle jedné z teorií mohou být za příčinu alergie považovány podmínky, za kterých se dostal imunitní systém s alergenem do styku. Pokud k tomu dojde prostřednictvím trávicího ústrojí, které je jedním z největších center imunitního systému, je podle této teorie vyšší pravděpodobnost, že se alergie nevyvine.

Pokud se však imunitní systém setká s potenciálním alergenem poprvé při obranné reakci, například v otevřené ráně, může se vyvinout alergie. Bílkoviny z potravin se totiž za normálních podmínek nedostávají do vnitřního prostředí organismu a jsou v něm považovány za nežádoucí.

Tuto teorii o vzniku alergie potvrzují také statistiky, podle kterých časné zařazení potenciálních alergenů do stravy dětí snižuje riziko vzniku alergie. Jako rizikové faktory pro vznik alergie byly také identifikovány rodinná historie alergie, nedostatečný příjem vitamínu D, nadměrný příjem tuků, obezita a nadměrná hygiena.

Jak poznat alergii?

Podobně jako v případě intolerancí můžeme i potravinové alergie identifikovat pomocí eliminační diety. S ohledem na vyšší závažnost komplikací v případě alergie je však vhodné podezření na alergii konzultovat s lékařem, který může přítomnost alergie diagnostikovat pomocí testu. Test na alergie může mít formu analýzy krevního vzorku na specifické protilátky, nebo kožního testu na přítomnost alergie. Při kožním testu se mikroskopické množství alergenu aplikuje na, nebo pod pokožku a sleduje se, zda se objeví alergická reakce.

Jak zmírnit alergickou reakci?

Nějaká forma alergie trápí přibližně 8 % dětí a 5 % dospělých. Tento rozdíl je důsledkem skutečnosti, že některé alergie se samovolně vytratí s věkem. Častěji se vytrácejí alergie na mléko či alergie na vejce a sóju. Naopak alergie na ořechy a alergie na korýše jsou typicky trvalé.

V současnosti není znám přímý způsob léčby alergie a jediný dostupný způsob, jak se řeší potravinová alergie, je striktní vyhýbání se alergenu. Pokud je alergická reakce mírnější, používají se antihistaminika a steroidní přípravky. Při závažných a život ohrožujících stavech se podává alergikům adrenalin (epinefrin). Tyto látky pomáhají rychle utlumit zánětlivou reakci.

Dalším způsobem léčby alergie je prevence vzniku zánětu. Zánětu je možné předcházet například udržováním optimální hladiny vitamínu D, který je důležitým faktorem v regulaci zánětu v organismu, přičemž jeho nedostatkem trpí až 40 % Evropanů.

Roli v regulaci zánětu hraje také strava. Protizánětlivé účinky mají především ovoce, zelenina a luštěniny. Naopak prozánětlivé účinky má především cukr, tučná, mastná a smažená jídla, červené maso, uzeniny a potraviny z bílé mouky. Preventivnímu snižování zánětu v organismu může pomoci kurkuma a v případě alergické rýmy, také například rostlinné přípravky obsahující quercetin (kvercetin).

V našem e-shopu naleznete produkty s obsahem kvercetinu v kategorii Quercetin.

Potravinové senzitivity

Potravinové senzitivity jsou na rozdíl od intolerancí a alergií stále ještě málo prozkoumány a jejich diagnóza je problematická. Jde o abnormální reakce na potraviny projevující se například bolestí kloubů, únavou, vyrážkami, bolestmi břicha či zamlženým myšlením (tzv. brain fog). Symptomy upozorňující na potravinové senzitivity se přitom mohou objevit i s odstupem dní od konzumace potraviny, což identifikaci problematické potraviny výrazně ztěžuje.

Nejznámějším zástupcem potravinových senzitivit je neceliatická senzitivita na lepek (non-celiac gluten sensitivity), někdy také nesprávně označována jako nesnášenlivost lepku. Přibližně 0,1 % lidí trápí alergie na pšenici, 0,71 % alergie na lepek (celiakie) a senzitivita může podle odhadů postihovat 1 % lidí.

Potravinové senzitivity lze diagnostikovat s pomocí eliminační diety, v případě senzitivity na lepek je však důležité v první řadě vyloučit výskyt celiakie. Bezlepková strava u celiakie musí být totiž výrazně přísnější než v případě senzitivity. Samotná příčina senzitivity je stále předmětem výzkumu, pravděpodobně však má svůj původ v interakci složek potravin s naší střevní mikroflórou a imunitním systémem.