Migréna: Příčiny, příznaky a osvědčená řešení

Migréna není jen běžná bolest hlavy. Jsou to opakující se epizody nepříjemné bolesti hlavy s dalšími přidruženými příznaky. Lidé, kteří trpí migrénou, ji umí okamžitě rozeznat. Patříte mezi ně? Věřte, že v tom nejste sami. I s migrénou však můžete úspěšně zabojovat. Přečtěte si, jak ji rozeznat od jiných bolestí hlavy, jaké typy migrény existují a jak si pomoci od utrpení.

Co je migréna?

Pro migrénu jsou typické epizody trýznivé bolesti hlavy, avšak vyskytuje se také migréna bez bolesti hlavy. Příznaky migrény mohou trvat od 4 hodin až po 3 dny. Bolesti hlavy při této diagnóze provází série dalších příznaků, od citlivosti na světlo až po zvracení.

Migrénu pociťuje každoročně kolem miliardy lidí po celém světě a patří mezi nejběžněji se vyskytující neurologické diagnózy. Až čtyřikrát častěji postihuje ženy než muže. Důvodem jsou hormonální změny a genetika.

Jaké má migréna příznaky?

Při migréně se nevyskytuje jen jeden příznak, ale celá série symptomů. Různé typy mohou mít rozličné kombinace příznaků a liší se i intenzitou a délkou trvání nebo je odlišuje místo bolesti hlavy.

Specifická bolest hlavy

Pulzující, intenzivní a často chronická bolest hlavy je základním příznakem migrény. Není to však podmínka, jelikož existuje i takzvaná tichá migréna, během které hlava nebolí. Bolest hlavy se většinou vyskytuje v jedné části hlavy. Od jiných typů bolestí hlavy, například od tenzní, ji rozeznáte podle větší intenzity, ale také podle dalších příznaků.

Bolest hlavy se například při migréně zhoršuje během běžného pohybu, při hlasitých zvucích nebo silném světle. Na migrénu nemusí zabírat léky, které fungují na běžnou tenzní bolest hlavy.

Nevolnost

Vedle bolesti hlavy můžete zvracet, mít průjem a bolesti žaludku. Podle studie z roku 2019 až téměř 65 % z více než 6000 účastníků pociťovalo nevolnost spolu s přecitlivělostí na světlo a zvuky během záchvatů migrény. Označili je i za nejvíce obtěžující symptomy této diagnózy.

Citlivost na světlo, zvuky a pachy

Fotofobie, tedy citlivost na světlo, a fonofobie – citlivost na hlasité zvuky, jsou typickými příznaky migrény. Rovněž můžete pociťovat zhoršení bolestí hlavy, když cítíte výrazné aroma, například parfémy, jídla nebo dezinfekční prostředky.

Neurologické příznaky

Tyto příznaky se mohou vyskytnout zejména během aury (fáze, která až u čtvrtiny případů předchází samotné bolesti hlavy), ale někdy jsou součástí samotných záchvatů migrény. Můžete se cítit zmatení, otupělí, neschopní běžně komunikovat, mít husí kůži nebo se potit, mít závratě a potíže s rovnováhou. Časté je také zívání, únava, rozmazané vidění, případně výpadky zraku.

Typy migrény

Existují dva hlavní typy: migréna s aurou a migréna bez aury.

Migréna s aurou

Před spuštěním samotné bolesti hlavy se u pacienta vyskytuje aura. Ze všech lidí trpících migrénou pociťuje auru asi 25 % z nich.

Aura je soubor neurologických příznaků, které se objeví asi 10 až 60 minut před samotnou bolestí hlavy a obvykle netrvají déle než hodinu. Součástí aury bývají poruchy vidění, problémy s řečí, zmatenost, necitlivost nebo svalová slabost na jedné straně těla, pocit brnění v rukou nebo tváři.

Migréna bez aury

Je to běžněji se vyskytující typ migrény. Přichází bez varování a začíná přímo bolestí hlavy a ostatními příznaky.

Další typy jsou:

Hemiplegická migréna. Je to typ migrény s aurou, při které se vyskytuje jednostranná motorická slabost. Necitlivost, ochrnutí nebo oslabení končetin, závratě a zrakové problémy jsou typické symptomy. Tyto příznaky mohou být také příznaky mrtvice, takže pokud je máte, raději ihned kontaktujte pohotovostní lékařskou službu.
Oční migréna. Podtypem této diagnózy může být buď retinální (sítnicová), nebo oftalmoplegická migréna. Retinální migréna způsobuje krátkou, částečnou nebo úplnou ztrátu zraku v jednom oku. Vyskytovat se může tupá bolest za okem, která se může rozšířit do dalších částí hlavy. Při oftalmoplegické migréně se vyskytuje bolest kolem oka a paralýza očních svalů. Mezi další příznaky patří pokleslé víčko, dvojité vidění nebo zvětšená zornice. Tyto příznaky mohou být způsobeny také tlakem na nervy za okem nebo aneurysmatem, proto při jejich výskytu raději ihned kontaktujte lékaře.
Menstruační migréna. Už název napovídá, že bolesti hlavy se u tohoto typu u žen spojují s menstruací. Obvykle začínají 2 dny před menstruací a trvají přibližně do 3. dne menstruace. Menstruační migréna je většinou bez aury. Jelikož je spojena s nerovnováhou estrogenu a progesteronu v těle ženy, často se označuje také jako hormonální migréna.
Tichá migréna. Při migréně bez bolesti hlavy se vyskytují jen různé neurologické příznaky aury. Typická je nevolnost, problémy s viděním a zvracení.
Chronická migréna. Tuto diagnózu charakterizuje více než 15 dní v měsíci s výskytem záchvatů migrény, které znemožňují vést normální život. Chronická migréna se často spojuje s nadužíváním léků na migrénu a bolest hlavy.
Vestibulární migréna. Vyskytují se při ní problémy s rovnováhou, vertigo (ztráta stability a točení hlavy), nevolnost a zvracení, může být s bolestí hlavy, ale i bez ní.
Břišní migréna. Málo častý a ještě neprozkoumaný typ, který se vyskytuje spíše u dětí, vzácně v dospělosti. Způsobuje bolest žaludku, nevolnost a zvracení.
Migréna s kmenovou aurou (bazilární migréna). Vyskytuje se především u adolescentek a mladých žen. Je propojena s hormonálními změnami. Bolest může postihnout zadní část hlavy. Před bolestí hlavy může člověk pociťovat závratě, zmatenost nebo ztrátu rovnováhy. Mohou se u vás vyskytnout problémy s mluvením, zvonění v uších, nevolnost a zvracení.
Status migrenosus. Tento název diagnózy označuje velmi intenzivní, přetrvávající typ migrény, která může trvat více než 72 hodin. Bolest a nevolnost jsou tak silné, že vyžadují hospitalizaci pacienta. Někdy je mohou způsobit léky nebo vysazení léků.

Jaké jsou příčiny migrény?

Mechanismus vzniku migrény není zcela objasněn, ale známé jsou rizikové faktory, které spouštějí symptomy. Pokud je to možné, měli byste se jim co nejvíc vyhýbat. Nejznámější spouštěče jsou:

Stres

Stres patří mezi nejdůležitější faktory podepisující se pod záchvaty migrény. Až 80 % lidí ve výzkumu uvedlo stres jako hlavní spouštěč záchvatu.

Jídlo a nápoje

Migrénu může spustit konzumace jídel a nápojů s vysokým obsahem histaminu. Typicky nevhodná jídla pro lidi s touto diagnózou jsou vyzrálé sýry, fermentovaná jídla a nakládaná zelenina, alkohol, čokoláda, jakož i průmyslově zpracované potraviny s obsahem glutamanu sodného a aspartamu (umělé sladidlo).

Migrénový záchvat může také spustit vynechávání jídel a nepravidelné stravování. Pozor je třeba si dávat i na nadměrný příjem kofeinu.

Špatný spánek

Jedna nedávná studie potvrdila souvislost špatné kvality spánku s rizikem rozvoje migrény. U lidí s nízkou kvalitou spánku bylo riziko vzniku migrény až téměř 4krát vyšší než u lidí, kteří měli spánek kvalitní.

Migrénu však může spustit nejen nedostatek spánku, ale také nadměrný spánek (u zdravých lidí je to za běžných okolností více než 9 hodin nepřetržitého spánku). Při nadměrně dlouhém spánku totiž dochází k narušení cirkadiánního rytmu a správného fungování neurotransmiteru serotoninu.

Hormonální změny

U žen může kolísání hormonů v určitých životních obdobích vyvolávat záchvaty migrény. Typickým příkladem je již zmíněná menstruační migréna, ale také migréna a bolesti hlavy v těhotenství nebo během klimakteria a v menopauze.

Změny počasí

U jisté části pacientů s migrénou se vyskytuje i meteosenzitivita (přecitlivělost lidí na změny počasí). V jedné studii pozorovali lidi s migrénou během jednoho roku. Podle jejich zápisků a hodnocení záchvatů výzkumníci zjistili, že asi třetina pacientů pociťovala nástup symptomů při ochlazení a zvýšení vlhkosti vzduchu.

Fyzické přetížení

Pokud máte za sebou příliš intenzivní fyzický trénink nebo aktivitu, po které jste vysloveně unavení, nezřídka spolu s únavou přichází i migréna.

První pomoc při migréně

Když vám lékař diagnostikuje migrénu, obdržíte seznam doporučení, co dělat při výskytu záchvatu. Kromě předepsaných léků můžete zlepšit prevenci vzniku migrenózních záchvatů tak, že se budete vyhýbat rizikovým faktorům.

Lehněte si do tiché místnosti se zatemněnými okny

Během záchvatu migrény potřebujete lůžko, tmu a ticho. Pokud se vám povede trochu si pospat, je to plus.

Napijte se čisté vody

Dehydratace může také vést ke spuštění migrenózních záchvatů, proto pečujte o svůj pitný režim. Při doplňování většího množství tekutin v podobě čisté vody myslete také na doplnění elektrolytů, které organismus potřebuje. Jedná se o živiny a minerály zabezpečující přenos elektrických impulzů pro správné fungování svalů a nervů – hořčík, sodík, draslík, vápník a fosfor. Během záchvatů vám je mohou pomoci doplnit iontové nápoje.

Doplňte si živiny

Z vitamínů a minerálů při migréně účinkují zejména ty, které podporují normální fungování nervové soustavy a mozku. Patří sem magnesium, vitamíny skupiny B (riboflavin, niacin, pyridoxin, biotin, kyselina listová) a vitamín E. Další užitečné látky, které si můžete doplňovat, jsou omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které podle jedné metaanalýzy vykazují efekt snížení frekvence migrén.

Dobrou volbou je i antioxidant koenzym Q10, který má vědecky potvrzený efekt snižování intenzity a trvání migrény.

Vyzkoušejte trochu kofeinu

Přestože příliš mnoho kofeinu nebo jeho náhlé vysazení může být spouštěčem migrény, vědci odhalili, že přiměřené množství kofeinu může posloužit ke zmírnění průběhu záchvatu.

Pokud pijete kávu, možná jste již zpozorovali, že jeden šálek při záchvatu pomůže. Jedno espresso může obsahovat v průměru kolem 65 až 85 mg kofeinu. Lidé trpící migrénou by však neměli užívat více než 200 mg kofeinu denně, což jsou asi 3 espressa. Pokud jste tedy na kofein zvyklí, v takovém množství vám zřejmě neublíží, pijte však vždy stejné množství kofeinových nápojů, abyste se vyhnuli migréně z náhlého vysazení kofeinu.

Sáhněte po přírodních pomocnících

Mnoho přírodních extraktů má potenciál zmírnit průběh migrény. Například zázvor nebo kurkuma mají za sebou studie o pozitivním vlivu na pacienty s migrénou, ve kterých se prokázalo snížení klinických příznaků a bolestí. Užívat můžete výživové doplňky s obsahem kurkuminu a zázvoru ve formě kapslí, ve kterých je dostatečné množství účinných látek pro dosažení efektu.

Pokud se rozhodnete užívat výtažky a extrakty v podobě výživových doplňků, poraďte se předtím s lékařem. Některé z botanických extraktů mohou totiž ovlivňovat účinky léků na migrénu.

Z dlouhodobého hlediska byste při migréně měli celkově změnit životní styl. Důležité je zejména:

redukovat stres – ubrat z povinností, naordinovat si chvíle klidu a relaxu, vyzkoušet můžete častější pobyt v přírodě, meditace a jógu;
dodržovat pitný režim – dospělý člověk by měl vypít alespoň 2 až 3 litry tekutin bez obsahu cukru denně;
vést si jídelníček bez potravin, které spouští záchvaty – ze stravy vyřaďte alespoň část rafinovaných potravin s obsahem bílé mouky, cukru a konzervantů a nahraďte je čerstvou zeleninou a ovocem, které obsahuje méně histaminu;
dopřát si dostatek spánku – dospělý člověk by měl spát během noci alespoň 7 až 8 hodin. Pokud vás trápí nespavost, můžete začít pracovat na dobrém spánkovém režimu i za pomoci výživových doplňků pro dobrý spánek, jako je například melatonin.

Léčba migrény

Při podezření na migrénu se nepokoušejte poradit si s ní sami. Navštivte lékaře a nechte si provést kompletní vyšetření. Lékař vám poradí, co na bolest hlavy a další příznaky zabírá nejlépe. V lehčích případech pomohou i volně prodejná analgetika, při silnějších bolestech však nestačí a možná budete potřebovat lék na migrénu na předpis.

Léčba migrény může zahrnovat farmaceutika k tlumení akutní bolesti a také léky ke snížení výskytu záchvatů. Patří sem:

léky s obsahem paracetamolu nebo kyseliny acetylsalicylové,
nesteroidní protizánětlivé léky (například ibuprofen či diklofenak),
triptany,
opioidy,
kortikosteroidy,
betablokátory,
léky na depresi.

Závěr

Migréna patří mezi nejrozšířenější neurologickou diagnózu. Přestože jejím nejčastějším příznakem je bolest hlavy, vyskytují se i typy migrén, při kterých bolest hlavy není. Dalšími příznaky jsou nevolnost, zvracení, únava, zmatenost či problémy s viděním. Existují dva hlavní typy, a to migréna s aurou a bez aury. Neurologické příznaky se objevují zejména během aury, což je fáze před spuštěním samotné migrény.

Záchvaty u pacientů spouštějí faktory, jako je stres, jídlo s vysokým obsahem histaminu, alkohol, špatná kvalita spánku, hormonální změny, případně fyzická únava. Při migréně potřebujete odpočinek na lůžku v tmavé místnosti, ticho a klid. Hodně pijte, doplňte si vitamíny a minerály, z dlouhodobého hlediska byste měli zlepšit svůj životní styl. Navštivte lékaře a nechte se vyšetřit. Lékař vám předepíše i léky pro případ akutních bolestí nebo jako prevenci proti dalším záchvatům.

Redakce Vegmart

Zdroje: